Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Donald Trump

Trump před schůzkou v Bílém domě chválí Zelenského: Nepamatuji se, že bych ho označil za diktátora

Prezident Spojených států Donald Trump vyjádřil „velký respekt“ vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému den před jejich plánovanými rozhovory v Bílém domě. Když byl dotázán, zda se omluví za svůj nedávný výrok, kdy Zelenského označil za „diktátora“, odpověděl, že si nemůže vzpomenout, že by něco takového řekl. Dodal však, že Zelenského považuje za „velmi statečného“.
Dmytro Zolotukhin Rozhovor

Válka je hrozbou pro EU. Lídři měli tři roky vykoupené ukrajinskou krví, když se nebojí Putina, ať se bojí Trumpa, říká ukrajinský náměstek

Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ukrajinského ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co si myslí o jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa týkajícího se potenciálního ukončení konfliktu na Ukrajině. „Nedovedu si představit, jak budou Spojené státy jako demokratický vůdce světa vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby odmítla svou svobodu a nezávislost. Pokud to udělají, no, možná USA nejsou světovou demokratickou vůdčí zemí a tento status po celá ta léta předstíraly,“ říká odborník na informační bezpečnost.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Evropa si nemůže dovolit věřit Putinovi. Šéf rozvědky vysvětlil proč

Zatímco v USA se prezident Donald Trump opakovaně staví k Putinovi smířlivě, v Evropě, zejména v zemích sousedících s Ruskem nebo v těch, které zažily sovětskou okupaci, panuje zcela jiný pohled. Evropské státy si podle šéfa švédské vojenské rozvědky Thomase Nilssona jednoduše nemohou dovolit polevit v obraně. „Jsme si jisti, že jakmile se bojové operace na Ukrajině zpomalí nebo skončí, Rusové se vrátí do našeho regionu,“ uvedl Nilsson na Mnichovské bezpečnostní konferenci, píše Politico.
Donald Trump

Trump: Britové si na Ukrajině poradí sami

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že britští vojáci by byli v poválečné Ukrajině schopni „postarat se sami o sebe“. Reagoval tak na otázku novinářů ohledně bezpečnostních záruk, o které usiluje britský premiér Keir Starmer během své návštěvy Washingtonu.
Vladimir Putin

Putin po jednáních s Američany zhodnotil aktuální stav Západu

V tureckém Istanbulu skončila jednání mezi americkou a ruskou delegací. Ruský vůdce Vladimir Putin těsně po něm ocenil úsilí USA o jednání s Moskvou a zdůraznil, že „existuje vzájemné odhodlání pracovat na obnově mezistátních vztahů a postupném řešení obrovského objemu nahromaděných systémových a strategických problémů v globální architektuře“. Podle něj se Západ rozpadá. 
Donald Trump

Nedám Ukrajině bezpečnostní záruky, ať se postará Evropa, prohlásil Trump. Starmer ho letí přesvědčit o opaku

Britský premiér Keir Starmer dnes v rámci své návštěvy Spojených států absolvuje první osobní setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem od jeho lednové inaugurace. Hlavním tématem jednání bude budoucí role USA v podpoře Ukrajiny a stabilitě NATO, přičemž Trumpova stále otevřenější náklonnost k Moskvě vyvolává obavy mezi evropskými lídry.
Donald Trump

Trump vyšachoval Evropu z jednání o Ukrajině. Teď jí Kyjev hodil na hlavu

Prezident Donald Trump prohlásil, že poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině je záležitostí Evropy a Spojené státy se k žádné formě závazků v této věci nehlásí. Uvedl to během prvního zasedání svého kabinetu, přičemž jeho slova zazněla těsně před plánovaným setkáním s britským premiérem Keirem Starmerem v Bílém domě.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Trump přenesl odpovědnost za Ukrajinu na Evropu. Dokáže ale skutečně zastavit Rusko bez USA?

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vést jednání o mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou bez účasti evropských zemí vyvolalo mezi evropskými lídry paniku a obavy o budoucí bezpečnost kontinentu. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto minulý týden svolal nouzové jednání v Paříži, kde se s představiteli Velké Británie, Německa a dalších evropských států pokusil najít společnou odpověď na tento zásadní krok americké administrativy.
Ilustrační foto

Válka na Ukrajině devastuje přírodu. Mnohdy nenávratně

Válka na Ukrajině, která trvá již tři roky, způsobila nejen obrovské lidské utrpení, ale také nezměrné škody na životním prostředí. Ruská invaze vedla k masivnímu ničení lesů, znečištění řek, rozšiřování požárů a rozsáhlému úhynu divokých zvířat. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) bylo zasaženo více než tři miliony hektarů lesů, z toho milion hektarů v chráněných oblastech.
Friedrich Merz (CDU)

Volby v Německu mají jasné vítěze. Co to ale znamená pro Ukrajinu?

Nedělní volby v Německu přinesly zásadní změnu, která by mohla znamenat významnou podporu pro Ukrajinu. Po odchodu kancléře Olafa Scholze, jehož postoj k vojenské pomoci Kyjevu byl často kritizován, se do čela německé vlády dostane Friedrich Merz, který slibuje pevnější postoj vůči Rusku a větší vojenskou podporu Ukrajině, uvedl server Politico.
Donald Trump

Propast se zvětšuje. Hlasování USA po boku Ruska a KLDR mění globální politiku

Navzdory přátelským gestům a lichotkám mezi Donaldem Trumpem a Emmanuelem Macronem se vztahy mezi USA a jejich evropskými spojenci ocitají ve stále hlubší krizi, píše CNN. Na třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu americká diplomacie překvapivě hlasovala v OSN po boku Ruska a Severní Koreje, což jen prohloubilo obavy spojenců z nového geopolitického směřování Spojených států.

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Ilustrační foto

Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

před 3 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

před 3 hodinami

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

před 4 hodinami

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 7 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 8 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie

Smutek v pondělí ochromil Střední školu obchodu, služeb a řemesel v jihočeském Táboře. Dvacetiletý maturant náhle zkolaboval a navzdory velké snaze přivolaných záchranářů zemřel. Případem se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy