Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Zelenskyj: Ukrajina naléhavě potřebuje protiraketové střely z USA
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země naléhavě potřebuje protiraketové střely ze Spojených států, aby dokázala čelit rostoucímu počtu útoků ze strany Ruska.
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
Válka na Ukrajině se alespoň podle vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina blíží po více než čtyřech letech ke konci. Putin se tak vyjádřil po vlastní analýze situace na bojišti. Nijak ale ani nenaznačil, kdy by konflikt mohl opravdu skončit.
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Diplomacie nedokáže Rusko zastavit, Ukrajina ho proto musí brzdit údery, řekl Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že jeho země uzavřela se Švédskem rozsáhlou obrannou dohodu na pořízení stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Ukrajina si objedná až 20 kusů moderních stíhaček ve verzi E/F, přičemž na tento nákup vynaloží 2,5 miliardy eur z půjčky ve výši 90 miliard eur, kterou zemi poskytla Evropská unie.
Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě
Kaja Kallasová, šéfka evropské diplomacie, prohlásila, že se dynamika války obrací ve prospěch Ukrajiny a Rusko se ocitá v defenzivě z hlediska vojenského, ekonomického i diplomatického. Zároveň však na základě posledních útoků na Kyjev upozornila, že Moskva neprojevuje skutečný zájem o mír, což potvrdila i shoda unijních ministrů.
Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.
Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy
Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.
Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci
Rusko pohrozilo zahájením nové vlny systematických úderů na Kyjev, k čemuž přistoupilo jen několik dní poté, co na ukrajinské hlavní město podniklo jeden z největších útoků od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení specifikovalo, že tyto nové útoky budou cílit na rozhodovací centra a velitelská stanoviště a rovněž na zařízení sloužící k výrobě bezpilotních letounů přímo ve městě. Moskva v této souvislosti vyzvala cizí státní příslušníky a diplomaty, aby opustili Kyjev co nejdříve, a zároveň varovala tamní občany, aby se nezdržovali v blízkosti administrativních a vojenských budov.
Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole
Rusko nijak nezastírá, že připravuje další rozsáhlý útok na ukrajinskou metropoli Kyjev. Moskva v pondělí varovala obyvatele Kyjeva a cizince, kteří se ve městě nacházejí. Například zahraniční diplomaty vyzvala, aby ukrajinskou metropoli opustili.
Co chrání ukrajinské nebe? Radary, drony i umělá inteligence
Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi.
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko chystá kombinovaný útok na území Ukrajiny, který by mohl cílit i na hlavní město Kyjev. Podle údajů ukrajinských zpravodajských služeb, které podpořily také informace od amerických a evropských partnerů, existuje podezření, že armáda Ruské federace k tomuto úderu plánuje využít mimo jiné raketový komplex středního doletu Orešnik. Ukrajinské orgány v současné době tyto získané poznatky podrobně prověřují a analyzují.
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
Bývalá estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová na pražském fóru Globsec nabídla jasný pohled na otázku možného přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní by se celá diskuse měla výrazně zjednodušit a neměla by se zasekávat na technických detailech, jako je například to, jak ukrajinské zemědělství zapadne do společné zemědělské politiky bloku.
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.
Na Ukrajině našli ruský dron osazený hlavicí s ochuzeným uranem
Ukrajinská tajná služba (SBU) oznámila, že ruské síly začaly osazovat hlavice svých raket ochuzeným uranem. Tento nález byl odhalen po dubnovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počet ničivého ruského útoku na bývalou školu dál roste. Záchranáři evidují přes 50 mrtvých
Počet obětí ničivého ruského útoku na osadu Komišuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 53. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek již pátým dnem po sobě. Tragický útok se odehrál v pondělí 2. listopadu, kdy ruské síly zasáhly budovu bývalé školy. V objektu se v té době nacházeli místní obyvatelé, kteří zde přicházeli pro humanitární pomoc.
před 2 hodinami
Nevyhraje ani Kyjev, ani Moskva. Rutte řekl, jak skončí válka na Ukrajině
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že úplné vítězství jedné nebo druhé strany v ruské válce proti Ukrajině je nepravděpodobné a konflikt podle něj pravděpodobně skončí vyjednanou dohodou. Svá vyjádření pronesl v nizozemském televizním pořadu Pauw & De Wit.
před 2 hodinami
Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI
Globální akciové trhy zaznamenaly v pátek hluboký propad, když se obavy z vlivu demokratického Kongresu na investice do umělé inteligence přelily z Wall Street do Asie i Evropy. Výprodeje v technologickém sektoru smazaly přibližně 2,5 bilionu dolarů z tržní hodnoty amerických firem a vyvolaly nervozitu na mezinárodních burzách. Investoři hromadně přehodnocují svá portfolia v reakci na politické změny po nedávných amerických volbách.
před 3 hodinami
Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště
Série poplašných zpráv o uložení výbušnin dnes opět zasáhla civilní letectví a vyvolala bezpečnostní opatření na řadě evropských letišť. V Praze se terčem hrozeb stalo už devět letů směřujících do metropole nebo z ní odlétajících. Letiště Václava Havla webu The Guardian potvrdilo, že policie přijala potřebná bezpečnostní opatření, přičemž běžný provoz letiště zůstává bez přímého omezení.
před 4 hodinami
Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády
Izraelský prezident Isaac Herzog oznámil, že v neděli rozhodne, který z politiků dostane pověření k sestavení nové vlády. Hlavní rival premiéra Benjamina Netanjahua, Gadi Eisenkot, přitom během konzultací získal podporu šedesáti sedmi poslanců nově zvoleného Knesetu. Netanjahuův dosavadní koaliční blok naproti tomu obdržel podporu pouhých čtyřiceti šesti zákonodárců.
před 5 hodinami
Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?
Nejméně 21 letů a několik letišť po celé Evropě se ve čtvrtek stalo terčem poplašných zpráv o uložení bomby. Bezpečnostní složky musely v drtivé většině případů odklánět letadla nebo v Itálii dokonce vyslat stíhačky k eskortě ohroženého stroje. Přestože se všechny hrozby nakonec ukázaly jako falešné, úřady upozorňují, že situace vyžaduje maximální ostražitost pro případné budoucí incidenty.
před 6 hodinami
Skončí za prohrané volby Hegseth a Rubio ve funkcích? Bílý dům se vyjádřil ke spekulacím
Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.
před 6 hodinami
Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.
před 7 hodinami
Prohrají USA technologický závod s Čínou? Lidé odmítají budování nových datových center
Nedávné volby ve Spojených státech přinesly výrazný politický posun a vlnu odporu vůči budování nových datových center, což může zásadně ovlivnit dosavadní rekordní investiční boom. Demokratická vítězství napříč zemí a překvapivá změna v texaském guvernérském klání hrozí přibrzděním největšího výdajového trendu v moderní americké historii. Tato situace by mohla narušit klíčový motor hospodářského růstu, který letos podle odhadů ekonomů tvořil až čtvrtinu celkového růstu amerického HDP.
před 8 hodinami
Soud zablokoval stavbu Trumpova obřího oblouku
Americká federální soudkyně zablokovala stavbu triumfálního oblouku prezidenta Donalda Trumpa na dobu čtrnácti dnů. Stalo se tak pouhou hodinu poté, co projekt obdržel finální schválení od federální komise. Rozhodnutí přichází v době ostrých sporů ohledně legálnosti a dopadů plánovaného památníku v hlavním městě USA.
před 9 hodinami
Blesk z čistého nebe, reagují Izraelci na Trumpovo oznámení o ukončení americké finanční pomoci
Americký prezident Donald Trump oznámil ukončení americké finanční pomoci Izraeli ještě v průběhu letošního roku, což vyvolalo značné překvapení na politické scéně a podle televize CNN Izraelce šokovalo. Izraelský prezident Isaac Herzog označil toto prohlášení za blesk z čistého nebe a varoval před dopady na bilaterální vztahy. Rozhodnutí přichází navzdory platnému memorandu o porozumění, které mělo zajistit financování nákupu amerických zbraní až do roku 2028.
před 10 hodinami
Víkendové počasí bude lákat na hory, míní meteorologové
Jiné počasí, než přinesly poslední dny volna, se očekává během nadcházejícího víkendu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V noci má sice mrznout, ale přes den by nás mělo zahřát sluníčko.
včera
Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi
Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury.
včera
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
Světový fotbal rozesmutnila zpráva o smrti španělského fotbalisty Jesúse de Miguela, jenž zemřel na následky faulu v zápase druhé španělské ligy. Jedna z reakcí přišla i z Česka. Ozval se trenér, který během hráčské kariéry hrál za stejný klub jako zesnulý útočník.
včera
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí.
včera
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).
včera
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.
včera
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že by již za několik dní mělo proběhnout trojstranné jednání za účasti zástupců Kyjeva, Moskvy a Washingtonu. Momentálně probíhají přípravné rozhovory.
včera
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle.
Aktualizováno včera
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
Rozsáhlé policejní manévry se ve čtvrtek dopoledne spustily na pražském Letišti Václava Havla. Policie musela prohledat několik letadel, které přistály v Ruzyni, kvůli anonymní bombové hrozbě. Nic podezřelého se nenašlo.
Zdroj: Jan Hrabě