Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

G20 má koronavirový plán, bude řešit dluhové potíže chudších zemí

Babiš chce mít jistotu. Zdravotníci preventivně testovali jeho spolupracovníky

Lidé z nejbližšího okolí premiéra Andreje Babiše (ANO) prošli dnes preventivními testy na koronavirus. Mluvčí vlády Vladimír Vořechovský ČTK řekl, že testováno bylo zhruba 15 lidí, kteří přicházejí s Babišem pravidelně do styku. Testy provedli zdravotníci přímo ve Strakově akademii.

Florida blokuje přistání dvou výletních lodí s nakaženými

Dvě velké výletní lodi se zatím marně snaží získat od floridských úřadů povolení přistát, aby mohly na americkém pobřeží vysadit stovky nemocných s koronavirem a čtyři mrtvé pasažéry. Floridský guvernér Ron DeSantis zatím přistání odmítá s odkazem na nedostatek zdravotnických kapacit, o řešení jedná s Bílým domem, napsala dnes agentura AP. Na lodích je celkem přes 2500 lidí, z nichž 190 je nemocných.

USA ve "válce" s koronavirem: Vzniknou stovky provizorních nemocnic, pomůže armáda

Ve Spojených státech mají být v dohledné době vybudovány stovky provizorních nemocnic, které by měly zvládnout očekávaný velký nápor nemocných vyvolaný koronavirem.

Asociace: Nákaza COVID-19 se potvrdila u 63 klientů domovů pro seniory

Nákaza koronavirem se dosud potvrdila u 63 klientů domovů pro seniory. Objevila se v šesti zařízeních. Infekci mají i čtyři desítky pracovníků. ČTK to dnes řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiří Horecký. Poskytovatelé péče si od počátku března stěžují na nedostatek ochranných pomůcek. Ochranné brýle a obleky podle aktuálního průzkumu nemá víc než 60 procent zařízení. Každé dvacáté pak nemá vůbec roušky a respirátory.

Německo za den zaznamenalo 128 úmrtí na COVID-19, město Jena nařizuje roušky

Německo za 24 hodin zaznamenalo zatím nejvíc úmrtí nakažených koronavirem - 128. Celkem je podle Institutu Roberta Kocha (RKI) obětí epidemie 583, potvrzených infekcí úřad registruje 61.913. Na 16.100 nakažených už se vyléčilo. Durynské město Jena zatím jako první větší v Německu oznámilo, že zavede částečnou povinnost nosit roušky na veřejnosti.

Tchaj-wan daruje Česku 25 plicních ventilátorů

Tchaj-wan daruje Česku 25 plicních ventilátorů a 100 zdravotnických ochranných masek pro boj s epidemií koronaviru. Na twitteru to dnes oznámil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Tchaj-wan patří mezi země, které podle odborníků zvládají epidemii dobře, v třiadvacetimilionové zemi je registrováno méně než 200 nakažených. V ČR je nedostatek ochranných zdravotních pomůcek.

Ve svatoanenské nemocnici v Brně zemřela žena s koronavirem

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně dnes ráno zemřela pacientka nakažená novým koronavirem. Ženu narozenou v roce 1946 nemocnice přijala v sobotu, do Brna pacientku poslala opavská nemocnice, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí svatoanenské nemocnice Dana Lipovská. Úřady zatím potvrdily v České republice 24 úmrtí kvůli koronaviru. V zemi je podle údajů z dnešního rána přes 3000 potvrzených případů nákazy.

Senátor ODS Karpíšek je nakažen koronavirem, léčí se doma

Senátor ODS Pavel Karpíšek se nakazil koronavirem, je v domácí ošetřování. Tisková tajemnice horní komory Sue Nguyen řekla ČTK, že Karpíšek je zatím jediným senátorem, u kterého byla nákaza potvrzena. Preventivní karanténu mají do 2. dubna všichni, kteří s Karpíškem přišli do kontaktu. Plánované jednání horní komory v příštím týdnu tak ohroženo není, řekl místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN).

Prymula: Vyjádření WHO o rouškách má bránit jejich nedostatku

Vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) o nesmyslnosti celoplošného nošení roušek má podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly vést k tomu, aby nebyl jejich nedostatek pro zdravotníky. V Česku tomu tak ale díky užívání látkových roušek není, řekl dnes novinářům. Podle WHO je mají nosit jen nemocní a je riziko nákazy při jejich snímání. Prymula ale řekl, že před vypuknutím příznaků nelze zjistit, kdo nemocný je a kdo ne.

Nizozemí má přes 1000 obětí COVID-19, pozitivní obrat nastal v Belgii

Nizozemsko má už více než 1000 obětí nákazy koronavirem. Za poslední den se tam počet mrtvých zvýšil o 175 na 1039. Informoval o tom dnes Nizozemský ústav pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM). Nakažených je v zemi 12.595, o 845 více, než v pondělí.

Strach z koronaviru? Pět kroků, jak při úzkosti snáze usnout

Nedovoluje vám strach z šíření koronaviru usnout? Zpravodajský server The Guardian připravil jednoduché rady, které vám mohou pomoci vklouznout do spánku, i když trpíte úzkostí.

Čtvrtině firem a živnostníků v ČR hrozí kvůli koronaviru konec, odhalil průzkum

Až čtvrtině firem a živnostníků hrozí kvůli koronaviru a s ním souvisejícími opatřeními vlády likvidace. Pětina podniků musela zcela zastavit provoz. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu klubu Českého podnikání organizovaného agenturou Communa, která pořádá soutěže Firma roku a Živnostník roku nebo průzkum Město pro byznys. Průzkumu se zúčastnila ve dnech 26. a 27. března asi stovka účastníků soutěží Firma roku a Živnostník roku.

Lékaři ve Francii žalují vládu. Podle nich nezvládla boj s epidemií COVID-19

Francouzští lékaři, kteří už v půlce března ohlásili, že se chystají podat žalobu na vládu kvůli tomu, že podle nich nezvládla boj s epidemií koronaviru, získali velkou podporu veřejnosti. Petici, která jejich kroky schvaluje, už podepsalo přes 350.000 lidí, informovala dnes agentura APA.

ODS: Vláda by měla zlepšit informovanost o ochranných prostředcích

Vláda by měla podle opoziční ODS přehledně na svém webu informovat o tom, kolik ochranných prostředků kvůli novému typu koronaviru nakupuje a kolik jich ještě potřebuje. Měla by využít nabídky českých firem. Novinářům to dnes oznámil předseda ODS Petr Fiala. Nabídku by podle něj bylo možné využít i pro zajištění prostředků v ústavech pro seniory.

Italové propadají zoufalství. Doléhá na ně vyčerpání z izolace, píše Financial Times

Když se před třemi týdny v Itálii zavedlo omezení pohybu, začala se po internetu šířit videa Italů, vyjadřujících zpěvem z balkonů sounáležitost s ostatními. Nyní se ale zdá, že morálka upadá a naopak roste rozhořčení vůči státu s tím, jak se zvýrazňují socioekonomické dopady přísné domácí izolace. Na internetu se začínají objevovat záznamy poněkud jiného charakteru než na začátku března, všímá si dnes deník Financial Times.

Soud kvůli atentátu na Charlie Hebdo začne v září, obžalováno je 17 osob

Soud s lidmi obžalovanými z podílu na teroristických útocích na redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo a obchod s potravinami z ledna 2015 začne v září. Informovala o tom dnes francouzská prokuratura. Proces se měl původně konat v květnu a červnu, kvůli epidemii koronaviru byl ale minulý týden odložen.

Polsko zpřísňuje opatření proti koronaviru, inspirovalo se Českem

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes ohlásil zpřísnění opatření proti šíření koronaviru na další dva týdny. Cílem je zamezit kontaktům mezi lidmi, aby se předešlo nákaze. Premiér mimo jiné uvedl, že se podle českého vzoru rozhodl vyhradit seniorům hodiny - mezi 10:00 až 12:00 - pro nákup v obchodech s potravinami a drogeriích.

Pevninská Čína zaznamenala 48 nových případů koronaviru

V pevninské Číně přibylo za pondělí 48 případů nákazy koronavirem, což zvrátilo klesající trend posledních čtyř dní. Vyšší počet případů Peking přičítá nákazám dovezeným ze zahraničí. Jižní Korea dnes oznámila, že za předchozí den zaznamenala 125 nových případů nákazy, čímž celkový počet infikovaných stoupl na 9786. Informovala o tom agentura Reuters. Vzhledem k přetrvávajícímu nebezpečí šíření nemoci COVID-19 dnes jihokorejské úřady zrušily znovuotevření škol plánované na 6. dubna a uvedly, že výuka místo toho bude pokračovat po internetu. Čína oznámila odložení obávaných dvoudenních přijímacích zkoušek na vysoké školy o měsíc na 7. a 8. července.

V ČR je 21 600 restaurací. Kvůli koronavirové krizi hrozí některým bankrot

Jednou z nejohroženějších skupin podnikatelů v důsledku epidemie koronaviru jsou provozovatelé restaurací. Ke konci loňského roku v ČR bylo 21.592 firem podnikajících ve stravování a pohostinství. Jde o největší počet za posledních deset let. Vyplývá to ze statistik společnosti Bisnode.