Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
Zatímco v saúdskoarabském Rijádu začala jednání mezi vysokými představiteli Spojených států a Ruska, ve světě panuje napjaté očekávání. Na programu je nejen řešení války na Ukrajině, ale také snaha o zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, které dosáhly svého historického dna.
Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.
USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.
Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?
Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.
Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli
Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.
Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.
Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí
Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.
Scholz se vymezil proti nasazené vojáků na Ukrajině. Kyjevu nelze nic diktovat, podotkl
Německý kancléř Olaf Scholz na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že Ukrajině nelze nic diktovat a že Evropa musí nadále poskytovat Kyjevu podporu. Podle The Guardian zdůraznil, že žádná mírová dohoda nemůže být Ukrajině vnucena.
Zelenskyj rázně: Nepozvali jste nás na jednání, takže žádnou dohodu neuznáme
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odmítl probíhající jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení války, pokud se jich Kyjev nebude účastnit. Podle jeho slov nemají taková jednání žádnou legitimitu a Ukrajina nebude respektovat žádné dohody, které budou uzavřeny bez její účasti.
Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi
Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.
Protivzdušná obrana, letadla, lodě... Zelenskyj si nadiktoval podmínky míru
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které budou skutečné a nikoli pouze „na papíře“. V souvislosti s možností rozmístění evropského mírového kontingentu na Ukrajině jako součásti vyjednané dohody s Ruskem uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní opatření „na zemi, na vodě, ve vzduchu – protivzdušnou obranu, letadla, lodě“.
Rusko: Žádný kompromis nebude. O Ukrajině jednat budeme, ale neustoupíme
Rusko a Spojené státy se v úterý setkají v saúdskoarabském Rijádu k jednání o možnosti obnovy vzájemných vztahů a budoucnosti války na Ukrajině. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se ruská delegace v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem zaměří na „obnovení celého komplexu rusko-amerických vztahů“.
Le Monde: Česku vadí, že nebylo pozváno na jednání o Ukrajině. Hovoří o aroganci Macrona
Rumunsko a Česká republika vyjádřily svou nespokojenost s tím, že nebyly pozvány na mimořádný summit v Paříži, který svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Obě země se pevně staví za Ukrajinu a jejich vlády považují své vyloučení z jednání o evropské bezpečnosti za nepochopitelné a nespravedlivé.
V Paříži se scházejí evropští lídři. Na mír na Ukrajině mají dohlížet evropské armády
Evropští lídři se scházejí v Paříži, kde se pokusí stanovit akční plán pro Evropu po několika dnech chaotických vyjednávání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě diskuse o evropských vojenských zárukách pro Ukrajinu bude summit také řešit žádost USA o objasnění, zda jsou evropské státy připraveny poslat vojáky na stabilizační síly v případě příměří. Podle Francouzů probíhají jednání o rozmístění francouzských, britských a polských armád, které mají zajistit, že případné budoucí příměří se promění v a trvalý mír. S tím ale Poláci nesouhlasí.
Rozhovory o konci války začnou v úterý. Do Rijádu poletí i Zelenskyj, jednání USA s Ruskem se nezúčastní
Ministr zahraničí USA Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v úterý sejdou s ruskou delegací v Rijádu v Saúdské Arábii, potvrdila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová podle serveru The Guardian.
Trump se obklopil lidmi, kteří vědí, jak rozložit NATO. Jednání o Ukrajině bez nás nezvládne, obává se Evropa
Budoucnost Ukrajiny se tento týden bude projednávat v Rijádu mezi americkými a ruskými představiteli – bez účasti evropských lídrů a, alespoň zatím, také bez samotných Ukrajinců. Pro evropské státníky je nyní klíčovou otázkou: co s tím mohou dělat?
Jak se Evropa snaží přesvědčit Trumpa o své důležitosti? Ve hře je vyslání vojáků na Ukrajinu
Evropští lídři horečně hledají způsoby, jak si udržet svůj vliv na dění na Ukrajině. Důkazem je i narychlo svolaný bezpečnostní summit v Paříži. Zůstává totiž hořkou skutečností, že nebyli pozváni k přímým jednáním mezi Spojenými státy a Ruskem. Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem „velmi brzy“ setká, což v Evropě vyvolalo obavy, že se zdejší státy ocitnou na vedlejší koleji.
CNN: Amerika diktuje, Evropa se bojí. Jediným vítězem současné situace je Putin
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa učinila klíčové kroky k ukončení války na Ukrajině, které však vyvolávají obavy mezi evropskými spojenci a samotným Kyjevem. Očekávané rozhovory mezi USA a Ruskem, které se uskuteční v Saúdské Arábii, přinášejí zásadní otázky ohledně možných ústupků vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a oslabování transatlantických vazeb.
Rubio má zjistit, zdali to Rusové myslí s mírem na Ukrajině vážně
Šéfa americké diplomacie Marca Rubia posílá prezident Donald Trump na jednání s ruskými diplomaty, aby se zjistilo, zdali to Vladimir Putin myslí s mírem na Ukrajině vážně. Rubio se na rozhovory se zástupci Moskvy přesouvá z Izraele.
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.
před 3 hodinami
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
před 5 hodinami
Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy
Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.
před 6 hodinami
Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN
Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.
před 8 hodinami
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
před 9 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.
před 9 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.
před 10 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.
před 11 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
Náměstek tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránu Alí Bágherí prohlásil, že Teherán a Washington zatím nedosáhly žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu.
před 12 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.
před 13 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.
před 13 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
Rekordní 2,911 miliardy vyhrál šťastlivec v úterním slosování evropské loterie Eurojackpot. Ve slosování mu přinesla snovou výhru 2 911 200 000 korun vsazená plná sázenka včetně bonusové hry Extra 6. Zároveň se jedná o historicky nejvyšší výhru v Česku.
před 14 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily.
před 14 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.
před 15 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
Optimismus ohledně možné dohody mezi USA a Íránem se pomalu vytrácí. Z vyjádření obou stran konfliktu je zřejmé, že je stále nutné si vyjasnit některé detaily. Írán by se například rád dostal ke zmrazeným fondům v zahraničí.
před 16 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
Česko zdaleka není jedinou oblastí v Evropě, která se již na konci května potýká s tropickým počasím. S vedry se potýkají na Ostrovech či ve Francii. Podle meteorologů budou podobné extrémy stále častější.
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
Neuvěřitelným případem se zabývá jihočeská policie. Pátrá po podvodníkovi, jenž připravil ženu z Táborska o desítky tisíc korun, protože dotyčná uvěřila, že si píše s opravdovým hollywoodským hercem Johnnym Deppem.
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
Světovou hudební scénu zasáhla smutná zpráva, která přišla ze Spojených států amerických. Ve věku 95 let zemřel legendární hudebník Sonny Rollins, jazzový saxofonista a držitel několika cen Grammy.
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
Pacientům, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání, se ulehčí život. Od letních prázdnin nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.
Zdroj: Jan Hrabě