Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Ukrajina usiluje o deset systémů Patriot, zatím má zajištěny pouze tři
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že jeho země zajistila dodávku tří nových systémů protivzdušné obrany Patriot. Celkově však Kyjev požádal o deset těchto systémů, které jsou životně důležité pro obranu proti narůstajícím ruským leteckým útokům.
EU tlačí na Čínu. Chce, aby Si Ťin-pching přiměl Putina ukončit válku
Evropská unie apelovala na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby využil svůj vliv a přiměl Rusko k ukončení války na Ukrajině. Výzva zazněla během čtvrtečního summitu v Pekingu, který měl původně oslavit 50 let diplomatických vztahů mezi EU a Čínou, ale nesl se v napjaté atmosféře.
Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
Ukrajina a Rusko dnes znovu usedly k mírovým jednáním v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik důležitých návrhů, včetně možnosti uskutečnění přímého summitu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem ještě do konce srpna.
Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?
Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela.
S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.
Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
Sobotní a nedělní ráno se v Rusku neslo ve znamení rozsáhlého ukrajinského útoku pomocí bezpilotních letounů, který dočasně ochromil provoz čtyř hlavních letišť v okolí Moskvy a způsobil zrušení či přesměrování více než 270 letů. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že bylo sestřeleno více než 230 dronů, z toho 27 přímo nad hlavním městem.
FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ocitl pod rostoucí vlnou kritiky poté, co policie provedla razie v domě prominentního protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina. Tento krok znepokojuje nejen domácí opozici, ale i mezinárodní partnery Kyjeva, kteří varují, že země může opět sklouznout k autoritářskému způsobu vládnutí. Uvedl to prestižní server Financial Times s tím, že nejen Zelenskyj, ale i další vrcholní představitelé Ukrajiny čelí obviněním z autoritářských praktik.
Rusko masivně upravilo íránské drony Šáhid. Ukrajinu čeká náročnější obrana
Letní měsíce roku 2025 přinesly Ukrajině nejintenzivnější vlny ruských leteckých útoků od začátku války. Vrcholem byl 9. červenec, kdy ruská armáda vypustila rekordních 728 dronů typu Šáhid, většinou upravených a vyrobených přímo na ruském území. Tato eskalace ukazuje, jak Kreml výrazně zmodernizoval íránskou technologii a přizpůsobil ji svým potřebám — především s cílem prolomit ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Rusko stále častěji nasazuje chemické zbraně na Ukrajině. Shazuje je z dronů
Ruská armáda podle evropských tajných služeb zintenzivnila používání chemických zbraní na Ukrajině – a to včetně látek, které jsou mezinárodně zakázané. Ve společném prohlášení na to upozornily německá a nizozemská rozvědka, podle nichž Kreml nejenže tyto prostředky nasazuje častěji než dříve, ale přechází i k silnějším a nebezpečnějším formám chemických bojových látek.
Patrioty nestačí. K rozhodujícímu zlomu ve válce je zapotřebí víc, než jen zbraně
Americký prezident Donald Trump sice tento týden oznámil nové dodávky zbraní pro Ukrajinu, včetně důležitých protivzdušných střel pro systémy Patriot, ale podle serveru Meduza to k rozhodujícímu zlomu ve válce nestačí. Americké zásoby totiž ubývají a bez celkové přestavby systému vojenské pomoci nebude možné Ukrajině dodat potřebné množství vybavení pro vítězství v opotřebovací válce s Ruskem.
Německé rakety Patriot brzy dorazí na Ukrajinu, potvrdil Merz
Kancléř Friedrich Merz uvedl, že protivzdušné systémy Patriot budou na Ukrajině nasazeny během několika týdnů. Jde o součást širší dohody o posílení vojenské pomoci Kyjevu, kterou oznámil prezident Donald Trump.
Trump měl vyzvat Ukrajinu, aby útočila hlouběji v Rusku. Třetí světová začala, reaguje Medveděv
Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a blízký spojenec Vladimira Putina, opět rozvířil vody světové diplomacie svými výbušnými výroky. Ve svém nejnovějším projevu prohlásil, že třetí světová válka podle něj už fakticky začala — a Rusko by mělo preventivně zaútočit na Západ.
Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti
Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie.
Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin
Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.
Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit
Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?
Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy
Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.
Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu
Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.
Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů
Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.
Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději
Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Aktuálně se děje
před 41 minutami
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
Prezident Donald Trump se snaží Američany přesvědčit, že současný dramatický nárůst cen pohonných hmot je pouze nezbytnou, ale krátkodobou obětí. Podle jeho slov i vyjádření Bílého domu ceny benzínu „velmi rychle klesnou“, jakmile skončí vojenská operace v Íránu. Energetický poradce Chris Wright dokonce mluví o týdnech, nikoliv měsících. Analytici z Wall Street jsou však k tomuto optimismu skeptičtí a upozorňují, že realita ropného trhu je mnohem složitější než politický marketing.
před 1 hodinou
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.
před 2 hodinami
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
Izraelská armáda (IDF) v úterý zveřejnila znepokojivou analýzu, podle které přibližně polovina zhruba ze tří set balistických raket, které Írán dosud v tomto konfliktu odpálil na Izrael, nesla kazetové hlavice. Tato zpráva přichází jen den poté, co submunice z těchto zbraní zabila v centrálním Izraeli dva lidi a dalšího vážně zranila.
před 3 hodinami
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
Vedení České televize se muselo narychlo vypořádat s nečekanou situací, kterou způsobil náhlý odchod Václava Moravce. Tradiční nedělní polední diskuse se však neruší, pouze dostane dočasný kabát. Nadcházející neděli 15. března tak diváci namísto Otázek uvidí živě vysílaný speciál pořadu Události, komentáře.
před 4 hodinami
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
Ruský prezident Vladimir Putin se v souvislosti s pokračujícími údery Spojených států a Izraele na Írán snaží stylizovat do role mezinárodního mírotvůrce. Jen během posledního týdne proběhly mezi Moskvou a Teheránem dva telefonické hovory na prezidentské úrovni. Kreml nyní oficiálně volá po „rychlé deeskalaci a politickém řešení“, což ovšem kontrastuje s faktem, že Rusko samo pokračuje v opotřebovávací válce proti Ukrajině, kterou rozpoutalo v roce 2022.
před 4 hodinami
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálních vyjádření v pořádku, přestože utrpěl válečná zranění. Tuto informaci zveřejnil Júsuf Pezeškiján, vládní poradce a syn íránského prezidenta, na svém kanálu na platformě Telegram. Učinil tak ve středu ve snaze uklidnit veřejnost a vyvrátit spekulace, které se šíří od chvíle, kdy Chameneí nastoupil do úřadu po svém zesnulém otci.
před 5 hodinami
Írán zaminoval Hormuzský průliv
Írán začal v Hormuzském průlivu pokládat námořní miny, jak potvrzují zdroje serveru CNN obeznámené se zpravodajskými informacemi Spojených států. Tato vodní cesta představuje nejdůležitější energetický uzel na světě, kterým protéká přibližně pětina veškeré ropy. Podle dostupných zpráv není zatím rozsah zaminování masivní a v posledních dnech byly rozmístěny desítky kusů těchto náloží.
před 7 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
Až do Velikonoc, které letos připadají na začátek dubna, mají v Česku panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
Americký prezident Donald Trump v úterý varoval Teherán, aby neumisťoval miny v Hormuzském průlivu. Íránu pohrozil dosud nevídanými následky, pokud by se potvrdilo, že íránský režim ohrozil lodní provoz na mimořádně důležitém strategickém místě.
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila.
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
Vedení České televize v pondělí opět reagovalo na odchod moderátora Václava Moravce, který po 21 letech opouští veřejnoprávní médium. Novináři konečně poděkovala, ale znovu se ohradila proti některým jeho tvrzením, která zazněla v nedělním vydání Otázek Václava Moravce.
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
Českou cestovatelskou obec zasáhla smutná zpráva na začátku tohoto březnového týdne. Ve věku 79 let zemřel cestovatel a spisovatel Leoš Šimánek.
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
Britové v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě posílají válečnou loď do Středozemního moře. Informovala o tom britská stanice BBC. Londýn v uplynulých dnech čelil kritice ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli neochotě zapojit se do operace proti Íránu.
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
Jaro se již definitivně hlásí o slovo, hlásí meteorologové. Nejnovější konstatování souvisí s tím, že mnoho kytek už rozkvetlo. Probouzejí se také klíšťata, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v úterý na sociální síti X.
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
Přestože od jmenování Modžtaby Chameneího třetím nejvyšším vůdcem v historii Islámské republiky uplynulo již téměř 48 hodin, nový vládce se stále neobjevil na veřejnosti. Tato záhadná absence vyvolává v Íránu i v zahraničí řadu otázek, zatímco země se nachází uprostřed eskalujícího válečného konfliktu.
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahují v úterý odpoledne na pražské Letné, kde se plameny z požáru plynového potrubí rozšířily na fasádu několika domů. V okolí místa je omezená doprava.
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.
Zdroj: Libor Novák