Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vladimir Putin Komentář

Medveděv odhalil Putinovy cíle. Nárazníkovou zónu chce vytvořit na celé Ukrajině

Ruský vládce Vladimir Putin minulý týden oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranic s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Co si však pod tímto pojmem představit v ruském pojetí, zůstává krajně nejasné – a ještě méně zřetelné je, co dnes vlastně Moskva považuje za ukrajinské hranice. 
Odpálení rakety ATACMS.

USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku

Ukrajina získala od svých hlavních západních spojenců významné posílení schopnosti bránit se proti ruské agresi. Jak oznámil německý kancléř Friedrich Merz, Německo, Velká Británie, Francie a Spojené státy se dohodly na odstranění dosavadních omezení týkajících se doletu zbraní dodávaných Kyjevu. Tento zásadní posun znamená, že ukrajinské ozbrojené síly nyní mohou cílit na vojenské cíle i hluboko na území Ruské federace.
Donald Trump

Trump čelí zásadní zkoušce: Kreml ho zkouší, Západ čeká na odpověď

Přestože prezident USA Donald Trump opakovaně sliboval, že ukončí válku na Ukrajině „během 24 hodin“, jeho výroky i příspěvky na sociálních sítích se v očích analytiků staly prázdnou rétorikou bez reálného dopadu. Skutečný test jeho politiky nyní přichází: ruské útoky na ukrajinské civilisty eskalují a Moskva sleduje, zda americký prezident své silné řeči konečně doprovodí konkrétními kroky. 
Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Čína podporuje Rusko ve válce. Máme důkazy, že mu dodává prostředky pro výrobu zbraní, tvrdí Kyjev

Napětí kolem role Číny ve válce na Ukrajině opět sílí. Podle šéfa ukrajinské zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka Čína systematicky podporuje ruský válečný průmysl dodávkami technologií, chemikálií a klíčových komponentů. Jak Ivaščenko sdělil státní agentuře Ukrinform, ukrajinské zpravodajské služby mají potvrzené informace o dodávkách pro nejméně 20 ruských zbrojovek.
Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml zareagoval na slova o Putinově šílenství. Trumpovi se vysmál

Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině se znovu vyostřilo. Prezident USA Donald Trump v posledních dnech ostře zkritizoval svého ruského protějška Vladimira Putina za pokračující raketové a dronové útoky na ukrajinská města. Trump obvinil Putina, že „ztratil rozum“ a že „zabíjí bez důvodu“, což podle něj může vést k „pádu samotného Ruska“. Kreml však americké výtky odmítl a označil je za důsledek „emoční přetíženosti“.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin oznámil vznik nárazníkové zóny na rusko-ukrajinské hranici

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že ozbrojené síly Ruské federace vytvářejí podél hranice s Ukrajinou takzvanou „bezpečnostní nárazníkovou zónu“. Jeho vyjádření přichází jen několik dní po tvrdých bojích na rusko-ukrajinském pomezí a v souvislosti s výměnou tisíce zajatců mezi oběma zeměmi, která byla výsledkem přímých jednání v Turecku.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů

Ukrajina a Rusko během tří dnů uskutečnily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že byl dokončen poslední krok výměny „1000 za 1000“ – na svobodu se vrátili i poslední z 303 ukrajinských zajatců, které mělo Rusko v rámci dohody propustit.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?
Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.
Rusko, Kreml

Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev v noci čelil jednomu z největších útoků od začátku války

V noci na dnešek zažila ukrajinská metropole Kyjev jeden z největších leteckých útoků od počátku ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinského letectva Rusko vypustilo celkem 250 dronů a 14 balistických raket, přičemž šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit. Útok způsobil rozsáhlé škody na obytných budovách, podnicích i civilních vozidlech a zanechal nejméně 14 zraněných.
Donald Trump

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.
Donald Trump

Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí

Americký prezident Donald Trump se v příštích týdnech může ocitnout v klíčové roli při hledání cesty k ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Podle aktuální analýzy experta Michaela O’Hanlona z vlivného think-tanku Brookings Institution by Trump mohl využít diplomatického manévrovacího prostoru, který mu otevřelo nedávné sbližování s Kyjevem. Pokud zároveň zesílí tlak na Moskvu, může podle O’Hanlona připravit půdu pro možné příměří.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody

Vyjednávání prezidentů Ukrajiny a Ruska, jak sám Putin oficiálně během tiskové konference nabídl, by mohlo znamenat důležitý posun v jednání o ukončení války. Hlavním bodem by měly být územní otázky a jejich budoucí kontrola. Na přijetí této nabídky naléhal i Donald Trump, který vyzval Ukrajinu k okamžitému souhlasu.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky

Drsný rozkaz proniká šumem vysílačky: „Velitele zajmout, ostatní zabít.“ Tato děsivá slova zazněla v rámci série rádiových komunikací mezi ruskými jednotkami, které podle ukrajinských úřadů dokazují, že vyšší důstojníci ruské armády přikazují vojákům popravovat kapitulující ukrajinské vojáky – což je hrubé porušení mezinárodního práva.

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 55 minutami

Ilustrační fotografie.

Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila

Na 13. listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. I takto zdravotně znevýhodněné osoby mohou vést relativně plnohodnotný život, a dokonce dosáhnout úspěchů. To dokazuje několik osobností, které se zapsaly do dějin, ač neviděly. Mezi nevidomými v minulosti vyniklo třeba několik osob v kulturní oblasti.

před 1 hodinou

Policie ČR

Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku

Středočeští policisté řešili ve středu velké svatomartinské drama v Nymburce. Kriminalisté již obvinili pětatřicetiletého muže, který je podezřelý z pokusu o vraždu a výtržnictví. Podle dosavadních zjištění zaútočil s nožem na bývalou partnerku. 

před 2 hodinami

Boris Šťastný

Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům

Babišova vláda nehodlá zákonem zakazovat sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. Uvedl to ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají. 

před 3 hodinami

Microsoft

Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?

Celosvětový výpadek služeb společnosti Microsoft zasáhl nejméně sedmdesát čtyři zemí světa, přičemž problémy s konektivitou postihly klíčové platformy včetně Outlooku, Teams a nástroje Copilot. Poruchy, které se objevily po poledni amerického východního času, ochromily fungování vládních úřadů, soudů, policejních složek i parlamentů napříč kontinenty.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 9 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 10 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy