Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?
Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.
Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě
Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times.
Trump na obranu demokracie neslyší. Suroviny za vojenskou pomoc mohou být pro Kyjev výhodné
Ukrajina se snaží zajistit si pokračující podporu Spojených států tím, že nabízí Donaldu Trumpovi něco, co by mohlo oslovit jeho obchodní instinkty – přístup k obrovským zásobám vzácných nerostů. Zatímco Trump v minulosti vyjádřil zájem o získání Grónska kvůli jeho nerostným bohatstvím, nyní se Ukrajina snaží využít stejnou strategii a zdůraznit svůj význam v globálním boji o suroviny.
Když nás nevezmete do NATO, dejte nám jaderné zbraně, vyzval Zelenskyj. Je to šílenec, reaguje Rusko
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.
Mrazivé ticho ve městě duchů. Dramatická evakuace Pokrovsku je závod s časem
Ve východoukrajinském městě Pokrovsk, které se nachází pouhé dva kilometry od postupujících ruských jednotek, probíhá dramatická evakuace civilistů. Dobrovolníci riskují své životy, aby zachránili obyvatele před neúprosnou válkou, která se k nim nezadržitelně blíží, píše BBC.
Trump nabízí pomoc Ukrajině. Výměnou za vzácné kovy
Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho administrativa usiluje o dohodu s Ukrajinou, v níž by Kyjev poskytoval Spojeným státům vzácné nerostné suroviny výměnou za americkou pomoc. Trump zdůraznil, že chce zajistit dodávky těchto klíčových surovin do USA a že Ukrajina je k tomu připravena. Uvedl to server Meduza.
Pravá tvář Ruska? Počet popravených Ukrajinců prudce stoupá
Organizace spojených národů (OSN) vydala zprávu, ve které upozorňuje na prudký nárůst případů, kdy ruské ozbrojené síly popravily ukrajinské vojáky poté, co se vzdali nebo byli zajati. Podle mise OSN pro monitorování lidských práv bylo od konce loňského srpna zaznamenáno nejméně 79 poprav v rámci 24 jednotlivých incidentů.
Severokorejská účast ve válce na Ukrajině: Co to znamená pro svět?
O vyslání severokorejských jednotek do Ruska, aby se připojily k bojům na Ukrajině, se začalo mluvit v říjnu 2024. Tato zpráva vyvolala v mezinárodním společenství silnou vlnu odsouzení, přičemž se okamžitě objevily spekulace o tom, jakou roli budou severokorejští vojáci v konfliktu hrát a za jakých podmínek byli do Ruska vysláni. Nyní, když se začínají objevovat odpovědi na tyto otázky, je načase nejen analyzovat jejich bojovou efektivitu, ale také zvážit širší důsledky pro mezinárodní bezpečnost a správu konfliktů, uvedl server The Diplomat.
Osudy pohřešovaných Ukrajinců. Je jich přes 60 tisíc, ale Rusové mlčí
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se počet pohřešovaných ukrajinských občanů vyšplhal až na 61 tisíc. Mnoho z nich jsou civilisté, jejichž osud zůstává neznámý. Ruské úřady se systematicky vyhýbají povinnosti poskytovat informace o zadržených Ukrajincích, čímž porušují mezinárodní právo a rodinám ztěžují jakoukoli snahu o jejich nalezení.
Rusové zaútočili na vlastní občany ve škole, tvrdí Kyjev. Moskva to popírá
Rusové opět dokázali, že se neštítí ničeho. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského totiž zaútočili na budovu školy v Ukrajinci okupovaném městě Sudža v ruské Kurské oblasti. V okamžiku útoku se tam přitom ukrývali a připravovali k evakuaci zdejší ruští občané. Nejméně čtyři lidé zemřeli, informovala BBC. Desítky osob utrpěly zranění.
Ekonomika se bortí, elitám dochází trpělivost. Putin poslal Rusko do krize, nepomohl by už ani konec války
Mnozí členové ruské politické elity jsou zklamaní, že válka proti Ukrajině neskončila v roce 2024. Tato frustrace a únava se projevují napříč různými vrstvami moci, od Kremlu po regionální správu. Podle informací z několika zdrojů blízkých Putinově administrativě a ruské vládě se očekávání rychlého ukončení bojů nenaplnila, což vede k nejistotě ohledně budoucnosti a k dalšímu zhoršení ekonomické situace země. Uvedl to portál Meduza.
Putin řekl, jak dlouho by mu trvalo vyhrát válku, kdyby se do ní nezapojil Západ
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že pokud by Západ přestal poskytovat finanční a vojenskou podporu Ukrajině, konflikt by mohl skončit „do dvou měsíců nebo méně“. Tato slova zazněla v rozhovoru pro ruskou státní televizi, kde Putin argumentoval, že Kyjev je zcela závislý na západní pomoci.
Trump už s Putinem nebude jednat v rukavičkách. Proti Rusku zaujme tvrdší postoj, než mnozí očekávají, míní expert
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se objevují obavy ohledně jeho přístupu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině i širší globální bezpečnostní situaci. Tyto obavy jsou podníceny jeho dřívějšími vstřícnými výroky vůči Vladimiru Putinovi, kritikou evropských spojenců a výhradami k dosavadní americké podpoře Ukrajiny. Avšak detailnější analýza jeho prvního prezidentského období a připravovaného kabinetu naznačuje, že Trumpův postoj k Rusku může být tvrdší, než se na první pohled zdá, uvedl pro server National Interest spolupracovník Kennanova institutu při Woodrow Wilson Center a expert na zahraniční politiku USA vůči Rusku a Ukrajině Dan White.
Počet Američanů umírajících na Ukrajině roste. Repatriace jejich těl je náročná
Více než 20 Američanů je na frontových liniích na Ukrajině vedeno jako nezvěstných a počet obětí mezi zahraničními bojovníky v posledním půlroce výrazně vzrostl, jak vyplývá z investigace CNN. Mnozí z nich se přidali k ukrajinské armádě, aby pomohli zaplnit kritické mezery v obranné linii země.
Ukrajina vyřadila už třetinu Severokorejců. Raději si odpálí granát pod hlavou, než aby padli do zajetí
Severokorejští vojáci se v posledních měsících stali novým fenoménem na bojišti války na Ukrajině, přičemž jejich nasazení přitahuje pozornost zejména kvůli jejich brutálním a zdánlivě sebevražedným taktikám. Podle západních zpravodajských služeb bylo do Ruska vysláno až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž asi 4 000 z nich již bylo zabito nebo zraněno. Severní Korea tím podporuje ruské jednotky v oblasti Kurské oblasti, kde čelí ukrajinským protiofenzivám, uvedl server CNN.
Brutalita Rusů nezná mezí. Během vteřiny vyhladili tři generace rodiny
Na hřbitově ve městě Zaporizžja na jižní Ukrajině leží hrob malého Adama Buhajova, kterého obklopují plyšoví medvídci. Sedmnáctiměsíční chlapec zde však není sám. Je pohřben se svou matkou Sofií Buhajovou (27) a prababičkou Tetianou Tarasevyčovou (68). Všichni tři zahynuli 7. listopadu 2023 při ruském útoku, který zasáhl jejich bytový dům.
Jak bude řešit válku na Ukrajině? Trump už něco naznačil, analyzuje expert Midttun pro EZ
Norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun serveru EuroZprávy.cz poskytl exkluzivní rozhovor o tom, jak bude nový americký prezident Donald Trump přistupovat k oběma stranám konfliktu na Ukrajině. Má přitom omezené možnosti. „Mírová jednání? Možná. Dočasný mír? Možná, pokud Trump dá Putinovi to, co chce. Trvalý mír? Ne, pokud Ukrajině nenabídne členství v NATO,“ říká Midttun.
Hrozí Evropě jaderná katastrofa? Ukrajina se ocitá pod palbou ostré kritiky
Ukrajina čelí ostré kritice kvůli nedostatečné ochraně svých jaderných elektráren, které jsou klíčovým pilířem energetické infrastruktury země. Poté, co ruské nálety těžce poškodily většinu uhelných elektráren a největší ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží zůstává pod ruskou kontrolou, se země spoléhá na tři zbývající jaderná zařízení – Chmelnyckou, Rovenskou a Jižnoukrajinskou elektrárnu. Ty nyní pokrývají přibližně 60 % celkové výroby elektřiny. Zákonodárci a odborníci však upozorňují, že státní společnost Energoatom včas nepodnikla dostatečné kroky k jejich ochraně před možnými útoky, píše Politico.
Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině
Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.
před 2 hodinami
Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu
Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.
před 3 hodinami
Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje
V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.
před 3 hodinami
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.
před 4 hodinami
Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
před 5 hodinami
Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
před 6 hodinami
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
před 6 hodinami
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.
před 7 hodinami
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu před Evropským parlamentem vřele přivítal návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vytvoření nového statusu přidruženého členství pro Kanadu.
před 8 hodinami
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
před 8 hodinami
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
Psychiatr Jan Cimický by si měl jít sednout do vězení. Městský soud v Praze zamítl odvolání a potvrdil dubnový rozsudek obvodního soudu, jenž Cimického na jaře uznal vinným ve všech bodech obžaloby a poslal ho na pět let za mříže. Potrestal ho také zákazem lékařské činnosti na dobu deseti let.
před 9 hodinami
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
V Ruské federaci začaly třídenní parlamentní volby, v nichž se očekává jednoznačné vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Hlasovací místnosti se otevřely nejprve na Dálném východě a volební proces potrvá až do nedělního večera.
před 9 hodinami
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
Odborníci Organizace spojených národů dospěli k závěru, že mají důvodné podezření ze spáchání válečných zločinů ze strany Spojených států během dvou úderů v Íránu, při nichž zemřelo nejméně 177 civilistů. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní zjišťovací mise pro Írán vedly únorové raketové útoky na základní školu ve městě Mínáb a na sportovní komplex v Lámerdu k vysokým ztrátám na lidských životech a k rozsáhlým škodám na civilní infrastruktuře.
před 10 hodinami
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
První vědecká studie potvrdila, že za katastrofálními povodněmi v Nepálu a Tibetu stojí oslabení ledovce vlivem klimatické krize. Výzkumníci identifikovali neobvykle teplé podmínky, které předcházely zřícení masivní ledové plochy z hory Langtang Lirung. Následná lavina sněhu, ledu a kamení se zřítila do údolí a zasažené komunity zasáhla bez jakéhokoli varování.
před 11 hodinami
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu France24 vyzval obyvatele k účasti v nadcházejících parlamentních volbách, které označil za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině. Volební účast má podle jeho vyjádření posloužit jako jasný signál národní jednoty a odhodlání. Hlasování rozhodne o novém složení dolní komory ruského parlamentu. Lidé budou moci odevzdávat své hlasy v průběhu tří dnů od pátku.
před 12 hodinami
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
Podzimní počasí se stále pevněji ujímá otěží, o čemž se přesvědčíme i ve zbytku tohoto týdne. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden ale přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
Už při jednání mezi Fotbalovou asociací ČR (FAČR) a španělskými trenéry hrál vicemistr Evropy z roku 1996 Radek Bejbl, který během své hráčské kariéry zanechal výraznou stopu i ve španělské lize, významnou roli. Právě on měl totiž doporučit Strahovu Santiho Deniu jako nového hlavního kouče české fotbalové reprezentace. A proto nyní není divu, že se FAČR rozhodla oslovit Radka Bejbla v souvislosti s obsazením postu dalšího asistenta v realizačním týmu národního mužstva.
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
Českou podnikatelskou sférou otřásla smutná zpráva. Ve věku pouhých 56 let zemřel známý olomoucký podnikatel Richard Morávek, developer a zakladatel skupiny Redstone.
Zdroj: Jan Hrabě