Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Devět pracovníků pardubické kardiologie se nakazilo koronavirem

Ve Francii rekordně vzrostl počet obětí koronaviru, za den zemřelo téměř 500 lidí

Ve francouzských nemocnicích za posledních 24 hodin na nemoc COVID-19 zemřelo 499 lidí. To je zatím nejvyšší nárůst při srovnání dvou následujících dnů, informoval s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví list Le Figaro.

Monacký kníže Albert II. se zbavil koronaviru a opustil karanténu

Monacký kníže Albert II. se zbavil koronaviru a mohl opustit karanténu. S odvoláním na prohlášení knížecího paláce o tom dnes informoval francouzský list Le Figaro. Nákazu koronavirem testy u panovníka z rodu Grimaldiů prokázaly v polovině března.

Každý sedmý nakažený koronavirem je senior nad 65 let

Každý sedmý nakažený COVID-19 je senior nad 65 let, kteří jsou podle odborníků nejčastějšími oběťmi nového typu koronaviru. Také v Česku jich je mezi 31 zemřelými v nemocnicích většina, často se nakazili v domovech důchodců.

Maláčová chce širší testování v domovech důchodců

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce kvůli narůstajícímu počtu nemocných v domovech pro seniory rázně testovat na nákazu novým koronavirem v těchto zařízeních. O situaci bude ve středu znovu jednat prostřednictvím videokonference s hejtmany. Je podle ní třeba najít řešení pro případ, že se o nemocné v domovech nebude mít kdo starat. Uvedla to po jednání vlády.

Slovensko má nejspíš první úmrtí na koronavirus

Slovensko má s největší pravděpodobností první případ úmrtí na nemoc COVID-19, kterou způsobuje koronavirus. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Devětapadesátiletý pacient zemřel v pondělí pouhý den po propuštění z nemocnice do domácího ošetření; zdravotnické zařízení podle ministra v případu patrně pochybilo.

Kanada hlásí třetinový nárůst počtu obětí nákazy koronavirem

Počet lidí nakažených v Kanadě koronavirem se zvýšil z 6671 na 7708, oznámila dnes ministryně zdravotnictví Theresa Tamová. Počet mrtvých stoupl na 89, což je o 23 více než v pondělí. Množství infikovaných se zvýšilo o 15 procent a počet obětí o více než třetinu.

V Česku už zemřelo 31 lidí s koronavirem, vyléčených je 45. Případů je 3237

Na nákazu novým typem koronaviru v Česku podle webu ministerstva zdravotnictví zemřelo 31 lidí, ráno úřady evidovaly 24 obětí. Vyléčených je 45, oproti předchozím statistikám počet vzrostl o 20. Počet nakažených za dnešek k 19:00 stoupl o 236 na 3237.

Itálie má přes 12 tisíc obětí, v Lombardii jich přibylo nejméně za poslední týden

V Itálii za posledních 24 hodin přibylo 837 obětí onemocnění COVID-19, celkem tedy v zemi koronaviru podlehlo 12.428 pacientů. S odvoláním na statistiku italského úřadu pro civilní ochranu o tom dnes informoval deník Corriere della Sera.

Koronavirová krize výrazně změnila armádní plány

Měsíc trvající krize kolem koronaviru výrazně změnila plány armády. České vojsko se zapojilo do boje proti koronaviru, nasazeny do něj byly stovky vojáků. Zároveň se i nadále musí armáda připravovat na další své úkoly, mimo jiné na převzetí velení mezinárodní výcvikové misi v africkém Mali. Výcvik byl ale v některých případech pozměněn, více se například koná přímo v kasárnách.

Počet nakažených koronavirem celosvětově překonal 800 tisíc

Počet lidí nakažených koronavirem překonal celosvětově hranici 800.000. Vyplývá to z dat, která na svých stránkách dnes zveřejnila americká Univerzita Johnse Hopkinse, která celosvětově monitoruje současnou pandemii. Nemoci COVID-19, kterou koronavirus SARS-CoV-2 způsobuje, podlehlo podle tohoto zdroje už více než 40.000 lidí.

Pomozte nám, jako vám pomohli po válce, prosí Italové Němce

Pomozte nám, jako vám pomohli po válce, vyzývají Němce v otevřeném dopise starostové severoitalských měst a zástupce vlády tamního regionu masivně zasaženého epidemií nemoci COVID-19. Text dnes vyšel jako inzerce v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Pisatelé připomínají, že jiné státy po druhé světové válce souhlasily, aby se Německu snížil jeho dluh.

Francie převezla další nakažené do Německa

Německo dál pomáhá nemocnicím ve východní Francii, které jsou na pokraji svých kapacit kvůli přibývajícímu počtu pacientů s koronavirem. Dnes vojenské vrtulníky převezly z měst Mety a Mylhúzy dalších několik lidí s COVID-19 do Essenu a Hamburku, informovaly agentury AFP a DPA.

V Izraeli začali testovat vakcínu proti nemoci COVID-19

V Izraeli začali na hlodavcích testovat prototyp vakcíny proti onemocnění COVID-19, uvedla agentura Reuters. Podle jejích informací dal premiér Benjamin Netanjahu Izraelskému ústavu biologického výzkumu (IIBR) už 1. února pokyn, aby se připojil ke zkoumání možných preparátů proti koronaviru.

Domovy důchodců, kde se potvrdí nákaza, dostanou obleky, řekl Hamáček

Domovy pro seniory získají ochranné obleky a brýle, pokud by se v nich objevila nákaza novým koronavirem. Kraje mají připraveny sady ochranných pomůcek a v případě potřeby je zařízením hned pošlou. ČTK to řekl ministr vnitra a šéf krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Reagoval na průzkum mezi poskytovateli péče. Podle výsledků téměř dvě třetiny seniorských a dalších domovů ochranné brýle a obleky nemají.

V domově pro seniory v Litoměřicích se koronavirem nakazilo 52 důchodců

V litoměřickém domově pro seniory je potvrzeno 52 pozitivních klientů testovaných na přítomnost COVID-19 z celkem 72 klientů. Jeden muž zemřel v pondělí, nákaza nebyla hlavní příčinou úmrtí. Informovalo o tom dnes na svém webu Centrum sociální pomoci Litoměřice, pod které Domov U Trati patří.

Měsíc s koronavirem v ČR: Přes 3000 nakažených, řada restrikcí, kritika vlády

Česko má po měsíci šíření koronavirové nákazy přes 3000 případů. Pozornost se nyní upírá zejména na domovy seniorů, kde přibývá nakažených klientů a pracovníků, ale také na zdravotníky. Některým nemocnicím také docházejí testovací sady. O dalších opatřeních, která mají pomoci čelit šíření koronaviru, dnes opět jedná vláda.

Počet obětí v Británii vzrostl o více jak čtvrtinu. Podle statistiků je jich ještě víc

Počet obětí koronaviru se v Británii za pondělí zvýšil o 27 procent - ze 1408 na 1789. Nakažených do dnešního rána přibylo 3009, což představuje čtrnáctiprocentní nárůst na 25.150. Oznámilo to britské ministerstvo zdravotnictví.

V Rakousku zemřelo 128 lidí s koronavirem. Klid před bouří, varuje kancléř Kurz

V Rakousku dnes počet potvrzených případů nákazy koronavirem překonal hranici 10.000. Nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje, v zemi podlehlo už 128 lidí. Uzdravilo se 1095 nakažených, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, které vedou společnou statistiku, je k dnešnímu dni více než 16.000 potvrzených případů nákazy a 373 mrtvých.

Írán oznámil téměř 3000 obětí koronaviru, za den přibylo 141 mrtvých

V Íránu za poslední den zemřelo 141 lidí s koronavirem, celkem je mrtvých už 2898. Nakažených je 44.606, což je o 3111 víc, než v pondělí. Oznámilo to dnes ministerstvo zdravotnictví.