Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
První slova Putina po summitu: Přáli bychom si, aby boje skončily
Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé od summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce vyjádřil ke schůzce a označil ji za „včasnou a velmi užitečnou“. Podle Kremlu Putin v sobotu uvedl, že s Trumpem probral „prakticky všechny oblasti spolupráce“, ale především se věnovali „možnému řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
FT: Když se Ukrajina vzdá Doněcké a Luhanské oblasti, Putin zmrazí válku
Na setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval ruský prezident Vladimir Putin, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Podle čtyř zdrojů obeznámených s průběhem jednání Putin nabídl, že v případě splnění tohoto požadavku by mohlo dojít ke zmrazení zbytku frontové linie, uvedl server Financial Times.
První vyjádření Trumpa po summitu: Příměří nestačí, musí být mírová dohoda
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k válce na Ukrajině. Nově tvrdí, že nejlepším způsobem, jak konflikt ukončit, je uzavřít mírovou dohodu, a ne pouze dohodu o příměří. Toto vyjádření je v rozporu s jeho dřívějšími názory, kdy prohlašoval, že bude nespokojený, pokud se na summitu na Aljašce Putin nedohodne na příměří.
CNN: Evropští lídři řešili s Trumpem bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ve hře je obdoba článku 5
Nejmenovaný evropský úředník sdělil CNN, že součástí rozhovorů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem byly i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě mírové dohody. Podle úředníka by se jednalo o záruky „typu článku 5“ se zapojením Evropy a Spojených států. Zároveň dodal, že by se na nich nepodílelo NATO.
Trump po jednání poplácal Putina po zádech. Dohoda neexistuje, zavolám Zelenskému, prohlásil
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
Trump a Putin si podali ruce a zmizeli za zavřenými dveřmi. Jednání začíná
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Připravte se na hodiny čekání. Kreml naznačil, jak dlouho se bude na Aljašce jednat
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Ukrajina nepřestane s útoky dronů, dokud Moskva neodsouhlasí mír
Ukrajina neplánuje přestat s dálkovými útoky drony na ruské území, a to až do doby, než bude Moskva souhlasit se spravedlivým mírem. Toto jasné prohlášení zaznělo v neobvyklém rozhovoru s jedním z velitelů ukrajinských dronových jednotek, generálem Jurijem Ščygolem.
Trump za žádnou cenu nesmí zapomenout na Ukrajinu. Putin si ho jen přijede oťukat, mír nechce
Summit Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce může na první pohled působit jako pokus o diplomatické sblížení, ve skutečnosti se však vše točí kolem Ukrajiny. Právě tam se rozhoduje o tom, zda Západ ještě věří vlastním principům. Pokud se téma ruské agrese odsune na okraj, bude to signál, že mezinárodní právo je opět zpochybnitelné a že moc silnějšího opět vítězí nad spravedlností.
Trump i Putin budou chtít setkání prezentovat jako osobní úspěch. Na frontě se krátkodobě nic nezmění, říká Kraus pro EZ
Americký prezident Donald Trump se v pátek na Aljašce sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a sázky už nemohou být vyšší. Na stole leží osud Ukrajiny a možná i celé Evropy. „Je zřejmé, že bez nějakých územních ústupků ze strany Ukrajiny to nepůjde. Rusko je pevně etablované v celé řadě oblastí a na ukrajinské straně není síla jej odtamtud vytlačit, řekl pro EuroZprávy.cz bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity.
Je to genocida. Rusko musí čelit důsledkům, jinak hrozí opakování extrémní brutality, varuje americká expertka
Expertka na management konfliktů Kristina Hooková exkluzivně pro EuroZprávy.cz označila ruské zločiny na Ukrajině za jedny z nejlépe zdokumentovaných v dějinách válčení a varuje před jejich beztrestností. Deportace dětí, mučení civilistů či bombardování škol podle ní zřetelně naplňují znaky genocidy. Zatímco západní politici zvažují kompromisní mír, Hooková upozornila, že ruská zvěrstva nejsou jen zločiny proti Ukrajincům, ale proti celému světu. Odpovědní pachatelé tak podle ní musí čelit mezinárodní spravedlnosti.
Putin hraje o čas. Na frontě se mu daří a ví, že územní výměna v Kyjevě neprojde
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se v pátek sejdou na summitu na Aljašce. Cílem americké strany je ukončit vleklou válku, která následovala po ruské invazi z roku 2022. Případná mírová dohoda by musela řešit otázku okupovaného území. Rusko v současné době okupuje zhruba pětinu území Ukrajiny, píše CNN.
Rusko používá na Ukrajině "double tap" taktiku. Po prvním útoku zlikviduje druhým záchranné složky
Nedávná analýza provedená televizí Sky News odhalila, že Rusko stupňuje útoky na ukrajinské záchranné složky. Podle expertů se Rusové úmyslně zaměřují na sanitky, hasičské vozy a další vozidla, která poskytují pomoc civilistům. Tyto činy jsou v rozporu se Ženevskými úmluvami.
Výsledek hovoru mezi lídry? Trump hodně mluvil, co udělá ale neřekl
Evropské státy si zřejmě oddechly úlevou. Podle nich jim americký prezident Donald Trump slíbil, že neuskuteční jejich nejčernější obavy a neprodá Ukrajinu na blížícím se summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump: Rusko čekají vážné následky, pokud Putin neukončí válku
Před blížícím se summitem začal americký prezident Donald Trump zjišťovat, jak se jeho ruský protějšek Vladimir Putin za poslední roky změnil. Od jejich posledního setkání v roce 2019 uplynulo dlouhých šest let. Trump, který se summitu na Aljašce zúčastní, slíbil, že rychle vyjedná mír na Ukrajině ještě před nástupem do úřadu. Putin však neprojevil zájem o příměří a naopak stupňuje útoky.
Zelenskyj je v Berlíně kvůli jednání s Trumpem. Ten označil evropské lídry za "skvělé lidi"
Volodymyr Zelenskyj dorazil do Berlína na sérii jednání s evropskými lídry a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Cílem je koordinovat společný postup před nadcházejícím summitem mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce. Evropa a Ukrajina se obávají, že by mohly být na tomto summitu opomenuty, uvedl The Guardian.
Zelenskyj míří do Berlína. S Merzem, Ruttem, Trumpem a dalšími lídry bude jednat o summitu s Putinem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestuje do Berlína, aby se zde připojil k online hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Videokonference se koná jen dva dny před plánovaným osobním setkáním Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Cílem této konference je připravit evropskou pozici pro nadcházející summit, kde se má jednat o ukončení války na Ukrajině.
Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti
Ruské síly prorazily ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti, krátce před klíčovými jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení války. Podle ukrajinské výzkumné skupiny DeepState a některých vojenských analytiků tento průlom odhaluje nedostatky v ukrajinské armádě, uvedl server Politico.
Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje pokus o vraždu v rodině na Plzeňsku. Podezřelé je dítě
Závažným trestným činem se od uplynulého víkendu zabývají kriminalisté z Plzeňského kraje. Dítě mladší patnácti let je totiž podezřelé z pokusu o vraždu rodinných příslušníků. Jde o dívku, kterou soud již poslal do diagnostického ústavu.
před 2 hodinami
V Česku se má posílit protidronová ochrana kritické infrastruktury
Subjekty kritické infrastruktury i policie získají více možností, jak účinně zasáhnout proti dronům, které neoprávněně proniknou do bezletové zóny chráněných objektů. Návrh nové právní úpravy schválila vláda, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě.
před 3 hodinami
Babišova vláda schválila investice do zdravotnictví. Chce i další páky ohledně cen energií
Do fakultních nemocnic a dalších ministerstvem zdravotnictví přímo řízených zdravotnických zařízení chce vláda Andreje Babiše (ANO) do roku 2034 investovat více než 68 miliard korun na strategické a další významné projekty. Záměr ministerstva zdravotnictví schválil kabinet na pondělním zasedání.
před 3 hodinami
Česko čeká další ročník potravinové sbírky. Proběhne v sobotu
Stovky prázdných talířů se skutečnými lidskými příběhy dnes zaplnily Václavské náměstí v Praze. Neobvyklá instalace upozornila na rostoucí počet lidí, kteří se navzdory práci, péči o rodinu nebo svému důchodovému věku dostávají do situace, kdy jim nezbývají peníze na základní potraviny. Sbírka potravin, největší materiální sbírka v České republice, se uskuteční už v sobotu 14. listopadu a veřejnost bude opět moci svou pomoc proměnit v konkrétní dar.
před 4 hodinami
Na Chebsku se otřásá země, potvrdili experti
Chebsko v pondělí zasáhly opakující se otřesy, které pocítili i místní obyvatelé. Informoval o tom Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Nejsilnější otřes měl sílu přes 2,5 stupně. Experti připomněli, že v inkriminované oblasti nejde o výjimečný jev.
před 5 hodinami
Macinka se omluvil za slova o hokejistkách. Manželka ho prý seřvala
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se v pondělí omluvil za nevhodný výrok na adresu žen, které hrají lední hokej. Vicepremiér se nechal slyšet, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
před 6 hodinami
Počasí na svatého Martina. Sněžit může, ale bílý kůň do měst nepřicválá
Svatý Martin má každý rok přijet na bílém koni, ale letos se to zřejmě nestane. Podle meteorologů by v nadcházejících dnech mohlo sněžit alespoň na horách, úhrny ale nebudou velké. Nejtepleji bude ve čtvrtek, kdy maxima relativně dost překročí 10 stupňů.
před 6 hodinami
Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko.
před 7 hodinami
Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel
Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.
před 8 hodinami
Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
před 9 hodinami
Trump řekl, za jakých podmínek USA neobnoví útoky proti Íránu
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že případné obnovení amerických útoků na Írán je vysoce nepravděpodobné, pokud rozhovory o íránském jaderném programu a otevření Hormuzského průlivu budou vykazovat hmatatelný pokrok.
před 9 hodinami
Republikáni po drtivé porážce neví, co dál. Jsme na pokraji vymření, přiznávají někteří členové
Po ničivé porážce v listopadových volbách do Kongresu se Republikánská strana ocitla v hluboké vnitřní krizi a čelí nutnosti zásadního přehodnocení své dosavadní politické strategie. Porážka koalice, která Donalda Trumpa provázela třemi prezidentskými kampaněmi, okamžitě vyvolala vlnu debat o budoucím směřování konzervativního hnutí.
před 10 hodinami
Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
před 11 hodinami
Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
před 11 hodinami
Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou
Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.
před 12 hodinami
Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách
V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.
před 13 hodinami
Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové
Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.
před 14 hodinami
Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel
Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.
před 14 hodinami
Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda
V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
před 16 hodinami
Počasí o příštím víkendu: Teploty v noci klesnou až na -7 stupňů
Českou republiku čeká příští víkend převážně klidný, avšak postupně chladnější ráz počasí, který přinese ranní mrazy a tvořící se mlhy. Vyplývá to z předpovědi meteorologů z ČHMÚ.
Zdroj: Libor Novák