Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Hans Petter Midttun Rozhovor

Jak bude řešit válku na Ukrajině? Trump už něco naznačil, analyzuje expert Midttun pro EZ

Norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun serveru EuroZprávy.cz poskytl exkluzivní rozhovor o tom, jak bude nový americký prezident Donald Trump přistupovat k oběma stranám konfliktu na Ukrajině. Má přitom omezené možnosti. „Mírová jednání? Možná. Dočasný mír? Možná, pokud Trump dá Putinovi to, co chce. Trvalý mír? Ne, pokud Ukrajině nenabídne členství v NATO,“ říká Midttun. 
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Hrozí Evropě jaderná katastrofa? Ukrajina se ocitá pod palbou ostré kritiky

Ukrajina čelí ostré kritice kvůli nedostatečné ochraně svých jaderných elektráren, které jsou klíčovým pilířem energetické infrastruktury země. Poté, co ruské nálety těžce poškodily většinu uhelných elektráren a největší ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží zůstává pod ruskou kontrolou, se země spoléhá na tři zbývající jaderná zařízení – Chmelnyckou, Rovenskou a Jižnoukrajinskou elektrárnu. Ty nyní pokrývají přibližně 60 % celkové výroby elektřiny. Zákonodárci a odborníci však upozorňují, že státní společnost Energoatom včas nepodnikla dostatečné kroky k jejich ochraně před možnými útoky, píše Politico.
Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.
Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.
Vladimir Putin Původní zpráva

Kreml souhlasí s jednáním, ale mír na Ukrajině ustupuje do pozadí. Motyl pro EZ zpochybnil Trumpovy schopnosti

Kreml připustil ochotu ruského prezidenta Vladimira Putina jednat s Donaldem Trumpem. Jenže nikoliv o míru na Ukrajině, nýbrž o jaderném odzbrojení. Otázka mírových jednání tak stále leží na stole. Jak exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl americký politolog a historik Alexander Motyl, Trump to s Ruskem jako hlavní překážkou k míru „myslí vážně“.
Ilustrační foto Rozhovor

Mladá Ukrajinka o rodné zemi: Hodně lidem chybí ruka nebo oči, berou úplatky, aby měli základní životní úroveň. Místo Ruska ale raději zvolí smrt

Mladá Ukrajinka, vystupující pod pseudonymem Olena, poskytla exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Osmadvacetiletá studentka otevřeně popisuje dramatické odvody do armády, hluboce zakořeněnou korupci i komplikovaný vztah Ukrajinců k ruštině. Z důvodu ochrany jejího bezpečí a bezpečí její rodiny se redakce rozhodla nezveřejnit její pravé jméno.
Keir Starmer (labouristi)

Evropa se zabývá tím, co Rusko odmítá. Kdo bude zajišťovat případný mír na Ukrajině?

Evropské státy intenzivně debatují o možnosti vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, které by měly dohlížet na dodržování případně sjednaného příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Názory jednotlivých zemí se však výrazně rozcházejí. Zatímco Rusko tuto myšlenku kategoricky odmítá, Ukrajina naopak volá po rozsáhlejší a silnější přítomnosti takových jednotek.
Volodymyr Zelenskyj

Ukrajina otevřela proti Rusku další frontu. Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vsadil na strategii diplomatického lichocení ve snaze získat podporu Donalda Trumpa, který byl znovu zvolen prezidentem Spojených států. Tato taktika, jež není v mezinárodních vztazích neobvyklá, má pro Ukrajinu zásadní význam, neboť země čelí dlouhodobé válce s Ruskem a její schopnost získat americkou podporu zůstává klíčová.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Válka na Ukrajině se může pro USA stát druhým Vietnamem. Jak podle Bannona Trump zareaguje?

Steve Bannon, bývalý hlavní stratég Donalda Trumpa, vyjádřil obavy, že by zapojení USA do války na Ukrajině mohlo skončit obdobně, jako když Richard Nixon převzal odpovědnost za válku ve Vietnamu, což by mohlo být politicky i strategicky osudové. V rozhovoru pro Politico Bannon varoval, že Trump riskuje, že se nechá vtáhnout do konfliktu, pokud neukončí americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Podle Bannona hrozí, že spojenectví amerického obranného průmyslu, evropských partnerů a některých vlivných osobností z Trumpova okolí zabrání rychlému ukončení války.
Volodymyr Zelenskyj

Válka na Ukrajině jako cenný zdroj? NATO ji hodlá využít

NATO plánuje využít tříletou válku na Ukrajině jako zdroj cenných lekcí pro zlepšení své připravenosti na potenciální konflikt s Ruskem. Nově vznikající NATO-Ukrajinské centrum pro analýzu, výcvik a vzdělávání (JATEC), které bude otevřeno příští měsíc v polském městě Bydhošť, bude zkoumat nejnovější poznatky z moderní války. Centrum se zaměří na oblasti, jako je využití dronů, letecká obrana, umělá inteligence a odolnost civilního obyvatelstva, uvedl server Politico.
Předchozí články Další články

před 2 hodinami

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

před 1 hodinou

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

před 2 hodinami

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

před 3 hodinami

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

před 5 hodinami

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

před 6 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

před 7 hodinami

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Rada míru dosáhla historické dohody s Hamásem, tvrdí Trump. Z Blízkého východu přichází jiné zprávy

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody, která má podle jeho slov zajistit kompletní odzbrojení hnutí Hamás i všech ostatních ozbrojených frakcí v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu označil dojednaný kompromis, ke kterému dospěla jím vedená Rada míru, za historický průlom a zásadní krok k dosažení trvalé stability v celém Blízkém východě.

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí: O víkendu extrémní vedra poleví, tropy ale zůstanou

Během nadcházejícího víkendu dorazí do České republiky od severozápadu dlouho očekávané zmírnění extrémních vln vedra. Přestože si obyvatelé většiny území od nejvyšší teplotní zátěže uleví, přechod fronty s sebou přinese také četnější přeháňky a na mnoha místech i poměrně intenzivní bouřkovou činnost.

včera

Ilustrační foto

Proč Evropu spalují nejničivější požáry novodobé historie? Na vině jsou klimatické změny a vlny veder

Jižní a západní část Evropského kontinenta čelí v letošním roce mimořádně ničivé vlně lesních požárů. Extrémně horké, suché a větrné počasí vytvořilo podmínky, které jsou z hlediska závažnosti a rizika šíření ohně o více než čtyřicet procent horší, než činí dlouhodobý dvacetiletý průměr. Hasičské sbory v mnoha zemích svádějí nepřetržitý boj s plameny, které ohrožují lidská obydlí i hustě obydlené oblasti.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Nevídaný krok. UEFA hrozí bojkotem všech turnajů pořádaných FIFA

Evropská fotbalová unie UEFA učinila nevídaný krok v boji proti plánům mezinárodní federace FIFA. Všech padesát pět členských asociací se na svém mimořádném zasedání jednomyslně shodlo na bojkotu veškerých turnajů pořádaných FIFA, pokud její předseda Gianni Infantino nepřehodnotí záměr prodat část práv na mistrovství světa americkým soukromým investorům. Evropský fotbal tak vyslal jasný signál, že odmítá jakékoliv snahy o privatizaci celosvětově nejvýznamnějších sportovních soutěží.

včera

Robert Plaga

Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga

Návrh na zrušení devátých tříd základních škol, který v nedávné době veřejně podpořili předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš, vyvolal v českém školství značný rozruch. Ministerstvo školství však vůči těmto úvahám zaujímá jednoznačně odmítavý postoj. Ministr Robert Plaga tyto myšlenky v rozhovoru pro Radiožurnál označil za pouhou nekoncepční iniciativu a sezónní politický výstřelek, který neodpovídá realitě a nemá se odborné o co opřít.

včera

Oheň

Praha kvůli extrémnímu počasí zakázala rozdělávání ohňů a kouření na rizikových místech

Český hydrometeorologický ústav prodloužil platnost výstrahy před extrémními teplotami až do půlnoci na neděli 2. srpna. Meteorologové varují před tropickými hodnotami, které na mnoha místech přesáhnou 37 stupňů Celsia. Spolu s vlnou veder roste také riziko vzniku a šíření požárů, kvůli čemuž v hlavním městě začal automaticky platit přísný zákaz manipulace s otevřeným ohněm na vybraných rizikových místech.

včera

Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk

Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že podle dosud shromážděných důkazů byla raketa, která během nočního ruského masivního náletu na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, ruská střela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády zdůraznil, že polské ozbrojené síly i piloti reagovali na situaci velmi rychle a efektivně. Armáda byla podle jeho slov v plné pohotovosti a připravena objekt okamžitě sestřelit, pokud by v letu nad polským územím pokračoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy