Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V ostravském domově pro seniory se objevila nákaza COVID-19

Ve Španělsku opět stoupá počet obětí COVID-19, nakažených je přes 94 tisíc

Ve Španělsku zemřelo dalších 849 lidí nakažených koronavirem, což je nejvíce za den od vypuknutí epidemie v zemi. Celkem již zemřelo ve Španělsku 8189 nakažených. Také počet nově potvrzených případů, jichž bylo za posledních 24 hodin evidováno na 9200, je dosud nejvyšší denní nárůst za dva měsíce.

Kdy se uvolní restrikce? Piráti chtějí od vlády informace o dalším postupu proti COVID-19

Piráti žádají po vládě informace o tom, jak bude dál postupovat v boji proti epidemii koronaviru. Pokud je dostanou, jsou připraveni podpořit ve Sněmovně prodloužení nouzového stavu, který nyní v Česku platí. Vláda vyhlásila nouzový stav do 12. dubna, jeho případné prodloužení musí schválit poslanci, kteří o něm budou hlasovat příští týden.

Počet obětí koronaviru v Británii je patrně mnohem vyšší, objevila se nová statistika

Celková bilance obětí nákazy koronavirem je v Británii zřejmě až o čtvrtinu vyšší, než uvádějí dosavadní údaje ministerstva zdravotnictví. Ta totiž započítávají pouze lidi, kteří s nemocí COVID-19 zemřeli v nemocnici.

K úmrtí zdravotní sestry s koronavirem přispěl stres, myslí si její vedoucí

K úmrtí zdravotní sestry z plicní kliniky pražské Thomayerovy nemocnice, která se nakazila koronavirem, přispěl stres z toho, co se o ní psalo v některých médiích, že byla nezodpovědná a roznášela infekci. V České televizi (ČT) to dnes řekla přednostka pneumologické kliniky Martina Vašáková. Ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že v pondělí spustilo telefonní linku poskytující psychickou pomoc pro zdravotníky.

Slovensko chce být mezi státy, které nejlépe zvládly COVID-19. Opatření jsou nevyhnutelná

Slovensko očekává, že díky zavedení přísných omezení se zařadí mezi pětici států, kterým se nejlépe podaří zvládnout pandemii způsobenou koronavirem. Vyplývá to z nejnovější studie státního Institutu zdravotní politiky, jejíž závěry dnes novinářům představil jeho šéf Martin Smatana.

Inflace v eurozóně prudce klesla, ECB má kvůli koronaviru další problém

Růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu prudce zvolnil, meziroční inflace činila pouze 0,7 procenta a byla polovinu procentního bodu pod únorovou úrovní. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Po mírném růstu z minulých měsíců tak inflace v době šíření koronaviru a dopadů na ekonomiku eurozóny opět klesla navzdory snaze Evropské centrální banky (ECB).

Ochrana před COVID-19: Kdy nosit roušku? WHO vydala sérii doporučení

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně nošení roušek.

Obětí koronaviru může být samotná EU, bojí se analytička a bývalý diplomat

NÁZOR - Francouzský prezident Emmanuel Macron, který se pasoval do role hlavního protagonisty ambicióznější a integrovanější Evropy, na konci čtvrteční, neplodné šestihodinové videokonference s lídry zemí EU konstatoval, že v sázce je nyní přežití evropského projektu. V komentáři pro server Washington Post na to upozorňují Heather Conleyová, analytička z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia, a bývalý americký diplomat John Kornblum.

Itálie v ekonomicko-sociální krizi. Z opatření proti koronaviru vytěží mafie, tvrdí experti

Omezení volného pohybu lidí, které italská vláda přijala kvůli šíření koronaviru a kvůli nimiž velká část Italů přišla o pravidelný zdroj příjmů, nahrávají mafii. Obavy mají experti a místní starostové zejména na chudém italském jihu, kde v posledních dnech policie nejen kontroluje omezení pohybu, ale také hlídá supermarkety před rabováním.

Premier League zveřejnila plán, jak by se mohla dohrát. Bez diváků a v tréninkových kempech

Anglická fotbalová Premier League je v současnosti přerušena, ostatně jako ostatní evropské národní fotbalové ligy, kvůli pandemii koronaviru a to konkrétně do konce dubna. I tato fotbalová soutěž by se ale ráda chtěla taktéž dohrát a proto není divu, že nyní přichází s plánem, jak by se tak mělo stát. Do konce sezóny se má odehrát celkem 92 zápasů a vedení této ligové soutěže by ráda těchto 92 utkání sehrála v tréninkových kempech v Londýně a ve střední Anglii a tudíž bez diváků. Mělo by se tak stát ve zběsilém tempu v červnu a červenci kdy by semělo hrát každý den před televizními kamerami. Britská vláda není proti, byla by ráda, kdyby lidé v době opatření proti šíření nákazy mohli sledovat nejpopulárnější sport v zemi. Takovou informaci přinesl deník The Independent.

Počet obětí koronaviru v USA překonal 3000, Mexiko vyhlašuje stav zdravotní nouze

Počet obětí koronaviru ve Spojených státech v pondělí překonal 3000, nakažených bylo zaznamenáno přes 163.000. S odvoláním na své propočty to napsala agentura Reuters. Podle deníku The New York Times (NYT) se americká bilance nemoci COVID-19 od čtvrtka ztrojnásobila, přičemž převýšila počet lidí zabitých při teroristických útocích z 11. září 2001.

Koronavirus v Británii: Některé nemocnice jsou na hraně, nepracuje čtvrtina lékařů

V Británii nyní kvůli nákaze koronavirem nebo nařízené karanténě nepracuje čtvrtina lékařů a jejich absence vážně ohrožuje provoz v už tak přetížených ambulancích a nemocnicích. S odvoláním na informace šéfa Královské lékařské společnosti (RCP) to napsal server The Independent.

Může UV záření zabít koronavirus? Internetem se šíří nový mýtus

Na internetu nejen v Česku se hojně diskutuje o možnostech, jak koronavirus zabíjet rychleji. Sociální sítě jsou plné návodů a rad, mezi nimiž převládá možnost dezinfekce UV zářením. Může koronavirus opravdu zabít? Odpověď je podstatně složitější, než se zdá.

Německá média tvrdě kritizují dění v Maďarsku: Orbán ničí demokracii

Německá média dnes tvrdě kritizují maďarského premiéra Viktora Orbána, který díky novému kontroverznímu zákonu může v době nouzového stavu zemi řídit pomocí dekretů. Orbán podle německého tisku ničí demokracii a nestoudně využívá koronavirus, aby rozšířil svou moc. Podle serveru magazínu Der Spiegel už Maďarsko politicky vůbec nepatří do Evropy.

COVID-19 ochromil leteckou dopravu. Aerolinky fungují jen s polovinou kapacit

Letecké společnosti teď ve srovnání s polovinou ledna fungují s využitím méně než poloviny svých kapacit. Jen minulý týden je proti plánovaným letům snížily o 20 milionů sedadel, informovala dnes analytická společnost OAG Aviation Worldwide. Pandemie nemoci způsobené koronavirem kvůli omezením cestování zcela paralyzovala leteckou dopravu.

COVID-19: V Česku zemřelo už 24 lidí, nakažených je 3002

S nemocí COVID-19, kterou způsobuje koronavirus, zemřelo v Česku zatím 24 lidí. Ministerstvo zdravotnictví o úmrtí dalšího člověka informovalo dnes na svém webu. Případů nákazy koronavirem je 3002, za dnešek zatím o jeden víc. Během pondělí nemocných přibylo 184. Z nemoci se podle údajů z pondělního večera uzdravilo 25 lidí. Testů na koronavirus bylo během pondělí provedeno 5313, dosud nejvíc za jeden den, vyplývá z informací na webu.

V Japonsku roste počet nakažených koronavirem. Spekuluje se o plošné karanténě

Počet případů nákazy koronavirem v Japonsku překročil hranici 2000, obětí je 59. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na vládní data. Ministr hospodářství Jasutoši Nišimura prohlásil, že situace je složitá, nedospěla ale ještě tak daleko, aby bylo nutné vyhlásit stav nouze a případný zákaz vycházení.

Italka z Bergama: Umíráčky slyšíme denně, kostely jsou plné rakví

Kostely jsou plné rakví, městem zní bez přestání sirény sanitek a místní noviny mají teď smuteční oznámení na deseti až dvanácti stranách místo běžných dvou. Tak popsala v rozhovoru s ČTK situaci v severoitalském městě Bergamo jedna z místních obyvatelek, tlumočnice a překladatelka Marianne Seminatiová.

Plácido Domingo o boji s COVID-19: Jsem doma a cítím se dobře

Španělský operní pěvec Plácido Domingo (79), který bojuje s nemocí COVID-19, na facebooku ujišťoval fanoušky, že jeho zdravotní stav není vážný. Po víkendových zprávách o hospitalizaci v mexickém Acapulcu v pondělí večer vzkázal, že jeho léčba pokračuje v domácím prostředí a že se cítí dobře.