Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.
raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.
Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.
Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.
Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.
Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.
Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.
V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.
Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 
Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.
Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Předchozí články Další články

před 3 hodinami

Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Teroristé Hamásu

Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí spekulace, které musely oficiální zdroje v Teheránu začít krotit. Syn íránského prezidenta prohlásil, že nový lídr, který do funkce nastoupil po svém otci zabitém v první den války, je „živ a zdráv“. Tato prohlášení přicházejí v reakci na zprávy, že Modžtaba byl při stejném útoku, který připravil o život jeho otce i manželku, vážně zraněn.

před 1 hodinou

těžba ropy, ilustrační fotografie

Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok

Evropské metropole se připravují ke schválení historického kroku, který má stabilizovat světové trhy s energiemi zasažené válkou v Íránu. Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) plánují uvolnit celkem 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Jde o největší intervenci v historii této organizace, která objemem více než dvojnásobně překonává uvolnění zásob po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 2 hodinami

Donald Trump

USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti

Prezident Donald Trump se snaží Američany přesvědčit, že současný dramatický nárůst cen pohonných hmot je pouze nezbytnou, ale krátkodobou obětí. Podle jeho slov i vyjádření Bílého domu ceny benzínu „velmi rychle klesnou“, jakmile skončí vojenská operace v Íránu. Energetický poradce Chris Wright dokonce mluví o týdnech, nikoliv měsících. Analytici z Wall Street jsou však k tomuto optimismu skeptičtí a upozorňují, že realita ropného trhu je mnohem složitější než politický marketing.

před 3 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy

V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici

Izraelská armáda (IDF) v úterý zveřejnila znepokojivou analýzu, podle které přibližně polovina zhruba ze tří set balistických raket, které Írán dosud v tomto konfliktu odpálil na Izrael, nesla kazetové hlavice. Tato zpráva přichází jen den poté, co submunice z těchto zbraní zabila v centrálním Izraeli dva lidi a dalšího vážně zranila.

před 4 hodinami

Česká televize, ilustrační foto

Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce

Vedení České televize se muselo narychlo vypořádat s nečekanou situací, kterou způsobil náhlý odchod Václava Moravce. Tradiční nedělní polední diskuse se však neruší, pouze dostane dočasný kabát. Nadcházející neděli 15. března tak diváci namísto Otázek uvidí živě vysílaný speciál pořadu Události, komentáře.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce

Ruský prezident Vladimir Putin se v souvislosti s pokračujícími údery Spojených států a Izraele na Írán snaží stylizovat do role mezinárodního mírotvůrce. Jen během posledního týdne proběhly mezi Moskvou a Teheránem dva telefonické hovory na prezidentské úrovni. Kreml nyní oficiálně volá po „rychlé deeskalaci a politickém řešení“, což ovšem kontrastuje s faktem, že Rusko samo pokračuje v opotřebovávací válce proti Ukrajině, kterou rozpoutalo v roce 2022.

před 6 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálních vyjádření v pořádku, přestože utrpěl válečná zranění. Tuto informaci zveřejnil Júsuf Pezeškiján, vládní poradce a syn íránského prezidenta, na svém kanálu na platformě Telegram. Učinil tak ve středu ve snaze uklidnit veřejnost a vyvrátit spekulace, které se šíří od chvíle, kdy Chameneí nastoupil do úřadu po svém zesnulém otci.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Írán zaminoval Hormuzský průliv

Írán začal v Hormuzském průlivu pokládat námořní miny, jak potvrzují zdroje serveru CNN obeznámené se zpravodajskými informacemi Spojených států. Tato vodní cesta představuje nejdůležitější energetický uzel na světě, kterým protéká přibližně pětina veškeré ropy. Podle dostupných zpráv není zatím rozsah zaminování masivní a v posledních dnech byly rozmístěny desítky kusů těchto náloží.

před 8 hodinami

včera

včera

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

včera

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

včera

Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl

Přestože od jmenování Modžtaby Chameneího třetím nejvyšším vůdcem v historii Islámské republiky uplynulo již téměř 48 hodin, nový vládce se stále neobjevil na veřejnosti. Tato záhadná absence vyvolává v Íránu i v zahraničí řadu otázek, zatímco země se nachází uprostřed eskalujícího válečného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy