Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil
Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.
Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu
Rusko naznačuje možnost omezení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu právě ve chvíli, kdy Ukrajina nasazuje svou novou výkonnou střelu s plochou dráhou letu Long Neptune. Tento nový zbraňový systém představuje významný posun v ukrajinské strategii proti ruské ropné infrastruktuře a může mít dlouhodobý dopad na válečnou dynamiku.
Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem
Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.
Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu
Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.
Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.
V Evropě probíhají významné schůzky kvůli Ukrajině. Zatím se ni nemění, hlásí Zelenskyj
V Evropě dnes proběhly dvě významné schůzky zaměřené na budoucnost míru na Ukrajině, zatímco pokračují jednání o příměří v téměř tříletém konfliktu s Ruskem. I přes diplomatická jednání však na frontě pokračují boje a obě strany hlásí oběti.
Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA
Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.
Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.
Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie
V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.
Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání
Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.
Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá
Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.
Rozhovor Trumpa s Putinem nastolení míru nepřinesl. Expert popsal, co ale způsobil Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na dočasné zastavení útoků na energetickou infrastrukturu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dohoda měla platit po dobu 30 dní, uvedl Bílý dům i Kreml. Nestalo se tak.
Putin ukázal svou pravou tvář, jedinou odpovědí je masivní vyzbrojení Ukrajiny, zní z Evropy
Ruský prezident Vladimir Putin odhalil své skutečné záměry v Ukrajině, když nechal bombardovat civilní energetickou infrastrukturu, přestože předtím v rozhovoru s Donaldem Trumpem naznačil, že takové útoky ukončí. V rozhovoru pro server Politico to ve středu uvedl finský prezident Alexander Stubb.
Převezmeme vaše jaderné elektrárny, navrhnul Trump Zelenskému
Bílý dům oznámil, že během včerejšího telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se diskutovalo o možnosti amerického vlastnictví ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj později upřesnil, že se jednalo pouze o elektrárnu v ruskou okupovaném Záporoží.
Pozitivní, věcný a upřímný. Zelenskyj zhodnotil dnešní hovor s Trumpem
I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem za dobrý. Zelenskyj potvrdil, že Trump ho informoval o obsahu úterního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump si po Putinovi volal i se Zelenským. Bylo to velmi dobré, řekl
Den po telefonátu s Vladimirem Putinem se americký prezident Donald Trump spojil s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa se obsah hovoru odvíjel od úterní konverzace s Putinem. Detaily mají prozradit jeho spolupracovníci.
Jak Rusko vnímá telefonát Trumpa s Putinem? Média slaví diplomatické vítězství
Podle titulků v ruských médiích se zdá, že Moskva považuje telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem za úspěch – přinejmenším z pohledu Kremlu, uvedl server BBC.
Trumpem zprostředkované příměří se zhroutilo po hodině. Sestřelili jsme vlastní drony, reaguje Rusko
Dlouho očekávané částečné příměří na Ukrajině, které bylo dojednáno mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem, se rozpadlo pouhou hodinu po jejich telefonátu, uvedl server Politico. Rusko přesto tvrdí, že údery zastavilo a dokonce zničilo sedm svých vlastních útočných dronů.
Zelenskyj bude po neúspěšných jednáních USA s Kremlem mluvit s Trumpem, poprvé od hádky v Bílém domě
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu oznámil, že bude hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jejich rozhovor přichází poté, co telefonát mezi Bílým domem a Kremlem nepřinesl žádnou dohodu o úplném příměří v probíhajícím konfliktu na Ukrajině.
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
Prezident republiky Petr Pavel rozhodl o trojici legislativních předloh, které prošly parlamentním procesem. Dva předložené zákony hlava státu podepsala, zatímco klíčovou reformu státní správy vrátila k novému projednání Poslanecké sněmovně. Prezident vyjádřil výrazné výhrady jak k samotnému obsahu odmítnutého předpisu, tak ke způsobu jeho schvalování ze strany zákonodárců.
před 1 hodinou
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
Více než dvacet mezinárodních odborníků ze skupiny World Weather Attribution zveřejnilo vědeckou analýzu vysvětlující příčiny ničivých záplav na hranicích Nepálu a Číny. Katastrofu způsobila složitá kaskáda faktorů, z nichž mnohé zhoršila změna klimatu vyvolaná lidskou činností. Tragédie si vyžádala nejméně 1 300 lidských životů a více než 5 000 osob stále zůstává nezvěstných. Celý region se v současnosti vyrovnává s následky masivní laviny kamení a ledu, která se prohnala úzkými horskými údolími a zničila celá města, silnice i mosty.
před 2 hodinami
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
Ruské síly podnikly masivní kombinovaný útok pomocí raket a bezpilotních letounů na ukrajinské hlavní město. Úder způsobil rozsáhlé škody a vyžádal si nejméně osmnáct zraněných, mezi nimiž jsou i dvě děti. Výbuchy se ozývaly napříč celým Kyjevem, zatímco protivzdušná obrana usilovala o zachycení přilétajících cílů. Trosky sestřelených strojů i přímé zásahy poškodily obytné domy, kanceláře, skladové prostory i klíčovou městskou infrastrukturu.
před 3 hodinami
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě dospěli k dohodě ohledně podoby návrhu státního rozpočtu na nadcházející rok. Koaliční partneři se shodli na úpravách, které povedou ke snížení plánovaného schodku o jednotky miliard korun oproti původním 389 miliardám.
před 3 hodinami
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
Zatímco ve Spojených státech vyvolává překotný rozvoj umělé inteligence obavy z možného ohrožení lidstva, v Číně se obyvatelstvo katastrofických scénářů neobává. Číňané přijímají nové technologie s nadšením a vnímají je především jako praktické nástroje usnadňující každodenní život. Místní veřejnost důvěřuje schopnostem své vlády rizika spojená s vývojem efektivně řídit. Namísto debaty o existenciálních hrozbách se tak země soustředí na masové využití těchto systémů v praxi, píše CNN.
před 4 hodinami
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
Návrh na udělení určité formy přidruženého členství Kanadě ze strany Evropské unie vyvolal hrozbu novými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump prohlásil, že Spojené státy by mohly uvalit těžká cla na Evropskou unii, pokud nový plán na sblížení s Kanadou vyhodnotí jako nepřátelský akt. Kanada čelí obchodnímu napětí se svým největším obchodním partnerem, což výrazně urychlilo její snahy o navázání těsnějších vztahů s evropským blokem.
před 5 hodinami
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
Evropská unie chystá plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší třinácti let a zavádění výrazných omezení pro starší mladistvé napříč celým blokem. Tento záměr ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku oficiálně oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok přichází v době, kdy jednotlivé členské státy samy přijímají vlastní opatření v reakci na celosvětový tlak na omezení přístupu dětí k digitálním technologiím. Jako vůbec první země na světě zakázala sociální sítě mladším šestnácti let Austrálie v prosinci roku 2025.
před 6 hodinami
Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů
Následující dny přinesou na území České republiky proměnlivé počasí s teplotami, které se přes den budou držet nejčastěji kolem dvaceti stupňů Celsia. Už dnes očekávají meteorologové ochlazení a převážně oblačné až polojasné nebe. Srážky se vyskytnou pouze výjimečně v podobě ojedinělých přeháněk.
včera
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
Šéf divize umělé inteligence ve společnosti Microsoft Mustafa Suleyman varoval před přístupem konkurenční firmy Anthropic k trénování modelu Claude. Tento postup by podle něj mohl mít katastrofální dopad na lidstvo a jeho blahobyt. Suleyman zdůraznil, že konkurence riskuje vytvoření technologie, kterou bude nemožné kontrolovat, pokud se k ní bude přistupovat jako k lidské bytosti. Reagoval tak na skutečnost, že vývojáři vštípují modelu myšlenku, že by mohl mít vlastní vědomí a nárok na nezávislé rozhodování.
včera
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
Policie České republiky přijala trestní oznámení v souvislosti s nálezem kontaminované lokality na Šumavě. Kriminalisté již zahájili úkony trestního řízení a celou záležitost intenzivně prověřují. Vyšetřování se zaměřuje na podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Strážci zákona zároveň prověřují možné poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. O postupu v případu informovala policie prostřednictvím své oficiální zprávy na sociální síti X.
včera
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.
včera
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se historicky prvním přidruženým členem Evropské unie. Tuto přelomovou nabídku přednesla na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle šéfky komise sdílejí obě strany stejný pohled na svět, demokratické hodnoty i přístup k zásadním výzvám od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině. Spolupráci je podle ní nutné posunout na nejvyšší možnou úroveň a neprodleně přehodnotit dosavadní podobu partnerství.
včera
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí.
včera
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
Americké úřady vznesly obvinění proti pěti osobám pracujícím pro ruské zpravodajské služby, které čelí obvinění ze spiknutí za účelem financování terorismu a plánování nájemných vražd. Skupina podle prokuratury budovala síť operativců zaměřenou na provádění sledování, cílených likvidací a sabotáží proti spojencům Ukrajiny. Všech pět obviněných zůstává v současné době na svobodě.
včera
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
Šéf společnosti OpenAI Sam Altman prohlásil, že veřejnost má plné právo obávat se rizik spojených s vývojem umělé inteligence. Lidé by však podle něj měli mít větší důvěru ve schopnosti vývojářských firem postupovat bezpečně a zodpovědně. Na konferenci v San Franciscu zdůraznil, že vývojáři cítí obrovskou zodpovědnost a udělají správnou věc. Rychlý pokrok technologických nástrojů podle nejvyššího představitele výrobce ChatGPT způsobuje, že představivost o možných selháních je dnes mnohem reálnější než v minulosti.
včera
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém šestém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení nezávislosti Evropy a přednesla řadu nových iniciativ. Mezi hlavní témata řeči patřila podpora klimatických opatření, rozvoj umělé inteligence, posílení pomoci Ukrajině či zavedení nových krizových pravidel v oblasti migrace.
včera
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení evropské nezávislosti. Podle jejího vyjádření čelí kontinent narůstajícím globálním hrozbám v oblastech ekonomiky, vojenství i technologií. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem zdůraznila, že Evropa se rozhodla jít vlastní cestou v složité době plné velkých možností i rizik. Šéfka unijní exekutivy se tentokrát zaměřila spíše na přímý apel k občanům než na pouhý výčet legislativních návrhů.
včera
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.
včera
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
Česko se ve středu před polednem rozloučilo se známým zpěvákem Richardem Tesaříkem, který v září zemřel ve věku rovných 80 let. Tesaříka proslavilo působení v populární hudební skupině Yo Yo Band, jejímž členem byl i jeho mladší sourozenec.
včera
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
Rada kulturního komplexu Kennedyho centra ve Washingtonu, které předsedá americký prezident Donald Trump, rozhodla o uzavření většiny svých prostor z údajně bezpečnostních důvodů. K tomuto kroku přistoupila pouhé hodiny poté, co federální soudce opět zablokoval snahy o umístění jména Trumpa na budovu. Soudce Christopher Cooper ve svém rozhodnutí zdůraznil, že jakékoliv památníky nebo nápisy věnované prezidentovi vyžadují výslovný souhlas amerického Kongresu. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolalo.
Zdroj: Libor Novák