Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Keir Starmer a Volodymyr Zelenskyj

Sto let partnerství. Starmer podepisuje v Kyjevě přelomovou dohodu

Britský premiér Keir Starmer dorazil na historickou návštěvu Ukrajiny, aby podepsal „stoletou dohodu o partnerství“ s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tento krok přichází v kritické fázi konfliktu, který vstoupil do třetího roku. Cílem dohody je posílit bezpečnostní spolupráci v oblasti Černého a Baltského moře a podpořit ekonomické a kulturní vazby mezi oběma zeměmi.
Ruská armáda, ilustrační foto

Kreml se chce vyhnout mobilizaci za každou cenu. Cizinci jezdí do Ruska za prací, končí v armádě

Moskva rekrutuje do armády muže z chudých zemí, jako jsou Nepál, Ghana či Kuba. Slibuje jim vysoké výdělky, manuální práci a občanství. Mnozí cizinci však místo práce skončili na frontě. Zatímco propaganda mluví o boji proti americké hegemonii, rekruty motivují spíše finanční potíže – o ideologických důvodech k nástupu do armády nepromluvil žádný z nich.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská pozice ve válce slábne. Kyjev čelí těžkým výzvám na bojišti i na diplomatickém poli

Ukrajina čelí těžkým výzvám na bojišti i na diplomatickém poli v době, kdy se blíží inaugurace Donalda Trumpa do Bílého domu. Ukrajinské jednotky ztrácejí pozice na několika úsecích fronty, přičemž čelí nedostatku zkušených vojáků a nejistotě ohledně pokračování zahraniční vojenské podpory. Zatímco Kyjev stále opakuje svou touhu po „spravedlivém míru“, možnost získání okupovaných území zpět je prozatím odložena na neurčito, ukazuje analýza CNN.
Ruské bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu z 16. března 2022.

Herci dohání diváky k slzám. Na Ukrajině vznikají divadelní hry o válce

V březnu 2022 zasáhl ruský letecký úder největší divadlo v Mariupolu, které sloužilo jako útočiště pro téměř tisíc lidí. Tragédie, jež si vyžádala nezveřejněný počet obětí, se nyní stala námětem hry Mariupol Drama. Tato divadelní inscenace, postavená na výpovědích přeživších, dojímá diváky k slzám. 
Život v KLDR

Ukrajinci poprvé zajali živé severokorejské vojáky, oznámil Zelenskyj

Ukrajinská armáda oznámila, že v Kurské oblasti zajala dva severokorejské vojáky, kteří bojovali na straně Ruska. Informaci potvrdil prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že zajatí vojáci nyní dostávají lékařskou péči a jsou v rukou ukrajinské bezpečnostní služby SBU. Tento úspěch označil za důležitý důkaz účasti Severní Koreje v konfliktu na straně Ruska. 
Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 
Rusko, ilustrační foto

Ruské elity promluvily: Jsme zklamaní. Čekali jsme konec v roce 2024

Rok 2024 měl být podle mnohých ruských elit rokem ukončení války na Ukrajině. Místo toho však konflikt trvá dál a únavu střídá frustrace z ekonomických potíží a pokračujících sankcí. Informace od zdrojů blízkých Kremlu ukazují, že rozčarování se šíří jak mezi vládními představiteli, tak mezi byznysovými kruhy. 
Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.
Severní Korea (KLDR)

Těžké ztráty severokorejských vojáků v Kursku: Ukrajina hlásí stovky mrtvých

Boje na jihu Ruska, zejména v Kurské oblasti, si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádaly vysoké ztráty mezi severokorejskými vojáky, které Rusko povolalo na pomoc při snaze znovu ovládnout ztracená území. Zelenskyj ve svém sobotním večerním projevu uvedl, že u jediné vesnice, Makhnovka v Kurské oblasti, přišla ruská armáda během několika dní o celou jednotku složenou ze severokorejské pěchoty a ruských výsadkářů.
Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Kyjev: Rusko dostává to, co si zaslouží

Andrii Kovalenko, šéf ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím, uvedl, že ukrajinské síly provedly překvapivé útoky na ruské jednotky na několika místech Kurské oblasti, a to měsíce poté, co Ukrajina zahájila svou invazi do této oblasti. Uvedl to server CNN.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

před 2 hodinami

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

před 3 hodinami

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

před 4 hodinami

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

před 5 hodinami

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

před 6 hodinami

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

před 7 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

před 8 hodinami

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Rada míru dosáhla historické dohody s Hamásem, tvrdí Trump. Z Blízkého východu přichází jiné zprávy

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody, která má podle jeho slov zajistit kompletní odzbrojení hnutí Hamás i všech ostatních ozbrojených frakcí v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu označil dojednaný kompromis, ke kterému dospěla jím vedená Rada míru, za historický průlom a zásadní krok k dosažení trvalé stability v celém Blízkém východě.

před 11 hodinami

Letní počasí

Počasí: O víkendu extrémní vedra poleví, tropy ale zůstanou

Během nadcházejícího víkendu dorazí do České republiky od severozápadu dlouho očekávané zmírnění extrémních vln vedra. Přestože si obyvatelé většiny území od nejvyšší teplotní zátěže uleví, přechod fronty s sebou přinese také četnější přeháňky a na mnoha místech i poměrně intenzivní bouřkovou činnost.

včera

Ilustrační foto

Proč Evropu spalují nejničivější požáry novodobé historie? Na vině jsou klimatické změny a vlny veder

Jižní a západní část Evropského kontinenta čelí v letošním roce mimořádně ničivé vlně lesních požárů. Extrémně horké, suché a větrné počasí vytvořilo podmínky, které jsou z hlediska závažnosti a rizika šíření ohně o více než čtyřicet procent horší, než činí dlouhodobý dvacetiletý průměr. Hasičské sbory v mnoha zemích svádějí nepřetržitý boj s plameny, které ohrožují lidská obydlí i hustě obydlené oblasti.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Nevídaný krok. UEFA hrozí bojkotem všech turnajů pořádaných FIFA

Evropská fotbalová unie UEFA učinila nevídaný krok v boji proti plánům mezinárodní federace FIFA. Všech padesát pět členských asociací se na svém mimořádném zasedání jednomyslně shodlo na bojkotu veškerých turnajů pořádaných FIFA, pokud její předseda Gianni Infantino nepřehodnotí záměr prodat část práv na mistrovství světa americkým soukromým investorům. Evropský fotbal tak vyslal jasný signál, že odmítá jakékoliv snahy o privatizaci celosvětově nejvýznamnějších sportovních soutěží.

včera

Robert Plaga

Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga

Návrh na zrušení devátých tříd základních škol, který v nedávné době veřejně podpořili předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš, vyvolal v českém školství značný rozruch. Ministerstvo školství však vůči těmto úvahám zaujímá jednoznačně odmítavý postoj. Ministr Robert Plaga tyto myšlenky v rozhovoru pro Radiožurnál označil za pouhou nekoncepční iniciativu a sezónní politický výstřelek, který neodpovídá realitě a nemá se odborné o co opřít.

včera

Praha kvůli extrémnímu počasí zakázala rozdělávání ohňů a kouření na rizikových místech

Český hydrometeorologický ústav prodloužil platnost výstrahy před extrémními teplotami až do půlnoci na neděli 2. srpna. Meteorologové varují před tropickými hodnotami, které na mnoha místech přesáhnou 37 stupňů Celsia. Spolu s vlnou veder roste také riziko vzniku a šíření požárů, kvůli čemuž v hlavním městě začal automaticky platit přísný zákaz manipulace s otevřeným ohněm na vybraných rizikových místech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy