Válka na Ukrajině

Související články:

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Raději právní kroky, než ruskou armádu na belgických hranicích, vzkázal Zelenskyj Bruselu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Bruselu obrátil přímo na belgickou veřejnost, aby vysvětlil nezbytnost využití zmrazených ruských aktiv. Podle jeho slov je z morálního hlediska naprosto v pořádku, aby finance agresora sloužily k obraně napadené suverénní země.

Pokud Ukrajina padne, polská nezávislost bude ohrožena, varoval evropské lídry Tusk

Polský premiér Donald Tusk v Bruselu důrazně varoval před možnými důsledky nečinnosti Evropské unie v otázce pomoci Ukrajině. Podle jeho slov je polská nezávislost přímo ohrožena, pokud by Kyjev byl v důsledku špatných rozhodnutí nebo pasivity Evropy nucen kapitulovat. 

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

V Bruselu začíná summit, který rozhodne o finančním kolapsu Ukrajiny

V Bruselu začal ostře sledovaný summit Evropské unie, na kterém lídři sedmadvacítky čelí zásadnímu rozhodnutí: zda poskytnout Ukrajině desítky miliard eur formou půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. 

Ukrajina se musí vzdát, prohlásil ruský diplomat. Zelenskyj naznačil, co bude dál

Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě. 

Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

Klíčové jednání se blíží. Lídři EU rozhodnou o financování půjčky pro Ukrajinu, proti je Maďarsko, Slovensko i Česko

Lídři Evropské unie směřují do finální a velmi napjaté fáze vyjednávání před bruselským summitem, který má rozhodnout o zásadní otázce. Předmětem sporů je využití zmrazených ruských aktiv jako zdroje pro financování půjčky na reparace pro Ukrajinu. Přestože jednání začínají již ve čtvrtek, shoda je zatím v nedohlednu a situace se spíše komplikuje.

Zelenskyj: Mírový plán bude hotov v řádu dnů, pak jej dostane Rusko. To o kompromisu mlčí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že návrhy mírové dohody vyjednané s americkými emisary by mohly být dokončeny během několika málo dní. Dokumenty, které mají ambici ukončit ruskou agresi, následně američtí zástupci oficiálně předloží Kremlu.

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Rusko musí přijmout fakt, že svět má pravidla, prohlásil Zelenskyj. Poslanci mu tleskali ve stoje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil s emotivním a diplomaticky důrazným projevem před nizozemským parlamentem. Jeho řeč přišla jen několik hodin před oficiálním ustanovením Mezinárodní komise pro nároky Ukrajiny v Haagu a v době, kdy v Evropě vrcholí debaty o využití zmrazených ruských aktiv.

Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Jednání o míru na Ukrajině, která proběhla tento týden v Berlíně za účasti amerických vyjednavačů, ukrajinského prezidenta a evropských lídrů, skončila se smíšenými výsledky. Přestože v otázce bezpečnostních záruk došlo k výraznému posunu, nejcitlivější body zůstávají i nadále nevyřešeny.

USA: Ukrajina dostane záruky podobné členství v NATO. Rusko s jejím vstupem do EU souhlasí

Američtí představitelé, kteří se účastnili víkendových jednání s evropskými a ukrajinskými lídry v Berlíně, tvrdí, že mírové rozhovory s Ruskem jsou „velmi pozitivní“. Podle nich je vyřešeno již 90 % sporných bodů a Rusko by dokonce bylo ochotno akceptovat vstup Ukrajiny do Evropské unie. Navzdory tomuto optimismu však stále přetrvává zásadní neshoda ohledně budoucího uspořádání ukrajinského území.

Naděje na mír je největší od začátku války, prohlásil Merz po jednání se Zelenským

Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí po jednáních v Berlíně ocenil novou dynamiku v mírových rozhovorech o Ukrajině. Merz uvedl, že díky "produktivním diskusím" a "velkému diplomatickému impulsu" existuje "šance na skutečný mírový proces pro Ukrajinu", i když jsou rozhovory stále v počáteční fázi. Dodal, že je poprvé od vypuknutí války možné, že by bylo dosaženo příměří.

V Berlíně se sešli evropští lídři se Zelenským. Dorazil i Trumpův vyjednávací tým

Evropští státníci, včetně britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, se sešli v pondělí v Berlíně s Volodymyrem Zelenským na schůzce, kterou hostil německý kancléř Friedrich Merz. Cílem je vyjádřit podporu Ukrajině v době, kdy Spojené státy tlačí na rychlé ukončení konfliktu.

Analýza

Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce

Ukrajinský prezident Volodymyr otevřel otázku válečných voleb a zároveň názorně ukázal Západu, proč jsou prakticky neproveditelné. Bezpečnostní garance, které podmiňují jejich konání, mohou reálně poskytnout jen ti, kdo Ukrajinu ostřelují – nikoli spojenci, kteří by se tím ocitli v přímém konfliktu s Ruskem. Vše tak odhaluje podstatu dilematu. Kyjev čelí kritice za neuspořádání hlasování, ale jakmile by k němu přistoupil, riskoval by chaos, civilní oběti i další destabilizaci země.