Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Kallasová: Mírové rozhovory neproběhnou. Putin do Turecka nepřijde, nemá odvahu postavit se Zelenskému
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová nevěří, že se plánované mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou skutečně uskuteční. Prezident Vladimir Putin prý na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve čtvrtek v Turecku nepřijde.
Zelenskyj: Na jednání jsme pozvali i Trumpa. Pokud Putin nepřijede, nechce ukončit válku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil, že ve čtvrtek dorazí do Turecka, kde hodlá čekat na ruského vůdce Vladimira Putina, aby s ním jednal tváří v tvář o příměří a možném ukončení války. Zelenskyj to v úterý oznámil novinářům v Kyjevě a označil tuto situaci za zkoušku, zda má Moskva skutečný zájem na míru.
Jen jeden z nich je čestný a důstojný muž, Zelenskyj nemá důvod Putinovi věřit, říká Midttun pro EZ
V souvislosti s možným setkáním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina v Istanbulu oslovily EuroZprávy.cz norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna. Ten upozornil, že trvalý mír na Ukrajině nebude možný bez přítomnosti západních sil. Zároveň však zdůraznil, že tato přítomnost rozhodně není jistá. „Nikdo neočekává, že Rusko bude dohodu o příměří dlouhodobě dodržovat, a nikdo nechce být chycen v křížové palbě, až začne další útok,“ připustil.
Zelenskyj o jednání s Putinem nestál. Bojí se ale Trumpa
Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.
Rusku se schůzka se Zelenským nelíbí. Příměří, které má platit ode dneška, taky ne
Rusko razantně odmítlo výzvy ze strany Evropské unie, aby do pondělní půlnoci přistoupilo na příměří s Ukrajinou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil tento požadavek za nepřijatelný a důrazně odmítl tón, jakým byl vznesen. „Jazyk ultimát není vhodný k dialogu s Ruskem. Takto se s námi nejedná,“ prohlásil během pondělního brífinku.
EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje
Evropská unie plánuje 14. května představit další balík sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informaci sdělil deníku Kyiv Independent představitel EU pod podmínkou zachování anonymity.
Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě
Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko, aby okamžitě zahájily přímá mírová jednání. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání schůzky v Turecku, přestože Moskva zatím odmítla návrh na bezpodmínečné příměří.
Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří
Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině nadále sílí. Evropská politická špička se během pondělního setkání v Londýně vymezila vůči pokračujícímu bombardování Ukrajiny ze strany Moskvy a apelovala na Vladimira Putina, aby „přestal hrát hry“ a přistoupil na seriózní mírové jednání.
Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi
Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.
Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu
Ruský prezident Vladimir Putin znovu ukázal, že ultimáta přijímá jen velmi nerad. Ve svém nočním projevu v Kremlu ostře kritizoval evropské státy za „hrubé chování“ vůči Rusku a za snahy jednat prostřednictvím ultimát. Nezmínil konkrétní státy, ale kontext byl jasný – šlo o reakci na výzvy lídrů v Kyjevě.
Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli označil nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímé mírové rozhovory za „pozitivní signál“, avšak zdůraznil, že jednání budou možná pouze v případě, že Rusko nejprve přijme 30denní příměří. Jde o první případ od začátku invaze v únoru 2022, kdy Moskva veřejně naznačila ochotu jednat bez podmínek.
Zelenskyj návrh Putina na přímá jednání uvítal, Evropa je opatrná a varuje
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá jednání, která by se měla uskutečnit ve čtvrtek v Istanbulu. Uvedl však, že Kyjev očekává konkrétní krok v podobě trvalého příměří, které by mělo vstoupit v platnost už zítra, tedy 12. května.
Reakce na návrh Kremlu? Evropa Putina nechápe, Trump hovoří o skvělém dni pro Rusko
Prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že Spojené státy budou nadále spolupracovat „s oběma stranami“ ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Prohlášení zveřejnil na své sociální síti Truth Social krátce poté, co Kyjev společně s evropskými partnery navrhl 30denní bezpodmínečné příměří, které by mělo začít 12. května.
Putin odmítl evropské ultimátum na příměří, přišel s vlastním návrhem
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl výzvu lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska k okamžitému bezpodmínečnému příměří na Ukrajině, které mělo začít nejpozději v pondělí. Místo toho však navrhl uspořádat přímé mírové rozhovory s Kyjevem ještě tento týden.
Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač
Výzva k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří na Ukrajině, s níž přišli evropští lídři v Kyjevě, není jen diplomatickou snahou zastavit krveprolití. Je to podle CNN také promyšlený pokus přinutit Vladimira Putina, aby se jasně vyjádřil – buď k míru, nebo k pokračující válce. A především ho tím konfrontovat přímo před očima prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj k válce zůstává proměnlivý a často protichůdný.
Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí
Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.
Mimořádná zpráva Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí
Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.
Washington se může stáhnout z mírových jednání, když je Moskva nechce. Hrozí válka v Česku?
Administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa už zřejmě z posledních sil stále tlačí na mír, který Moskva odmítá a boje na Ukrajině pokračují. Kreml stupňuje hrozby a ruská propaganda útočí na Česko a západní spojence kvůli muniční pomoci. EU mezitím mění strategii a sází na zbrojní výrobu přímo na Ukrajině.
Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
Neuvěřitelným případem se zabývá jihočeská policie. Pátrá po podvodníkovi, jenž připravil ženu z Táborska o desítky tisíc korun, protože dotyčná uvěřila, že si píše s opravdovým hollywoodským hercem Johnnym Deppem.
před 1 hodinou
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
Světovou hudební scénu zasáhla smutná zpráva, která přišla ze Spojených států amerických. Ve věku 95 let zemřel legendární hudebník Sonny Rollins, jazzový saxofonista a držitel několika cen Grammy.
před 2 hodinami
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
Pacientům, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání, se ulehčí život. Od letních prázdnin nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
před 2 hodinami
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.
před 3 hodinami
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
Českou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Richard Falbr, někdejší odborový předák, bývalý senátor a europoslanec. O Falbrově úmrtí informovaly odbory.
před 4 hodinami
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.
před 4 hodinami
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
Smutek v pondělí ochromil Střední školu obchodu, služeb a řemesel v jihočeském Táboře. Dvacetiletý maturant náhle zkolaboval a navzdory velké snaze přivolaných záchranářů zemřel. Případem se zabývá policie.
před 5 hodinami
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
před 6 hodinami
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
Teherán oficiálně zkritizoval Washington za to, že v uplynulých dvou dnech narušil dohodnutý klid zbraní v provincii Hormozgán. Podle vyjádření íránské diplomacie nesou Spojené státy stoprocentní vinu za veškeré dopady těchto neodůvodněných útoků. Íránská vláda vzkázala, že při ochraně své suverenity nehodlá ustupovat a na napadení adekvátně odpoví.
před 6 hodinami
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
Šestnáct stadionů, tři země, jeden šampionát. Fotbalové MS bude od 11. června do 19. července největší fotbalovou show, jakou svět kdy viděl. A arény, ve kterých se odehraje, tomu plně odpovídají. Koho zajímá nejen místo konání nadcházejícího šampionátu, ale chce mít přehled také o kurzech, najde vše na jednom místě u Fortuny.
před 7 hodinami
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
Okresní soud v Teplicích vyhověl žádosti bývalého poslance Dominika Feriho o podmíněné propuštění na svobodu. Někdejší politik TOP 09 si odpykal dvě třetiny z tříletého trestu, který mu justice vyměřila za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění. Rozhodnutí soudu je pravomocné, jelikož si proti němu odsouzený ani státní zástupce nepodali stížnost, a Feri tak opustí brány teplické věznice ještě dnes.
před 8 hodinami
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
Prezident Petr Pavel potvrdil, že má již kompletně vypracovanou kompetenční žalobu pro případ, kdy by se mu kabinet pokusil znemožnit účast na červencovém summitu NATO, který hostí Ankara. Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že tento právní krok nakonec nebude nutné uplatnit. Prezident nyní očekává rozhodnutí vládního zasedání plánovaného na 8. června, které by mělo o složení české delegace definitivně rozhodnout, jak dříve avizoval předseda vlády Andrej Babiš.
před 9 hodinami
Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Spojené státy a Írán budou pravděpodobně potřebovat ještě několik dní na to, aby dosáhly dohody o ukončení vzájemného válečného konfliktu. Toto prohlášení výrazně tlumí naděje na rychlé vyřešení vojenského střetu, který začal před třemi měsíci. Rubio novinářům sdělil, že prezident Donald Trump má jednoznačný zájem na uzavření dohody, avšak bude se jednat buď o dohodu dobrou, nebo o žádnou. Vyjednání takového výsledku ovšem podle šéfa americké diplomacie může ještě chvíli trvat.
před 10 hodinami
Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v úterý oznámily, že jejich jednotky protivzdušné obrany zahájily palbu na stíhací letoun v íránském vzdušném prostoru a úspěšně sestřelily americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper. K tomuto prudkému vyostření situace došlo bezprostředně poté, co Teherán pohrozil odvetou za nové americké nálety v oblasti Hormuzského průlivu. Náhlá vojenská eskalace vážně ohrožuje křehké příměří, které mezi Washingtonem a Teheránem panovalo, přičemž obě strany se nyní nacházejí v situaci zvýšeného napětí.
před 11 hodinami
CNN: Trumpova administrativa zakázala klíčovým lékařským pracovníkům v USA mluvit s WHO
Klíčoví američtí představitelé zodpovědní za vedení výzkumu infekčních onemocnění dostali zákaz mluvit přímo se Světovou zdravotnickou organizací, což je efektivně vyřadilo z globálních diskusí o epidemiích. Podle uniklých dokumentů a svědectví několika zdrojů webu CNN vydala Trumpova administrativa směrnici, která zakazuje pracovníkům Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID) komunikovat s touto mezinárodní organizací. Tento federální úřad přitom po celá desetiletí vedl doktor Anthony Fauci a hrál zásadní roli při vývoji léků pro krizové stavy veřejného zdraví, včetně onemocnění HIV či covidu-19.
před 12 hodinami
Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci
Rusko pohrozilo zahájením nové vlny systematických úderů na Kyjev, k čemuž přistoupilo jen několik dní poté, co na ukrajinské hlavní město podniklo jeden z největších útoků od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení specifikovalo, že tyto nové útoky budou cílit na rozhodovací centra a velitelská stanoviště a rovněž na zařízení sloužící k výrobě bezpilotních letounů přímo ve městě. Moskva v této souvislosti vyzvala cizí státní příslušníky a diplomaty, aby opustili Kyjev co nejdříve, a zároveň varovala tamní občany, aby se nezdržovali v blízkosti administrativních a vojenských budov.
před 12 hodinami
Zdravotníci nestíhají. Ebola se šíří rychleji, než jak postupují záchranné práce, přiznává WHO
Světová zdravotnická organizace varovala, že současná epidemie eboly se šíří rychleji, než jak postupují záchranné práce, a sousední státy Demokratické republiky Kongo jsou kvůli této chorobě vystaveny vysokému riziku. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že se operace sice naléhavě rozšiřují, ale nákaza je v tuto chvíli napřed, pročež vyzval okolní země k okamžité akci. Během internetového jednání Africké unie o probíhající epidemii rovněž oznámil, že dosud bylo zaznamenáno 220 podezřelých úmrtí, a dodal, že v úterý odcestuje do Konga společně s Chikwem Ihekweazem, výkonným ředitelem programu pro mimořádné události v oblasti zdraví.
před 13 hodinami
USA opět zaútočily na Írán
Spojené státy americké provedly nové vojenské údery v jižním Íránu, kde se zaměřily na íránská raketová stanoviště a čluny, které se pokoušely rozmístit miny. Americké ústřední velitelství v oficiálním prohlášení uvedlo, že tyto akce byly podniknuty v rámci sebeobrany s cílem ochránit vlastní jednotky před hrozbami ze strany íránských sil. Mluvčí ústředního velitelství kapitán Tim Hawkins upřesnil, že americká armáda pokračuje v obraně svých sil a zároveň zachovává zdrženlivost během stávajícího příměří mezi oběma zeměmi.
před 15 hodinami
Výhled počasí až do prvních dní astronomického léta. Meteorologové řekli, jak bude
Po nadcházejícím víkendu přijdou první dny meteorologického léta. O tři týdny později pak začne i astronomické léto. Počasí tomu bude v následujícím období odpovídat, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Moravec musí zaplatit pokutu, tvrdí Česká televize
Očekávaným způsobem zareagovala Česká televize na spuštění nového mediálního projektu Václava Moravce, který letos veřejnoprávní stanici opustil. Vedení televize bude po novináři požadovat, aby zaplatil pokutu plynoucí z konkurenční doložky.
Zdroj: Jan Hrabě