Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Spor o Trumpův mírový plán: Podle Kyjeva jej navrhli Rusové. Zapojili jsme do jednání i Ukrajince, reaguje Bílý dům
Mírový plán na ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy, obsahuje mimo jiné požadavek, aby Kyjev postoupil Rusku oblasti Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek apeloval na dosažení "důstojného míru," přičemž Rusko ve stejný den oznámilo, že se mu podařilo dobýt strategicky významné město Kupjansk, což však Kyjev popřel.
Co obsahuje Trumpův mírový plán? Ukrajina by se musela kromě jiného vzdát Donbasu
Nový mírový návrh pro Ukrajinu, který vypracovala administrativa prezidenta Donalda Trumpa, by po Kyjevu požadoval územní ústupky a omezení velikosti armády výměnou za bezpečnostní záruky ze strany Spojených států. Podle západního představitele obeznámeného s dokumentem by Ukrajina musela postoupit Rusku východní Donbas, píše CNN.
Americká delegace dorazila na Ukrajinu. Bude jednat o ukončení války s Ruskem
Vysocí představitelé Pentagonu, vedení tajemníkem americké armády Danem Driscollem, dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Očekává se, že se ve čtvrtek v Kyjevě setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tato návštěva přichází ve chvíli, kdy se ve středu objevily zprávy o novém návrhu rámcového mírového plánu mezi USA a Ruskem. Ten má údajně požadovat významné ústupky ze strany Ukrajiny, včetně vzdání se stále kontrolovaných území a drastického snížení velikosti její armády.
Rusko verbuje mladé Ukrajince. Za útoky proti vlastní zemi jim platí tisíce dolarů
Letos v červenci sedmnáctiletý mladík, kterému server BBC říká Vlad, procestoval 800 kilometrů z východní Ukrajiny, aby v parku v západním městě Rivne vyzvedl bombu a mobilní telefon. Jak sdělil BBC, bylo mu slíbeno 2 000 dolarů za to, že nastraží bombu do dodávky používané ukrajinskou vojenskou odvodní službou. Když zapojoval dráty, bál se, že bomba v ten moment exploduje a že zemře.
USA s Ruskem tajně pracují na mírovém plánu. Podle ISW jde o kompletní kapitulaci Ukrajiny
Americká administrativa v čele s Donaldem Trumpem ve spolupráci s Ruskem tajně pracuje na novém plánu, který má za cíl ukončit válku na Ukrajině. Podle informací amerických a ruských představitelů citovaných serverem Axios se jedná o dokument s osmadvaceti body, jenž je inspirován úspěšným Trumpovým návrhem pro řešení konfliktu v Gaze.
Při jednom z nejkrvavějších ruských útoků na západní Ukrajinu zemřelo 25 lidí, včetně dětí
Ruský raketový a dronový útok zasáhl dva obytné domy v západoukrajinském Ternopilu a zabil nejméně 25 lidí, z toho tři děti. Ukrajinští představitelé uvedli, že při útoku, ke kterému došlo v časných ranních hodinách ve středu, bylo zraněno dalších 73 osob, včetně 15 dětí. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků v regionu od doby, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi v únoru 2022.
Polsko a Rumunsko kvůli ruskému bombardování Ukrajiny poslaly do vzduchu stíhačky
Polsko a Rumunsko v reakci na ruské bombardování západní Ukrajiny, které proběhlo v blízkosti hranic obou členských zemí NATO, vyslaly do svého vzdušného prostoru stíhačky. Moskva v noci vypustila na Ukrajinu vlnu bezpilotních letounů a raket, které se zaměřily i na západní města Lvov a Ternopil.
Devět mrtvých na Ukrajině. Zelenskyj apeluje na spojence Kyjeva
Ukrajina čelila v noci z úterý na středu další ze smrtících ruských útoků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil několik obětí, informovala britská BBC. Zelenskyj vyzval spojence, aby dále podpořili ukrajinskou schopnost se bránit.
Ukrajinské plány na leteckou flotilu čelí velkým komplikacím
Plán Ukrajiny vybudovat masivní nové letectvo, složené z velkého počtu francouzských a švédských stíhacích letounů, čekají vážné komplikace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron v pondělí podepsali dopis o záměru na nákup až 100 dvoumotorových stíhaček Rafale od společnosti Dassault v průběhu příští dekády. Toto oznámení přišlo jen několik týdnů poté, co Kyjev podepsal dohodu o spolupráci se Švédskem, která zahrnuje pořízení 100 až 150 jednomotorových stíhaček Gripen E od společnosti Saab.
Zóna smrti na Ukrajině: Jak drony ukončily zákopovou válku a vymazaly frontovou linii?
Boj na Ukrajině se již nepodobá zákopové válce známé z první světové války. Místo toho drony vytvořily zónu smrti, která prakticky vymazala souvislou frontovou linii. Obloha nad bojišti je nyní černá drony, z nichž některé nesou kamery a termodetektory, zatímco jiné jsou vybaveny bombami a zbraněmi. Některé z nich pouze leží u cest a silnic, dokud je neprobudí projíždějící voják nebo vozidlo.
Do války na Ukrajině vstupuje nový hráč. Zásadně mění podmínky na bojišti
Na frontových liniích na Ukrajině přináší proměnlivé počasí pro obě strany zrádné podmínky, ale také nové příležitosti. I když husté plochy mlhy omezují nasazení dronů jak Rusy, tak Ukrajinci, obě strany dokázaly otočit mlhu ve svůj prospěch, píše CNN.
Stubb: Příměří na Ukrajině letos nehrozí. Nejdřív na jaře
Prezident Finska Alexander Stubb vyzval evropské spojence, aby navzdory korupčnímu skandálu, který zasáhl Kyjev, udrželi podporu pro Ukrajinu. Agentuře The AP sdělil, že příměří na Ukrajině je nepravděpodobné dříve než na jaře. Podle Stubba bude Evropa potřebovat „sisu“ – finské slovo pro vytrvalost, odolnost a kuráž – aby přečkala zimní měsíce, zatímco Rusko pokračuje v hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Rusko stále častěji cílí na vlaky: Útoky na ukrajinskou železniční síť se zintenzivňují
Ukrajina zaznamenala od července trojnásobný nárůst útoků na svou železniční síť. Moskva se snaží zničit jeden z klíčových logistických systémů Kyjeva. Oleksii Kuleba, místopředseda vlády odpovědný za infrastrukturu, oznámil, že od začátku roku 2025 bylo zaznamenáno více než 800 útoků na železniční infrastrukturu, což způsobilo škody v celkové výši jedné miliardy dolarů.
Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu
Přední evropští představitelé obrany využili setkání v Berlíně v pátek 14. listopadu 2025 k vyslání jednotného signálu podpory Ukrajině. Hlavními body jednání byly závazek k neomezené podpoře Kyjeva, narůstající hybridní hrozby proti Evropě a odhodlání nejsilnějších vojenských mocností kontinentu převzít větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost, zatímco válka vstupuje do další náročné zimy.
Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války
Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur.
Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů
Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.
Masivní ruský útok zasáhl všechny čtvrti Kyjeva, vyvolal požáry napříč hlavním městem
Rusko podniklo v časných ranních hodinách v pátek masivní kombinovaný útok na Kyjev, který vyvolal požáry a rozmetal sutiny napříč mnoha částmi hlavního města, jak uvedl starosta Vitali Kličko. V prohlášení uvedl, že v důsledku četných zásahů bylo zraněno nejméně 11 lidí a záchranné složky zasahovaly na mnoha místech.
Rubio: USA docházejí možnosti, jak dále uvalovat sankce na Rusko
Spojené státy americké minulý měsíc uvalily sankce na společnosti Rosněft a Lukoil i jejich dceřiné společnosti ve snaze snížit příjmy Ruska z ropy. Tyto příjmy jsou hlavním zdrojem financování války na Ukrajině a omezení by mělo zatlačit Moskvu k jednacímu stolu s cílem ukončit agresi Kremlu. Hlavní americký diplomat Marco Rubio nicméně ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Ukrajina se připravuje na nejhorší zimu od začátku války
Rodiny po celé Ukrajině se chystají na ještě těžší časy, na dlouhou a chladnou zimu, během které se ruský prezident Vladimir Putin pokusí dokončit svou invazi útoky na ukrajinské dodávky a sítě elektřiny. Již minulý víkend zanechal masivní útok drony a raketami velkou část země dočasně bez proudu. Ukrajinci teď snášejí pravidelné výpadky elektřiny, které trvají až šestnáct hodin denně. V zimě mohou teploty na Ukrajině klesnout až na –20 °C.
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.
před 1 hodinou
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.
před 2 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.
před 3 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
před 4 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.
před 4 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.
před 5 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
před 7 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání odmítla zavádět jakákoli mimořádná opatření v souvislosti s prudkým zdražením benzinu a nafty po vypuknutí války v Íránu. Na dotaz ohledně informací o dalším vývoji konfliktu Babiš odpověděl, že se zabývá pouze situací doma.
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.
Zdroj: Libor Novák