Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.
Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.
Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.
Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Protivzdušná obrana, letadla, lodě... Zelenskyj si nadiktoval podmínky míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které budou skutečné a nikoli pouze „na papíře“. V souvislosti s možností rozmístění evropského mírového kontingentu na Ukrajině jako součásti vyjednané dohody s Ruskem uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní opatření „na zemi, na vodě, ve vzduchu – protivzdušnou obranu, letadla, lodě“.
Sergej Lavrov

Rusko: Žádný kompromis nebude. O Ukrajině jednat budeme, ale neustoupíme

Rusko a Spojené státy se v úterý setkají v saúdskoarabském Rijádu k jednání o možnosti obnovy vzájemných vztahů a budoucnosti války na Ukrajině. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se ruská delegace v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem zaměří na „obnovení celého komplexu rusko-amerických vztahů“.
Keir Starmer

V Paříži se scházejí evropští lídři. Na mír na Ukrajině mají dohlížet evropské armády

Evropští lídři se scházejí v Paříži, kde se pokusí stanovit akční plán pro Evropu po několika dnech chaotických vyjednávání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě diskuse o evropských vojenských zárukách pro Ukrajinu bude summit také řešit žádost USA o objasnění, zda jsou evropské státy připraveny poslat vojáky na stabilizační síly v případě příměří. Podle Francouzů probíhají jednání o rozmístění francouzských, britských a polských armád, které mají zajistit, že případné budoucí příměří se promění v a trvalý mír. S tím ale Poláci nesouhlasí.
Donald Trump

Jak se Evropa snaží přesvědčit Trumpa o své důležitosti? Ve hře je vyslání vojáků na Ukrajinu

Evropští lídři horečně hledají způsoby, jak si udržet svůj vliv na dění na Ukrajině. Důkazem je i narychlo svolaný bezpečnostní summit v Paříži. Zůstává totiž hořkou skutečností, že nebyli pozváni k přímým jednáním mezi Spojenými státy a Ruskem. Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem „velmi brzy“ setká, což v Evropě vyvolalo obavy, že se zdejší státy ocitnou na vedlejší koleji.
Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku

CNN: Amerika diktuje, Evropa se bojí. Jediným vítězem současné situace je Putin

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa učinila klíčové kroky k ukončení války na Ukrajině, které však vyvolávají obavy mezi evropskými spojenci a samotným Kyjevem. Očekávané rozhovory mezi USA a Ruskem, které se uskuteční v Saúdské Arábii, přinášejí zásadní otázky ohledně možných ústupků vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a oslabování transatlantických vazeb.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 2 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 7 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

včera

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

včera

Šichtařová úplně končí v politice. Nezmění ji ani volby, prohlásila

Končící poslankyně Markéta Šichtařová znovu vysvětlila důvody rezignace na mandát. Dospěla k závěru, že politika už není volbami opravitelná. Šichtařová také popsala, jak se stala terčem kritiky ze strany ostatních zákonodárců. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy