Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů	Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik	Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem	Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic	V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává	Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností	Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety	Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu	Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Máme se obávat jaderného útoku? Pentagon vysvětlil, co znamená změna v ruské jaderné doktríně

Kim Jong Un prochází kolem raketového motor

Vyměnil Kim lidské životy za ropu? Expert vysvětlil, proč KLDR poslala vojáky na Ukrajinu

Rozhodnutí Severní Koreje vyslat vojáky na podporu Ruska v jeho válce na Ukrajině lze vysvětlit pragmatickými a geopolitickými faktory. Pchjongjang tímto krokem sleduje především získání tolik potřebných dodávek ropy a zemního plynu z Moskvy, čímž se snaží obejít přísné mezinárodní sankce, uvedl ve svém komentář pro server National Interest Ulv Hanssen, docent na Právnické fakultě Univerzity Soka a výzkumný pracovník Švédského institutu pro mezinárodní záležitosti.

Jaderné zbraně na Ukrajině? Medveděv důrazně varuje Západ

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Západ před jakýmkoliv pokusem umístit jaderné zbraně na ukrajinské území. Reagoval tak na spekulace z USA, podle kterých americký prezident Joe Biden údajně zvažuje možnost převést jaderné zbraně na Ukrajinu. Uvedl to server SkyNews.

Británie svoje vojáky na Ukrajinu nepošle. Ne oficiálně

Spojené království neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu, potvrdil britský ministr zahraničí David Lammy. Reagoval tak na zprávy francouzského deníku Le Monde, podle kterých Francie a Británie zvažují společný plán zahrnující nasazení vojáků či soukromých obranných společností na Ukrajině.

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Běloruská armáda sestřelila ruské drony

V noci z 24. na 25. listopadu vstoupilo do běloruského vzdušného prostoru rekordních 38 ruských útočných dronů typu Šáhid. Monitorovací skupina Belarusian Hajun uvedla, že alespoň jeden z těchto dronů byl sestřelen běloruským letectvem, což je vzácný případ aktivní reakce Běloruska na ruské vzdušné operace, uvedl server Kyiv Independent.

Rusko postupuje nejrychleji od počátku války. Ukrajina čelí rekordním útokům

Ruské jednotky na Ukrajině dosahují nejrychlejšího postupu od prvních měsíců konfliktu. Podle amerického think-tanku Institute for the Study of War (ISW) se Moskva blíží k důležité logistické obci Pokrovsk v Doněcké oblasti, což by mohlo mít zásadní dopad na ukrajinskou obranu v této oblasti, uvedl server SkyNews.

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Ukrajina poslala na Rusko další střely ATACMS

Ukrajina podle analýz OSINT (Open Source Intelligence) poprvé vypálila americké balistické střely ATACMS s kazetovou municí na ruské vojenské letiště Kursk-Vostočný. Tento útok znamená zásadní eskalaci a symbolický krok v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl server Ukrainska pravda.

Evropa už nechce být pasivní. Jedná o vyslání vojáků na Ukrajinu

Diskuze o vyslání voják na Ukrajinu, které byly obnoveny v kontextu možného oslabení americké podpory Kyjevu, se staly hlavním tématem při nedávném setkání britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při listopadových vzpomínkových událostech ve Francii. Podle zdrojů Le Monde se obě země věnují otázkám obranné spolupráce, která by mohla zahrnovat vytvoření užší koalice evropských spojenců zaměřených na podporu Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti.

Z Ruska unikly tajné dokumenty. Ukazují, co se stane s Ukrajinou, pokud prohraje

Ruské ministerstvo obrany podle informací ukrajinského serveru Kyiv Post připravilo dokument, který predikuje vojensko-politickou situaci ve světě do roku 2045. Ukrajina podle něj po válce přestane existovat, uvedl server Kyiv Post.

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Kdo skutečně eskaluje válku? Západ Ukrajinu drží při životě, vyhrát ji ale nepomáhá, míní experti

Válka na Ukrajině trvá více než 1 000 dní a situace pro ukrajinskou stranu je stále složitější. Rusko nejenže pokračuje v brutálních útocích na ukrajinskou infrastrukturu, ale také získává nové posily v podobě 11 000 vojáků z KLDR a žoldáků z Jemenu. Navíc Rusko otestovalo experimentální balistické střely a zintenzivnilo své ofenzivy na východní frontě. K tomu všemu byl zvolen nový americký prezident, který podle svých slov hodlá konflikt ukončit během 24 hodin, avšak způsobem, který zřejmě nebude výhodný pro Ukrajinu.

Komentář

Kreml ví, že je Západ daleko silnější. NATO a EU musí jednat z pozice síly

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden pohrozil útokem zemím, které podporují Ukrajinu. Nejde o jeho první – a zřejmě ani poslední – výhrůžku. Využívá slepoty západních spojenců. Ti totiž nevidí, že jsou daleko silnější než Rusko a odmítají jednat z pozice síly.

Ukrajinská armáda údajně rozpoutala masakr. Při raketovém útoku měla zabít stovky Severokorejců

Ukrajinská armáda podle tamních médií zlikvidovala přibližně 500 severokorejských vojáků a 18 ruských důstojníků při raketovém útoku na budovu, kterou považovali za tajnou vojenskou stanici. Podle některých informací se počet ruských ztrát může ještě zvýšit.

Ukrajinci bijí na poplach. Rusko se chystá na drtivý úder

Ukrajinci se obávají, že Rusko může v blízké budoucnosti zahájit ofenzívu v oblasti Záporoží, jednom z klíčových měst na jihovýchodě Ukrajiny, které má strategický význam pro průmysl a existenci Ukrajiny jako fungujícího státu. Uvedl to server Economist.

Ukrajina se z bojiště mění na střelnici. Rusové na nás testují zbraně, obává se Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil obavy, že jeho země se stává „testovacím polem“ pro ruské zbraně. Tyto obavy se znovu prohloubily po týdnu intenzivního bombardování, během něhož bylo na Ukrajinu vypáleno téměř 500 dronů íránského designu a přes 20 raket.

Dmytro Kuleba je ukrajinský politik a diplomat, od března 2020 ministr zahraničí ve vládě premiéra Denyse Šmyhala.

Kuleba: Trump nic nezmění. Popsal, proč válka na Ukrajině jen tak neskončí

Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v nedělním rozhovoru podle serveru Politico uvedl, že neočekává rychlé ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, a to ani s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Politico: Rusko útočí na Evropu stále tvrději. Proč se Západ nebrání?

Evropa se ocitá pod čím dál intenzivnějším tlakem hybridní války, kterou Rusko vede proti západním zemím. Tato forma válčení zahrnuje sabotáže, kybernetické útoky, špionáž a dezinformační kampaně, které mají za cíl destabilizovat evropské společnosti a oslabit jejich podporu Ukrajině v probíhajícím konfliktu. Navzdory tomu však reakce Evropské unie a NATO zůstává omezená, což podle serveru Politico vyvolává otázky, proč západní země nepřistupují k tvrdší odvetě proti Kremlu.

Rusko vyhodilo armádního velitele. Důvody se různí

Ruský armádní velitel, generálplukovník Gennadij Anaškin, byl údajně zbaven funkce za šíření nepravdivých informací o průběhu války na východě Ukrajiny. Uvedl to server CNN.

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Už jsme zapojení do války. Západ musí dbát na Putinovy hrozby, myslí si britský diplomat

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Spojené státy a Velkou Británii před „eskalací agresivních akcí“, čímž reagoval na nedávné rozhodnutí těchto zemí povolit Ukrajině použití raket dlouhého doletu k útokům na cíle na ruském území.

Rusové odvolali generála, který velel jednotkám na Ukrajině

Ruská armáda učinila zásadní rozhodnutí ohledně jednoho z mužů v nejvyšším velení. Ze své funkce velitele uskupení vojsk Jih byl odvolán generál Gennadij Anaškin. Armádní představitelé ho nařkli z toho, že situaci na frontě na Ukrajině nepopisoval pravdivě, uvedl web RBC-Ukraine.

Válka na Ukrajině, jak jsme ji znali, je minulostí. Za týden se hodně změnilo, píše BBC

Týden, v němž uplynulo tisíc dní od začátku plnohodnotné ruské invaze, změnil válku na Ukrajině, píše BBC. Západní země poskytly ukrajinské armádě další nové zbraně, zatímco Kreml zatím nejhlasitěji pohrozil jaderným úderem.

před 8 hodinami

Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Viníci smrti herce Perryho potrestáni. Za mříže půjde i jeho osobní asistent

Americká spravedlnost se definitivně vypořádala s případem tragické smrti herce Matthewa Perryho. Jako poslední byla odsouzen hercův osobní asistent Kenneth Iwamasa. Ve vězení má strávit 41 měsíců, informovala britská BBC.

před 1 hodinou

Víkendové počasí bude cyklonálního charakteru. Meteorologové řekli, co máme čekat

Počasí v Česku je zatím tento týden teplé a mimořádně stabilní. Víkend by přece jen měl přinést alespoň nepatrnou změnu. Přinese totiž srážky, v bouřkách může spadnout až 25 milimetrů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

před 2 hodinami

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

před 4 hodinami

Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.

před 5 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.

před 6 hodinami

Diplomacie nedokáže Rusko zastavit, Ukrajina ho proto musí brzdit údery, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že jeho země uzavřela se Švédskem rozsáhlou obrannou dohodu na pořízení stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Ukrajina si objedná až 20 kusů moderních stíhaček ve verzi E/F, přičemž na tento nákup vynaloží 2,5 miliardy eur z půjčky ve výši 90 miliard eur, kterou zemi poskytla Evropská unie.

před 7 hodinami

Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě

Kaja Kallasová, šéfka evropské diplomacie, prohlásila, že se dynamika války obrací ve prospěch Ukrajiny a Rusko se ocitá v defenzivě z hlediska vojenského, ekonomického i diplomatického. Zároveň však na základě posledních útoků na Kyjev upozornila, že Moskva neprojevuje skutečný zájem o mír, což potvrdila i shoda unijních ministrů.

před 7 hodinami

Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven

V Číně byl popraven právník Sü Jao, který v roce 2020 otrávil miliardáře a herního magnáta Lin Čchiho, jenž stál za dohodou o zfilmování sci-fi hitu Problém tří těles pro streamovací platformu Netflix. Sü Jao usmrtil svého nadřízeného poté, co mu daroval pilulky, o kterých tvrdil, že jde o probiotika. Ve skutečnosti však kapsle obsahovaly prudké jedy, které si sám opatřil na dark webu a namíchal ve své laboratoři. K výkonu trestu smrti došlo minulý čtvrtek, dva roky po vynesení rozsudku šanghajským soudem.

před 8 hodinami

Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů

Českou hereckou obec zasáhla ve čtvrtek velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, člen legendárního souboru Divadla Járy Cimrmana. Hraběta se dobře znal i s dramatikem a prezidentem Václavem Havlem.

před 8 hodinami

Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump podal v Miamu upravenou žalobu na ochranu osobnosti proti deníku Wall Street Journal (WSJ), ve které požaduje odškodné ve výši nejméně 10 miliard dolarů. Reaguje tak na rozhodnutí federálního soudce Darrina P. Gaylese, který v dubnu původní verzi žaloby zamítl kvůli právním nedostatkům s tím, že Trump nesplnil právní standard vyžadovaný u veřejně známých osob. Nová žaloba je součástí širší řady právních kroků, které hlava státu osobně vede proti mediálním domům, což kritici označují za nátlakovou kampaň vůči novinářům.

před 9 hodinami

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.

před 10 hodinami

Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka

Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.

před 11 hodinami

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.

před 12 hodinami

Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny

Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.

před 13 hodinami

Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump

Americká armáda navzdory platnému příměří podnikla další útoky v Íránu. Cílem se tentokrát stalo vojenské zařízení ve strategickém přístavním městě Bandar Abbas. Informovala o tom BBC. Šéf Bílého domu zároveň připustil, že je stále ve hře obnovení rozsáhlých vojenských operací v Íránu.

před 14 hodinami

Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky

Českou republiku čeká do konce týdne proměnlivý vývoj počasí. Zatímco v první polovině sledovaného období se budeme těšit ze slunečné oblohy bez deště, s příchodem víkendu začne mraků i srážek přibývat. Spolu s tím budou stoupat i teploty, které se před víkendem lokálně přiblíží až k tropické třicítce, přičemž závěr týdne přinese ojedinělé bouřky.

včera

Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.

včera

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

včera

Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.

včera

Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy