Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Trump zvažuje zavedení sankcí proti Rusku, chce Putina přimět k mírovému jednání
Prezident Spojených států Donald Trump zvažuje, že během několika dní uvalí na Rusko nové sankce v reakci na pokračující agresi Moskvy vůči Ukrajině. Informoval o tom deník The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s prezidentovým uvažováním.
USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku
Ukrajina získala od svých hlavních západních spojenců významné posílení schopnosti bránit se proti ruské agresi. Jak oznámil německý kancléř Friedrich Merz, Německo, Velká Británie, Francie a Spojené státy se dohodly na odstranění dosavadních omezení týkajících se doletu zbraní dodávaných Kyjevu. Tento zásadní posun znamená, že ukrajinské ozbrojené síly nyní mohou cílit na vojenské cíle i hluboko na území Ruské federace.
Trump čelí zásadní zkoušce: Kreml ho zkouší, Západ čeká na odpověď
Přestože prezident USA Donald Trump opakovaně sliboval, že ukončí válku na Ukrajině „během 24 hodin“, jeho výroky i příspěvky na sociálních sítích se v očích analytiků staly prázdnou rétorikou bez reálného dopadu. Skutečný test jeho politiky nyní přichází: ruské útoky na ukrajinské civilisty eskalují a Moskva sleduje, zda americký prezident své silné řeči konečně doprovodí konkrétními kroky.
Čína podporuje Rusko ve válce. Máme důkazy, že mu dodává prostředky pro výrobu zbraní, tvrdí Kyjev
Napětí kolem role Číny ve válce na Ukrajině opět sílí. Podle šéfa ukrajinské zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka Čína systematicky podporuje ruský válečný průmysl dodávkami technologií, chemikálií a klíčových komponentů. Jak Ivaščenko sdělil státní agentuře Ukrinform, ukrajinské zpravodajské služby mají potvrzené informace o dodávkách pro nejméně 20 ruských zbrojovek.
Kreml zareagoval na slova o Putinově šílenství. Trumpovi se vysmál
Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině se znovu vyostřilo. Prezident USA Donald Trump v posledních dnech ostře zkritizoval svého ruského protějška Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na ukrajinská města. Trump obvinil Putina, že „ztratil rozum“ a že „zabíjí bez důvodu“, což podle něj může vést k „pádu samotného Ruska“. Kreml však americké výtky odmítl a označil je za důsledek „emoční přetíženosti“.
Putin oznámil vznik nárazníkové zóny na rusko-ukrajinské hranici
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranice s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Jeho vyjádření přichází jen několik dní po tvrdých bojích na rusko-ukrajinském pomezí a v souvislosti s výměnou tisíce zajatců mezi oběma zeměmi, která byla výsledkem přímých jednání v Turecku.
Zelenskyj nechápe, proč Trump mlčí. Západ jen dodává Putinovi odvahu, tvrdí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z pasivity vůči ruským útokům, která podle něj „povzbuzuje“ ruského vůdce Vladimira Putina. Jeho prohlášení přichází poté, co Rusko provedlo nejmasivnější letecký útok od začátku války – během jediné noci vypustilo stovky raket a dronů.
Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů
Ukrajina a Rusko během tří dnů uskutečnily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že byl dokončen poslední krok výměny „1000 za 1000“ – na svobodu se vrátili i poslední z 303 ukrajinských zajatců, které mělo Rusko v rámci dohody propustit.
"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?
Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?
Největší ruský útok od začátku války: Na Ukrajině umíraly pod palbou raket a dronů i děti
Rusko v noci na neděli podniklo nejrozsáhlejší letecký útok od začátku války na Ukrajině. Během druhé noci masivních náletů zasáhly hlavní město Kyjev a další části země stovky dronů a desítky raket. Podle ukrajinských úřadů útoky připravily o život nejméně 12 lidí, mezi nimiž byly i tři děti z Kyjevské oblasti. Zraněny byly desítky dalších.
Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině
Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.
Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu
Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.
Kyjev v noci čelil jednomu z největších útoků od začátku války
V noci na dnešek zažila ukrajinská metropole Kyjev jeden z největších leteckých útoků od počátku ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinského letectva Rusko vypustilo celkem 250 dronů a 14 balistických raket, přičemž šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit. Útok způsobil rozsáhlé škody na obytných budovách, podnicích i civilních vozidlech a zanechal nejméně 14 zraněných.
Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil
Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.
Putin nechce ukončit válku, protože věří, že vítězí, řekl lídrům Trump. Zvažuje, že zapojí papeže
Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí v soukromém hovoru sdělil evropským lídrům, že ruský prezident Vladimir Putin není připraven ukončit válku na Ukrajině, protože je přesvědčen, že ji vyhrává. S touto informací přišli vysocí evropští představitelé obeznámení s obsahem telefonátu, jak informoval deník The Wall Street Journal.
Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí
Americký prezident Donald Trump se v příštích týdnech může ocitnout v klíčové roli při hledání cesty k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Podle aktuální analýzy experta Michaela O’Hanlona z vlivného think-tanku Brookings Institution by Trump mohl využít diplomatického manévrovacího prostoru, který mu otevřelo nedávné sbližování s Kyjevem. Pokud zároveň zesílí tlak na Moskvu, může podle O’Hanlona připravit půdu pro možné příměří.
Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody
Vyjednávání prezidentů Ukrajiny a Ruska, jak sám Putin oficiálně během tiskové konference nabídl, by mohlo znamenat důležitý posun v jednání o ukončení války. Hlavním bodem by měly být územní otázky a jejich budoucí kontrola. Na přijetí této nabídky naléhal i Donald Trump, který vyzval Ukrajinu k okamžitému souhlasu.
Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky
Drsný rozkaz proniká šumem vysílačky: „Velitele zajmout, ostatní zabít.“ Tato děsivá slova zazněla v rámci série rádiových komunikací mezi ruskými jednotkami, které podle ukrajinských úřadů dokazují, že vyšší důstojníci ruské armády přikazují vojákům popravovat kapitulující ukrajinské vojáky – což je hrubé porušení mezinárodního práva.
Trump neví co dál, Ukrajinu nechá padnout. V Kyjevě panuje zklamání, frustrace a rostoucí obavy
Ukrajina se znovu cítí opuštěná jedním ze svých klíčových spojenců. Americký prezident Donald Trump 19. května jednal telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby se pokusil prosadit příměří ve válce, která už téměř čtyři měsíce drtí Ukrajinu. Výsledek? Žádný průlom, žádné sankce a z pohledu Kyjeva – další ostudná ukázka Trumpovy důvěřivosti vůči Kremlu.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
Na sníh bohatého zimního počasí se nejspíš v Česku jen tak nedočkáme. Vyplývá to z aktuálního dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Denní teploty se zřejmě i v úvodu ledna budou držet nad nulou.
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
Od ledna budou důchody po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale zároveň jejich výplata zdraží těm, kteří peníze dostávají v hotovosti prostřednictvím pošty. Je přitom možné ušetřit téměř stokorunu. Víte, jak na to?
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
Vánoční atmosféra už naplno zavládla také v druhém největším městě České republiky. Brněnské Vánoce s podtitulem "druhé nejlepší Vánoce na světě" probíhají na třech místech v jihomoravské metropoli. Podívat se na ně můžete v naší fotogalerii.
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
Tragická nehoda malého letadla otřásla Spojenými státy americkými, protože při neštěstí zemřel známý automobilový závodník Greg Biffle se svou rodinou. Informovala o tom stanice ABC News. Příčina nehody zatím není známá.
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
Vlaky metra na lince C od pátečního odpoledne opět zastavují ve všech stanicích. Cestující mohou po téměř roční rekonstrukci znovu nastupovat a vystupovat na Pankráci, kde do budoucna bude možné přestupovat i na linku D, která ještě není v provozu.
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
včera
V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku
V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.
včera
Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin
Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.
včera
Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou
Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil.
včera
Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války
Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.
včera
My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal
Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.
včera
Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí
V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.
včera
Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici
V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.
včera
Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever
Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.
včera
Dohodnuto. EU půjčí Ukrajině 90 miliard eur. Putin musí pochopit, že se mu válka nevyplatí, vzkázal Merz
Představitelé Evropské unie dospěli k dohodě o poskytnutí masivní finanční pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato dvouletá půjčka má pokrýt zásadní potřeby země čelící ruské agresi. Původní ambiciózní plán využít k jištění úvěru zmrazený ruský majetek však nakonec neprošel.
včera
Víkendové počasí změnu nepřinese, vyplývá z předpovědi
Zítra začne poslední adventní víkend, zásadní změna počasí v Česku se ale během volných dní neočekává. Slunečno má být pouze na horách, v nížinách bude přítomna nízká oblačnost. Přes den se teploty budou držet nad nulou.
Zdroj: Jan Hrabě