Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem
Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.
Orbán jednal s Putinem o ukončení války na Ukrajině
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby projednal možnosti diplomatického řešení války na Ukrajině. Uvedl to server Politico.
Trump: Priorita je ukrajinská krize, Blízký východ je jednodušší problém
Během své návštěvy Paříže při příležitosti slavnostního otevření katedrály Notre-Dame poskytl bývalý americký prezident Donald Trump exkluzivní rozhovor pro Paris Match, ve kterém osvětlil svůj pohled na globální výzvy, zejména konflikt na Ukrajině a situaci na Blízkém východě.
Zelenskyj tlačí na spojence. Chce 12 dalších systémů Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu apeloval na spojence, aby poskytli 10–12 dalších systémů protivzdušné obrany Patriot, které by podle něj mohly plně ochránit ukrajinské nebe.
Kreml: Ukrajina je na pokraji zhroucení, válka potrvá, dokud nezískáme, co chceme
Rusko v úterý uvedlo, že válka na Ukrajině bude pokračovat, dokud nedosáhne cílů stanovených prezidentem Vladimirem Putinem. Tyto cíle mohou být podle Kremlu dosaženy buď vojenskou operací, nebo prostřednictvím jednání. Tato prohlášení přicházejí ve chvíli, kdy šéf ruské zahraniční zpravodajské služby Sergej Naryškin tvrdí, že Moskva je „blízko k dosažení svých cílů“.
Zelenskyj zveřejnil ukrajinské ztráty ve válce s Ruskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC uvedl, že od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu zahynulo přibližně 43 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo představuje výrazný nárůst oproti únoru tohoto roku, kdy Zelenskyj uvedl, že počet padlých byl 31 000. Kromě toho prezident informoval, že bylo evidováno 370 000 zranění, přičemž některá z nich zahrnovala opakovaná zranění stejného vojáka nebo méně závažné případy.
Dohoda s Putinem o Ukrajině? Expert vysvětlil, proč je to absolutní nesmysl
Dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které by nezahrnovaly úplné obnovení ukrajinských hranic, nemají smysl. Pro server National Interest to uvedl Frederick Starr, předseda Centrálního asijsko-kavkazského institutu a významný členem Eurasijského oddělení Americké rady pro zahraniční politiku (American Foreign Policy Council).
Trump varoval NATO. Ameriku si umí představovat mimo alianci
Zvolený americký prezident Donald Trump nehodlá slibovat, že USA zůstanou v NATO za všech okolností. Vyplývá to z jeho slov pro pořad Meet The Press americké televizní stanice NBC. Washington podle Trumpa zůstane v alianci, pokud si ostatní členové budou plnit své závazky.
Putin je závislý na válce, tvrdí Zelenskyj. Ohledně míru spoléhá na USA
Na slavnostním znovuotevření katedrály Notre-Dame v Paříži nechyběl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se zároveň sešel s Emmanuelem Macronem a Donaldem Trumpem. Právě na Spojené státy americké pod Trumpovým vedením spoléhá Zelenskyj ohledně dosažení míru ve válce na Ukrajině.
Asad ztratil ruskou ochranu, míní Trump. Putina vyzval k jednání o Ukrajině
Asadův režim v Sýrii padl, protože ho přestalo chránit Rusko, míní zvolený americký prezident Donald Trump. Moskva je teď podle Trumpa oslabená, proto ji vyzval k zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Jinak podle vítěze listopadových prezidentských voleb hrozí větší a mnohem horší konflikt.
Putin považuje USA za slabé a věří, že na Ukrajině uspěje. Trump mu může přistřihnout křídla
Otázka, zda tlačit Ukrajinu k mírové dohodě s Ruskem, se stává jedním z klíčových zahraničněpolitických rozhodnutí, kterým bude čelit druhá administrativa Donalda Trumpa. Uvedl to server Politico.
Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině: Jaké hrozí dopady pro Evropu i celý svět?
Nedávné nasazení severokorejských vojáků na podporu ruské kampaně na Ukrajině vyvolalo značnou diskuzi o jeho důsledcích. Severní Korea, známá nadbytkem vojáků, tento krok vnímá jako způsob, jak získat peníze, posílit vztahy s Ruskem a získat cenné zkušenosti z boje. Tento krok připomíná praxi Pchjongjangu z doby studené války, kdy tajně posílal vojáky na pomoc svým spojencům, například arabským státům proti Izraeli. Co to však znamená pro zájmy USA, bezpečnost Evropy a samotnou Severní Koreu?
Ruská dominance na Ukrajině klesá. Rozdíly v dělostřelecké palbě téměř vymizely
Schopnost Ruska získávat převahu nad Ukrajinou pomocí dělostřeleckých útoků na bojišti je významně omezena, uvedli západní představitelé. Zatímco v minulosti Rusko odpálilo na každý ukrajinský granát minimálně pět svých, tento poměr nyní klesl na pouhých 1,5 ruského výstřelu na jeden ukrajinský. Tento posun naznačuje ztrátu někdejší dominance ruské dělostřelecké síly, i když Moskva nachází jiné způsoby, jak si svou palebnou převahu udržet.
Ukrajina s jadernými zbraněmi: Jak mohla změnit geopolitiku a odvážila by se Moskva zaútočit?
Budapešťské memorandum vzniklo v prosinci 1994. Tehdy byly podepsány tři mezinárodní dohody ze strany Ruska, Spojených států a Velké Británie s Běloruskem, Kazachstánem a Ukrajinou. Tímto se postsovětské země vzdaly jaderných zbraní na svém území výměnou za bezpečnostní záruky a územní celistvost.
Nikomu to neříkejte. Server zjistil, jak Rusko oznámilo USA odpálení rakety Orešnik
Ruský útok balistickou střelou Orešnik na město Dnipro a následná diplomatická komunikace mezi náčelníky generálních štábů Ruska a USA naznačují rostoucí napětí a strategické kalkulace na obou stranách. Generál Valerij Gerasimov, náčelník ruského generálního štábu, a generál Charles Brown, předseda Sboru náčelníků štábů USA, vedli 27. listopadu rozhovor, v němž byla jedním z hlavních témat právě tato událost.
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
Listopad se stal pro Ukrajinu měsícem s největšími územními ztrátami od září 2022. Podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) ztratila Ukrajina během listopadu oblast o velikosti přibližně 1 202 čtverečních kilometrů, což odpovídá rozloze města New York, uvedl server The Guardian.
NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území
Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
včera
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.
včera
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.
včera
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.
včera
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.
včera
CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv
Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.
včera
Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
12. března 2026 21:58
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
Poradce prezidenta Petr Kolář je jednou z ústředních postav kauzy kontroverzních esemesek ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), kterými se šéf diplomacie snažil působit na hlavu státu. Kolář nyní přiznal, že ve věci už vypovídal na policii. Nastínil také svůj pohled na to, jak vyšetřování dopadne.
12. března 2026 21:04
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana.
12. března 2026 20:13
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
Britská monarchie nemůže být překvapena tím, že kvůli kauze bývalého prince Andrewa čelí protestům. Král, jeho žena i syn s manželkou se v těchto dnech dostali do konfrontace s protestujícími, které zajímá, co věděli o Andrewově chování.
12. března 2026 19:22
Obchody začínají upozorňovat, jak bude otevřeno o Velikonocích
Do Velikonoc ještě zbývá téměř měsíc, ale první z tuzemských obchodních řetězců už se rozhodl zákazníkům vyjasnit, jak bude mít během svátků na začátku dubna otevřeno. Obchody se totiž musí podřizovat platnému zákonu.
12. března 2026 18:46
Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci
Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden setkají na Pražském hradě, informovali spolupracovníci hlavy státu. Politici spolu budou řešit například státní rozpočet či zahraniční cesty.
12. března 2026 18:11
Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje
Česko by jako členská země i za vlády Andreje Babiše (ANO) mělo plnit spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Tlak v tomto ohledu vyvíjejí zejména Američané, kteří již reagovali na to, jak vypadá schválený státní rozpočet na rok 2026. Poslanci jej odsouhlasili ve středu.
Zdroj: Jan Hrabě