Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Zklamaný Trump se teď s Putinem nesetká. Pro příští jednání má jasnou podmínku
Americký prezident Donald Trump se neplánuje osobně setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem, dokud Moskva nebude připravena uzavřít mírovou dohodu týkající se války na Ukrajině.
Mrtví a desítky zraněných. Ukrajina čelila dalšímu ruskému útoku
Ukrajina čelila v noci dalšímu masivnímu ruskému útoku, který si vyžádal oběti na životech a desítky zraněných. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojence Kyjeva vyzval k tomu, aby poskytli další systémy protivzdušné obrany.
Fiala chce, aby Ukrajina mohla útočit na cíle hluboko na ruském území
Ukrajinu je podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) nutné podpořit ve schopnosti udeřit hluboko na ruském území. Fiala to řekl po pátečním jednáním koalice ochotných. Vyzval také k zastavení financování ruské válečné mašinerie.
„Budoucnost Ukrajiny je naší budoucností,“ hlásá Starmer a slibuje odstřihnout Rusko od financování
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že spojenecká koalice je odhodlána jednat s cílem odstřihnout ruskou ropu a plyn od globálního trhu, aby zastavila financování války Kremlu. Podle něj je nezbytné urychleně uvolnit prostředky ze zmrazených ruských aktiv a zahájit proces válečných reparací.
Zelenskyj dorazil do Británie. Sešel se s králem Karlem III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se potřetí v tomto roce sešel s britským králem Karlem III. u příležitosti jeho návštěvy Evropy. Prezident Zelenskyj dorazil na hrad Windsor, kde mu byla vzdána vojenská pocta, během níž zazněla ukrajinská národní hymna. Král Karel III. již dříve vyjádřil pevnou podporu Ukrajině, když odsoudil „nepopsatelnou agresi“ a „nevyprovokovaný útok Ruska“ na ukrajinskou půdu.
Místo summitu sankce. Jak Trump během jediného týdne změnil postoj k Putinovi?
Americký prezident Donald Trump oznámil zrušení plánovaného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti, ke kterému mělo brzy dojít. Stalo se tak pouhých pět dní poté, co Trump po telefonátu s Putinem vyjádřil přesvědčení, že ve snaze ukončit válku na Ukrajině došlo k dostatečnému pokroku. Namísto schůzky ale Trumpova administrativa uvalila na Moskvu nové sankce. Ty jsou vůbec prvními v průběhu Trumpova druhého funkčního období.
Fiala se ještě jednou setkal se Zelenským. Ukrajině slíbil podporu i z opozice
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek jednal s končícím českým premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Zelenského se jednalo o dalších možnostech české podpory Kyjeva. Fiala po jednání zdůraznil, že bude Ukrajinu podporovat i z opozičních lavic.
Finsko tlačí na Trumpa: Ukrajina potřebuje rakety Tomahawk pro útoky na Rusko
Finský premiér Petteri Orpo vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby povolil Ukrajině používat americké řízené střely dlouhého doletu Tomahawk k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Orpo, jehož země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a patří mezi nejvíce jestřábí evropské země v oblasti bezpečnosti, to uvedl v rozhovoru pro Politico.
„Lidské safari“ na Ukrajině. Drony razantně proměňují charakter války, Evropa na to stále není připravená
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak bezpilotní letouny za poslední léta promluvily do vývoje moderního konfliktu, zejména toho na Ukrajině. Promluvil také o připravenosti Evropy i České republiky na případnou dronovou válku. „Je zjevné, že evropské armády na tyto hrozby nyní dostatečně připravené nejsou a změní se to až postupem času v horizontu měsíců, ale spíše až let,“ upozornil.
Ukrajina může získat stíhačky Gripen, zaplatit by je mohly zmrazené ruské finance
Na základě středeční dohody by Ukrajina mohla od Švédska zakoupit až 150 stíhaček Gripen. Jejich financování by mělo proběhnout prostřednictvím zmrazených ruských aktiv. Ukrajina již disponuje americkými stíhačkami F-16 a francouzskými Mirage 2000. Stíhačky Gripen jsou však dlouhodobě vyzdvihovány jako praktičtější pro ukrajinské bojiště. Například jejich konstrukce umožňuje vzlety a přistání nejen na ranvejích, ale i na civilních silnicích, což jim dovoluje operovat z rozptýlených míst mimo letiště.
Zelenskyj vítá Trumpův kompromis, který by mohl vést ke konci války
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Ruské útoky opět zabíjely na Ukrajině. Mezi mrtvými jsou i děti
Ruské střely a drony tvrdě zasáhly ukrajinské hlavní město Kyjev a další města, přičemž zemřelo šest osob, včetně dvou dětí a šestiměsíčního miminka. Útoky způsobily značné škody na klíčových energetických zařízeních a několika výškových obytných budovách. Raketové a dronové údery probíhaly většinu noci z úterý na středu a Kyjev byl zasažen nejméně čtyřmi balistickými střelami. V celém městě bylo slyšet sérii silných explozí.
Proč Trump uspěl v Gaze, ale mír na Ukrajině zajistit nedokázal?
Plánovaný summit prezidentů Trumpa a Putina o válce na Ukrajině, který se měl konat v Budapešti, byl odložen na neurčito. Záměr uskutečnit setkání "během dvou týdnů, nebo tak nějak," který americký prezident zmínil jen před několika dny, se nerealizoval. Zrušena byla i předběžná schůzka ministrů zahraničí obou zemí. Prezident Trump v Bílém domě v úterý odpoledne prohlásil, že nechce mít "zbytečnou schůzku" a že nechtěl marnit čas.
Ukrajina zasáhla chemickou továrnu v Rusku střelami Storm Shadow
Ukrajinské ozbrojené síly informovaly o úspěšném úderu na ruský chemický závod za použití raket Storm Shadow, které dodala Velká Británie. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o "masivní" a "úspěšný zásah", jenž pronikl ruským systémem protivzdušné obrany. Armáda momentálně stále vyhodnocuje přesné výsledky tohoto útoku.
Co odhalilo zrušení setkání s Putinem? Trumpova snaha nastolit mír naráží na vlastní vnitřní limity
Přát si mír je mnohem jednodušší než mír skutečně nastolit. Velké ambice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti Blízkého východu a Ukrajiny nyní narážejí na vlastní vnitřní limity a na děsivé dozvuky obou brutálních válek. Trump v úterý zrušil plány na rychlý druhý summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil, že nechce ztrácet čas, což je nejnovější obrat v jeho dramatickém, ale zatím marném mírovém úsilí.
Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže
Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.
Spojenci Ukrajiny se obávají setkání Putina s Trumpem. Na poslední chvíli podporují Kyjev
Spojenci Ukrajiny usilují o rychlé posílení pozice Kyjeva před chystanými rozhovory mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Panují totiž obavy, že by se oba lídři mohli dohodnout na špatném příměří, které by oslabilo celou Evropu.
The Guardian: Trump není schopen rozlišit, kdo je na Ukrajině agresor a kdo oběť
Pokusy amerického prezidenta Donalda Trumpa zprostředkovat mírovou dohodu na Ukrajině podle deníku The Guardian selhávají v rozlišování mezi agresorem a obětí. Na takovém základě není možné dosáhnout spravedlivé dohody, píše se v úvodníku.
Zelenskyj požádal o dodání dalších 25 amerických protiraketových systémů Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po eskalaci vzdušné války s Ruskem naléhavě požaduje dodání dalších pětadvaceti amerických protiraketových systémů Patriot. Jeho výzva zazněla v momentě, kdy se ukázalo, že americký prezident Donald Trump se opět výrazně přiklonil na stranu Moskvy. Zelenskyj zároveň prohlásil, že je ochoten zúčastnit se nadcházejícího summitu Vladimira Putina a Trumpa v Maďarsku, pokud obdrží pozvánku.
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.
před 1 hodinou
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
Přestože od jmenování Modžtaby Chameneího třetím nejvyšším vůdcem v historii Islámské republiky uplynulo již téměř 48 hodin, nový vládce se stále neobjevil na veřejnosti. Tato záhadná absence vyvolává v Íránu i v zahraničí řadu otázek, zatímco země se nachází uprostřed eskalujícího válečného konfliktu.
před 2 hodinami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahují v úterý odpoledne na pražské Letné, kde se plameny z požáru plynového potrubí rozšířily na fasádu několika domů. V okolí místa je omezená doprava.
před 2 hodinami
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.
před 3 hodinami
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.
před 3 hodinami
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.
před 4 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.
před 5 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.
před 6 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
před 7 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.
před 7 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.
před 8 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
před 10 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.
Zdroj: Libor Novák