Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Zelenskyj: Trump žádný plán na ukončení války s Ruskem nemá
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel, že by americký prezident Donald Trump měl v tuto chvíli oficiální plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V reakci na otázku zpravodaje agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že zatím žádný takový dokument neexistuje a že veškeré spekulace, které se objevují v médiích, nejsou oficiálním plánem Spojených států.
Jihokorejci odhalili důvod, proč Severní Korea stáhla své vojáky z Kursku
Jihokorejská zpravodajská služba potvrdila, že severokorejské jednotky, které bojovaly po boku Ruska ve válce proti Ukrajině, nebyly v posledních týdnech spatřeny na frontové linii. Podle jihokorejských médií byly vojáci staženi v polovině ledna, údajně kvůli vysokým ztrátám, uvedl server The Guardian.
Na Ukrajinu dorazily první francouzské stíhačky Mirage 2000
První stíhačky Mirage 2000-5, které Francie slíbila Kyjevu, dorazily na Ukrajinu, oznámil 6. února francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Upozornil na to server Kyiv Independent.
Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert
Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.
Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?
Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.
Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě
Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times.
Trump na obranu demokracie neslyší. Suroviny za vojenskou pomoc mohou být pro Kyjev výhodné
Ukrajina se snaží zajistit si pokračující podporu Spojených států tím, že nabízí Donaldu Trumpovi něco, co by mohlo oslovit jeho obchodní instinkty – přístup k obrovským zásobám vzácných nerostů. Zatímco Trump v minulosti vyjádřil zájem o získání Grónska kvůli jeho nerostným bohatstvím, nyní se Ukrajina snaží využít stejnou strategii a zdůraznit svůj význam v globálním boji o suroviny.
Když nás nevezmete do NATO, dejte nám jaderné zbraně, vyzval Zelenskyj. Je to šílenec, reaguje Rusko
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.
Mrazivé ticho ve městě duchů. Dramatická evakuace Pokrovsku je závod s časem
Ve východoukrajinském městě Pokrovsk, které se nachází pouhé dva kilometry od postupujících ruských jednotek, probíhá dramatická evakuace civilistů. Dobrovolníci riskují své životy, aby zachránili obyvatele před neúprosnou válkou, která se k nim nezadržitelně blíží, píše BBC.
Trump nabízí pomoc Ukrajině. Výměnou za vzácné kovy
Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa usiluje o dohodu s Ukrajinou, v níž by Kyjev poskytoval Spojeným státům vzácné nerostné suroviny výměnou za americkou pomoc. Trump zdůraznil, že chce zajistit dodávky těchto klíčových surovin do USA a že Ukrajina je k tomu připravena. Uvedl to server Meduza.
Pravá tvář Ruska? Počet popravených Ukrajinců prudce stoupá
Organizace spojených národů (OSN) vydala zprávu, ve které upozorňuje na prudký nárůst případů, kdy ruské ozbrojené síly popravily ukrajinské vojáky poté, co se vzdali nebo byli zajati. Podle mise OSN pro monitorování lidských práv bylo od konce loňského srpna zaznamenáno nejméně 79 poprav v rámci 24 jednotlivých incidentů.
Severokorejská účast ve válce na Ukrajině: Co to znamená pro svět?
O vyslání severokorejských jednotek do Ruska, aby se připojily k bojům na Ukrajině, se začalo mluvit v říjnu 2024. Tato zpráva vyvolala v mezinárodním společenství silnou vlnu odsouzení, přičemž se okamžitě objevily spekulace o tom, jakou roli budou severokorejští vojáci v konfliktu hrát a za jakých podmínek byli do Ruska vysláni. Nyní, když se začínají objevovat odpovědi na tyto otázky, je načase nejen analyzovat jejich bojovou efektivitu, ale také zvážit širší důsledky pro mezinárodní bezpečnost a správu konfliktů, uvedl server The Diplomat.
Osudy pohřešovaných Ukrajinců. Je jich přes 60 tisíc, ale Rusové mlčí
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se počet pohřešovaných ukrajinských občanů vyšplhal až na 61 tisíc. Mnoho z nich jsou civilisté, jejichž osud zůstává neznámý. Ruské úřady se systematicky vyhýbají povinnosti poskytovat informace o zadržených Ukrajincích, čímž porušují mezinárodní právo a rodinám ztěžují jakoukoli snahu o jejich nalezení.
Rusové zaútočili na vlastní občany ve škole, tvrdí Kyjev. Moskva to popírá
Rusové opět dokázali, že se neštítí ničeho. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského totiž zaútočili na budovu školy v Ukrajinci okupovaném městě Sudža v ruské Kurské oblasti. V okamžiku útoku se tam přitom ukrývali a připravovali k evakuaci zdejší ruští občané. Nejméně čtyři lidé zemřeli, informovala BBC. Desítky osob utrpěly zranění.
Ekonomika se bortí, elitám dochází trpělivost. Putin poslal Rusko do krize, nepomohl by už ani konec války
Mnozí členové ruské politické elity jsou zklamaní, že válka proti Ukrajině neskončila v roce 2024. Tato frustrace a únava se projevují napříč různými vrstvami moci, od Kremlu po regionální správu. Podle informací z několika zdrojů blízkých Putinově administrativě a ruské vládě se očekávání rychlého ukončení bojů nenaplnila, což vede k nejistotě ohledně budoucnosti a k dalšímu zhoršení ekonomické situace země. Uvedl to portál Meduza.
Putin řekl, jak dlouho by mu trvalo vyhrát válku, kdyby se do ní nezapojil Západ
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že pokud by Západ přestal poskytovat finanční a vojenskou podporu Ukrajině, konflikt by mohl skončit „do dvou měsíců nebo méně“. Tato slova zazněla v rozhovoru pro ruskou státní televizi, kde Putin argumentoval, že Kyjev je zcela závislý na západní pomoci.
Trump už s Putinem nebude jednat v rukavičkách. Proti Rusku zaujme tvrdší postoj, než mnozí očekávají, míní expert
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se objevují obavy ohledně jeho přístupu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině i širší globální bezpečnostní situaci. Tyto obavy jsou podníceny jeho dřívějšími vstřícnými výroky vůči Vladimiru Putinovi, kritikou evropských spojenců a výhradami k dosavadní americké podpoře Ukrajiny. Avšak detailnější analýza jeho prvního prezidentského období a připravovaného kabinetu naznačuje, že Trumpův postoj k Rusku může být tvrdší, než se na první pohled zdá, uvedl pro server National Interest spolupracovník Kennanova institutu při Woodrow Wilson Center a expert na zahraniční politiku USA vůči Rusku a Ukrajině Dan White.
Počet Američanů umírajících na Ukrajině roste. Repatriace jejich těl je náročná
Více než 20 Američanů je na frontových liniích na Ukrajině vedeno jako nezvěstných a počet obětí mezi zahraničními bojovníky v posledním půlroce výrazně vzrostl, jak vyplývá z investigace CNN. Mnozí z nich se přidali k ukrajinské armádě, aby pomohli zaplnit kritické mezery v obranné linii země.
Ukrajina vyřadila už třetinu Severokorejců. Raději si odpálí granát pod hlavou, než aby padli do zajetí
Severokorejští vojáci se v posledních měsících stali novým fenoménem na bojišti války na Ukrajině, přičemž jejich nasazení přitahuje pozornost zejména kvůli jejich brutálním a zdánlivě sebevražedným taktikám. Podle západních zpravodajských služeb bylo do Ruska vysláno až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž asi 4 000 z nich již bylo zabito nebo zraněno. Severní Korea tím podporuje ruské jednotky v oblasti Kurské oblasti, kde čelí ukrajinským protiofenzivám, uvedl server CNN.
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.
před 1 hodinou
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.
před 2 hodinami
Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu
Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.
před 2 hodinami
Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci
Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.
před 3 hodinami
Přijde změna počasí. Meteorologové varují před bouřkami
K varováním před pokračující vlnou veder a požáry se v pátek přidala výstraha před bouřkami, které odpoledne a večer hrozí především v Čechách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hodinami
Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?
Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.
před 4 hodinami
Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou
Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.
před 5 hodinami
Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo
Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.
před 5 hodinami
Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější
Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.
před 6 hodinami
Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?
Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.
před 7 hodinami
Hamás pod tíhou katastrofální humanitární situace schválil Trumpův plán na odzbrojení
Po měsících maratónských jednání vyjádřili zástupci palestinského hnutí Hamás poprvé souhlas s rámcem rozsáhlého plánu na odzbrojení v Pásmu Gazy, který vznikl pod záštitou Spojenými státy podporované Rady míru. Tento krok představuje zásadní posun v dosavadním diplomatickém úsilí o urovnání konfliktu na Blízkém východě.
před 8 hodinami
Rada míru dosáhla historické dohody s Hamásem, tvrdí Trump. Z Blízkého východu přichází jiné zprávy
Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody, která má podle jeho slov zajistit kompletní odzbrojení hnutí Hamás i všech ostatních ozbrojených frakcí v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu označil dojednaný kompromis, ke kterému dospěla jím vedená Rada míru, za historický průlom a zásadní krok k dosažení trvalé stability v celém Blízkém východě.
před 9 hodinami
Počasí: O víkendu extrémní vedra poleví, tropy ale zůstanou
Během nadcházejícího víkendu dorazí do České republiky od severozápadu dlouho očekávané zmírnění extrémních vln vedra. Přestože si obyvatelé většiny území od nejvyšší teplotní zátěže uleví, přechod fronty s sebou přinese také četnější přeháňky a na mnoha místech i poměrně intenzivní bouřkovou činnost.
včera
Proč Evropu spalují nejničivější požáry novodobé historie? Na vině jsou klimatické změny a vlny veder
Jižní a západní část Evropského kontinenta čelí v letošním roce mimořádně ničivé vlně lesních požárů. Extrémně horké, suché a větrné počasí vytvořilo podmínky, které jsou z hlediska závažnosti a rizika šíření ohně o více než čtyřicet procent horší, než činí dlouhodobý dvacetiletý průměr. Hasičské sbory v mnoha zemích svádějí nepřetržitý boj s plameny, které ohrožují lidská obydlí i hustě obydlené oblasti.
včera
Nevídaný krok. UEFA hrozí bojkotem všech turnajů pořádaných FIFA
Evropská fotbalová unie UEFA učinila nevídaný krok v boji proti plánům mezinárodní federace FIFA. Všech padesát pět členských asociací se na svém mimořádném zasedání jednomyslně shodlo na bojkotu veškerých turnajů pořádaných FIFA, pokud její předseda Gianni Infantino nepřehodnotí záměr prodat část práv na mistrovství světa americkým soukromým investorům. Evropský fotbal tak vyslal jasný signál, že odmítá jakékoliv snahy o privatizaci celosvětově nejvýznamnějších sportovních soutěží.
včera
Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga
Návrh na zrušení devátých tříd základních škol, který v nedávné době veřejně podpořili předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš, vyvolal v českém školství značný rozruch. Ministerstvo školství však vůči těmto úvahám zaujímá jednoznačně odmítavý postoj. Ministr Robert Plaga tyto myšlenky v rozhovoru pro Radiožurnál označil za pouhou nekoncepční iniciativu a sezónní politický výstřelek, který neodpovídá realitě a nemá se odborné o co opřít.
včera
Praha kvůli extrémnímu počasí zakázala rozdělávání ohňů a kouření na rizikových místech
Český hydrometeorologický ústav prodloužil platnost výstrahy před extrémními teplotami až do půlnoci na neděli 2. srpna. Meteorologové varují před tropickými hodnotami, které na mnoha místech přesáhnou 37 stupňů Celsia. Spolu s vlnou veder roste také riziko vzniku a šíření požárů, kvůli čemuž v hlavním městě začal automaticky platit přísný zákaz manipulace s otevřeným ohněm na vybraných rizikových místech.
včera
Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk
Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že podle dosud shromážděných důkazů byla raketa, která během nočního ruského masivního náletu na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, ruská střela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády zdůraznil, že polské ozbrojené síly i piloti reagovali na situaci velmi rychle a efektivně. Armáda byla podle jeho slov v plné pohotovosti a připravena objekt okamžitě sestřelit, pokud by v letu nad polským územím pokračoval.
včera
Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt
Válka mezi Spojenými státy a Íránem se dál rozrůstá a postupně do svého víru vtahuje další země v regionu. Poprvé od vypuknutí konfliktu byla přímo zasažena egyptská infrastruktura, když bezpilotní letoun zaútočil na přístav Damieta. Terčem úderu se stal terminál na zkapalněný zemní plyn, kde hořela dvě plavidla, z nichž jedno vlastnila americká společnost. Egyptské úřady incident oficiálně potvrdily, k odpovědnosti se však zatím žádná ze stran nepřihlásila.
včera
Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit
Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.
Zdroj: Libor Novák