Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"Jsme další na řadě." Německo kvůli Trumpovu plánu pro Ukrajinu bije na poplach

Německé politické špičky vyjádřily obavy nad překvapivým oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jeho administrativa hodlá jednat o mírové dohodě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bez účasti evropských lídrů. Berlín nyní volá po zvýšení vojenských výdajů a posílení obranyschopnosti Evropy s obavami, že by Trumpův krok mohl ohrozit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celého kontinentu.
Pete Hegseth

"Strýček Sam už není Strýček Blázen. Rusko je vaše odpovědnost." Hegseth si tvrdě podal spojence v NATO

Americký ministr obrany Pete Hegseth pokračuje v tvrdé linii vůči spojencům v NATO a tlačí na vyšší obranné výdaje. Jeho prohlášení na summitu v Bruselu znovu zdůraznilo, že Spojené státy již nehodlají garantovat evropskou bezpečnost bez většího přispění ze strany Evropy. Mezitím v Kyjevě rostou obavy, že Ukrajina může být vynechána z mírových jednání mezi Washingtonem a Moskvou. Kreml sice tvrdí, že „Ukrajina bude do procesu zapojena jedním nebo druhým způsobem“, ale konkrétní detaily nejsou známy.
Donald Trump

FT: Evropa se mírové dohody mezi Trumpem a Putinem bojí

Evropští představitelé byli včera večer zaskočeni oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zahajuje bilaterální mírová jednání s Kremlem o ukončení války na Ukrajině. Trumpův krok, o kterém informoval krátce po 90minutovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vyvolal obavy z toho, že Evropa bude z jednání vyloučena a ponechána pouze v roli diváka. Napsal to server Financial Times.
Dmytro Kuleba

Kuleba bije na poplach: Opakuje se rok 1918, Ukrajina dělá velkou chybu

Ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba varuje před opakováním historických chyb v souvislosti s nejnovějšími kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten 10. února 2025 prohlásil, že plánuje zajistit „500 miliard dolarů v hodnotě vzácných zemin“ v rámci jednání o pokračující americké podpoře Ukrajiny v probíhající válce s Ruskem.
Rusko, Kreml

Rusko po hovoru s Trumpem začalo jednat. Skládá delegaci pro jednání o konci války

Rusko začalo formovat delegaci pro jednání se Spojenými státy o válce na Ukrajině a hodlá přihlédnout ke zkušenostem z minských dohod, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj se na tom během telefonického rozhovoru dohodli ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump, kteří současně pověřili své poradce přípravou přímé schůzky.
Donald Trump

Trumpova zrada může EU potopit. USA jí hážou na bedra zátěž, kterou nedokáže unést

Donald Trump začal klást evropským lídrům jasné podmínky, pokud chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Jeho požadavky však znamenají obrovskou finanční zátěž, kterou Evropská unie nemusí být schopna unést. Podle analýzy Bloomberg Economics by ochrana Ukrajiny a rozšíření vojenských kapacit členských států EU mohly během příští dekády stát až 3,1 bilionu dolarů.
Pete Hegseth

USA se brání: Nezradili jsme vás, Trump je nejlepší, vzkazuje Kyjevu Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu prohlásil, že úsilí o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou není zradou Kyjeva. Zdůraznil, že ruská agrese byla pro Severoatlantickou alianci „továrním resetem“ a přinesla „uvědomění, že toto spojenectví musí být silné, robustní a reálné“.
Donald Trump

"Temný den pro Evropu, musíme vzít osud do svých rukou." Trumpův telefonát odsoudila EU i Američané

Spojenci Kyjeva reagovali s šokem a pobouřením na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hovořil s ruským lídrem Vladimirem Putinem a hodlá s ním „okamžitě zahájit jednání“ o válce na Ukrajině. Kritika se na jeho hlavu snesla nejen z řad amerických politiků, ale i z Evropy, kde Trumpova slova vyvolala obavy o osud Ukrajiny a jejího boje za suverenitu, uvedl server Politico.
Donald Trump

Politico: Moment, kterého se všichni báli, nastal. Trump Evropě vyrazil dech

Byl to moment, kterého se Evropa i Ukrajina obávaly měsíce, ne-li roky. Když však konečně přišel, jeho náhlost a rozsah přesto spojence Kyjeva zaskočily. V jedno mrazivé zimní odpoledne oznámil americký prezident Donald Trump svůj plán na ukončení války a dal jasně najevo, že podpora Spojených států Ukrajině končí, píše Politico.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Trumpův telefonát je výhrou pro Putina. Ledy se prolomí jen pokud ustoupí

Jedno telefonické spojení válku na Ukrajině neukončí. Přesto se zdá, že se otevírá prostor pro jednání. Není však jasné, kdy a jak budou tyto rozhovory uzavřeny. Jisté je, že ruský prezident Vladimir Putin již dosáhl jistého diplomatického úspěchu, a to pouhou skutečností, že se tento hovor uskutečnil, píše BBC.
Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 
Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.
Předchozí články Další články

před 57 minutami

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

před 57 minutami

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

před 2 hodinami

Robert Fico se poprvé od atentátu zúčastnil jednání vlády.

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Konvoj jednotek U.S. Army dostal název Dragoon Ride (Dragounská jízda). Tvoří ho téměř 120 vozidel při cestě z Pobaltí do Německa a projede šesti zeměmi střední a východní Evropy. V Česku bude mezi 29. březnem a 1. dubnem.

Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků

Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.

před 3 hodinami

Jan Cimický

Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže

Psychiatr Jan Cimický by si měl jít sednout do vězení. Městský soud v Praze zamítl odvolání a potvrdil dubnový rozsudek obvodního soudu, jenž Cimického na jaře uznal vinným ve všech bodech obžaloby a poslal ho na pět let za mříže. Potrestal ho také zákazem lékařské činnosti na dobu deseti let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá

Odborníci Organizace spojených národů dospěli k závěru, že mají důvodné podezření ze spáchání válečných zločinů ze strany Spojených států během dvou úderů v Íránu, při nichž zemřelo nejméně 177 civilistů. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní zjišťovací mise pro Írán vedly únorové raketové útoky na základní školu ve městě Mínáb a na sportovní komplex v Lámerdu k vysokým ztrátám na lidských životech a k rozsáhlým škodám na civilní infrastruktuře.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci

První vědecká studie potvrdila, že za katastrofálními povodněmi v Nepálu a Tibetu stojí oslabení ledovce vlivem klimatické krize. Výzkumníci identifikovali neobvykle teplé podmínky, které předcházely zřícení masivní ledové plochy z hory Langtang Lirung. Následná lavina sněhu, ledu a kamení se zřítila do údolí a zasažené komunity zasáhla bez jakéhokoli varování.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle webu France24 vyzval obyvatele k účasti v nadcházejících parlamentních volbách, které označil za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině. Volební účast má podle jeho vyjádření posloužit jako jasný signál národní jednoty a odhodlání. Hlasování rozhodne o novém složení dolní komory ruského parlamentu. Lidé budou moci odevzdávat své hlasy v průběhu tří dnů od pátku.

před 8 hodinami

Praha

Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní

Podzimní počasí se stále pevněji ujímá otěží, o čemž se přesvědčíme i ve zbytku tohoto týdne. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden ale přinese další ochlazení, nastínili meteorologové. 

včera

včera

sport

Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl

Už při jednání mezi Fotbalovou asociací ČR (FAČR) a španělskými trenéry hrál vicemistr Evropy z roku 1996 Radek Bejbl, který během své hráčské kariéry zanechal výraznou stopu i ve španělské lize, významnou roli. Právě on měl totiž doporučit Strahovu Santiho Deniu jako nového hlavního kouče české fotbalové reprezentace. A proto nyní není divu, že se FAČR rozhodla oslovit Radka Bejbla v souvislosti s obsazením postu dalšího asistenta v realizačním týmu národního mužstva.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí

Rusko může vyzkoušet hybridní dronové či raketové útoky proti Polsku a dalším státům na východním křídle NATO, varoval polský premiér Donald Tusk ve čtvrtek s odkazem na informace od zpravodajců. Informovala o tom stanice TVP. Podle Tuska může Moskva případné útoky omlouvat tvrzením, že došlo k omylu. 

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla

Po roce se opět fotbalisté Slavie dočkali hymny Ligy mistrů na svém domácím stadionu v Edenu, ale nedočkali se tolik kýženého prvního vítězství v milionářské evropské klubové soutěži. Přestože Slavia proti francouzskému Lens nastoupila v překvapivé sestavě, kde řada hráčů zaznamenala vůbec první start na mezinárodní scéně, a přestože hrála od 49. minuty o deseti lidech, vypadalo to, že se přeci jen vítězství v Lize mistrů poprvé od roku 2007 konečně dočká. Vždyť ještě v 88. minutě díky dvěma brankám Danijela Šturma vedla 2:1. V samotném závěru ale přišel ze strany Pražanů zkrat a dvěma rychlými brankami se Lens tehdy povedlo umlčet Eden, když soupeř otočil na konečných 2:3.

včera

Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy