Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

"Léky" proti koronaviru dle postsovětských vůdců. Vodka, hokej a babské rady, píše CNN

COVID-19 zasáhl i meteorologii. Počasí bude méně předvídatelné, tvrdí WMO

Kvůli zastavení letecké dopravy v důsledku pandemie koronaviru bude počasí méně předvídatelné a pozorování klimatu méně přesné. Pro meteorologické modely chybějí data, která za normálních okolností obstarávají senzory na letadlech. S odvoláním na Světovou meteorologickou organizaci (WMO) o tom dnes informovala agentura DPA.

V Rusku přibylo 400 nakažených koronavirem, "sociální monitoring" bude povinný

Rusko dnes ohlásilo 440 nových případů nákazy koronavirem. Celkový počet infikovaných stoupl na 2777, z nichž 24 lidí zemřelo a 190 se uzdravilo. Oznámil to dnes krizový štáb pro boj s infekcí. V úterý úřady hlásily 500 nových případů.

Itálie zmírnila omezení pohybu. Děti mohou ven s jedním z rodičů, ale jen blízko domu

Italská vláda zmírnila omezení pohybu, které vyhlásila pro tuto šedesátimilionovou zemi před třemi týdny. Nově budou děti moci na vycházku s jedním z rodičů, dosud ven nesměly.

Italský scénář nehrozí. Česko zvládá epidemii COVID-19, ujišťuje ministr Vojtěch

Už neplatí, že Česko málo testuje nakažené novým typem koronaviru, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V mezinárodním srovnání je počet testů podle něj nadprůměrný. V úterý laboratoře zpracovaly přes 6200 testů, o 1000 více než v pondělí. Podíl pozitivních pacientů na celkovém počtu testů je 6,1 procenta a mírně se snížil.

Nejdůležitější období v životě? Expertka popsala, co dělá pandemie s psychikou

Pandemie koronaviru SARS-CoV-2 ochromila svět. Na mnoho lidí působí až děsivě, což umocňují i karanténní opatření zaváděná napříč světem. Jak nákazu zvládnout po psychické stránce?

Britské vládě se nedaří plnit sliby o testování na COVID-19, sklízí kritiku

Nejen za nedostatek ochranných pomůcek, ale také kvůli relativně pomalému testování pacientů čelí v těchto dnech kritice britská vláda v souvislosti se šířením koronaviru. Téma dnes v Británii na titulních stránkách rozebírá několik celostátních deníků, přičemž bulvární list Daily Mail vyzývá vládu k okamžité nápravě "testovacího fiaska".

Koronavirus udeří v chudých zemích, mohou zemřít miliony lidí, varuje politolog

NÁZOR - Covid-19 zahlcuje zdravotnictví v Itálii, Francii, Španělsku, Británii a ve Spojených státech, konstatuje Brian Klaas v komentáři pro server Washington post. Politolog z University College London pokládá otázku, co se stane v zemích, které zdravotnictví prakticky nemají.

Tvrdý dopad koronaviru: V březnu přerušilo podnikání přes 10 tisíc živnostníků

Od začátku března přerušilo podnikání 10.033 živnostníků, tedy o 47 procent více než ve stejném období loni. Nejvíc přerušují živnost podnikatelé ve stravování a kadeřnických službách. Vyplývá to z analýzy společnosti Bisnode. Podle ní jsou důvodem opatření přijatá v souvislosti se šířením koronaviru, kdy řada živnostníků nemůže podnikat nebo se o jejich zboží a služby podstatně snížil zájem.

V Kynicích je v karanténě 26 lidí, plošná opatření skončila

Kynice na Havlíčkobrodsku jsou první den bez plošné karantény. Nařízenou ji má 26 lidí kvůli nemoci COVID-19 nebo kontaktu s nemocným. První lidé mohli odejít do zaměstnání, část odjela na poštu pro zásilky, k jejichž doručení byl potřebný podpis. Plošnou karanténu podle starostky Jaroslavy Smetanové asi 90 místních snášelo dobře. Částečně podle ní znamenala pocit bezpečí, že se další nákaza do obce nezavleče, zároveň ale bylo těžké smířit se se závislostí na okolí. V obci není obchod ani jiná občanská vybavenost.

Index PMI kvůli koronaviru padá. Podmínky ve zpracovatelském průmyslu se zhoršily nejvíc za 10 let

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykázaly v březnu kvůli pandemii nejprudší zhoršení od května 2009. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, klesl v březnu na 41,3 z únorových 46,5 bodu, informovala dnes společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.

V Thomayerově nemocnici je 24 seniorů s koronavirem, platí režim karantény a zákaz návštěv

Na oddělení následné péče Thomayerovy nemocnice v Praze má nákazu novým typem koronaviru 24 seniorů. Pozitivní test se ukázal u dalších 11 pacientů. Nákaza se prokázala u dalších pěti sester z tohoto oddělení. Všichni nakažení zaměstnanci jsou v domácí karanténě. Podle mluvčího nemocnice Petra Sulka je však pracoviště stabilizované a funguje v omezeném režimu. Na pracovišti stále platí režim karantény a zákaz návštěv.

Nošovická automobilka Hyundai prodlouží odstávku do 14. dubna

Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku prodlouží kvůli pandemii nového typu koronaviru odstávku výroby o týden. Výroba by se měla opět rozjet po Velikonocích v úterý 14. dubna v 06:00. ČTK to dnes oznámil mluvčí automobilky Pavel Barvík. Odstávka tak bude pokračovat i u většiny subdodavatelů firmy.

Expertka OSN žádá zrušení sankcí proti Íránu, KLDR a Venezuele

Expertka OSN vyzvala ke zrušení mezinárodních sankcí vůči státům jako jsou Venezuela, Írán či Severní Korea. Rozhodnutí by podle ní mělo přispět k tomu, aby se do těchto zemí v období pandemie způsobené koronavirem dostaly zásoby potravin a populace nehladověla. Informovala o tom agentura Reuters.

Ústavní soud bude řešit nouzový stav: Další lidé si stěžují na povinné roušky a omezení pohybu

Ústavní soud (ÚS) obdržel další dvě stížnosti na vládní opatření proti šíření koronaviru. Jedna směřuje proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu a proti povinnému nošení roušek nebo jiné alternativní ochrany nosu a úst. Druhý podnět zpochybňuje zákaz přeshraničního cestování. Celkem tak už soud obdržel nejméně pět podnětů proti vládním opatřením.

Koronavirus: V Česku bude na konci dubna přes 14 tisíc nakažených, odhaduje ÚZIS

V polovině dubna bude v Česku podle modelů zdravotnických statistiků kolem 8000 laboratorně potvrzených případů nemoci COVID-19. Na konci měsíce 14.200. Podíl nakažených seniorů může stoupnout zhruba na 40 procent. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Koronavirus je těžkou zkouškou i pro česko-německé páry

Koronavirus je těžkou zkouškou i pro česko-německé páry, které k sobě nyní kvůli přijatým opatřením často mají velmi složitou cestu přes hranice, píše agentura DPA. V této souvislosti se zmiňuje i o nové železné oponě; i když jen dočasné.

Panama kvůli viru zavedla vycházky zvlášť pro ženy a muže

Panama zpřísnila karanténní opatření proti šíření koronaviru: od dnešního dne budou muži a ženy smět vycházet ze svých domovů v různých dnech.

Nakažených v ČR rychle přibývá: 3330 případů COVID-19, počet obětí vzrostl

Nemoc COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, si v Česku vyžádala život dalšího seniora. Počet úmrtí v nemocnicích na toto onemocnění tak stoupl na 32. Případů nákazy je k dnešnímu ránu 3330. Za úterý se zvýšil o 307. Testů bylo v úterý provedeno za jeden den dosud nejvíc, víc než 6200. Vyléčených zůstává 45. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Zakladatel Zary věnoval španělským nemocnicím 63 milionů eur

Zakladatel oděvního řetězce Zara a jeden z nejbohatších lidí na světě věnoval španělským nemocnicím zdravotnické pomůcky na boj proti koronaviru za 63 milionů eur (1,7 miliardy Kč). Na 1450 ventilátorů, 450 postelí a milion rychlotestů dovezl Amancio Ortega z Číny, část ze tří milionů darovaných roušek pak nechal vyrobit v deseti velkých továrnách mateřské společnosti Zary - Inditex - přímo ve Španělsku.