Válka na Ukrajině

Související články:

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

„Drtí nás ceny potravin i účty za energie.“ Rusové stále více pociťují dopady války proti Ukrajině

Město Jelec, ležící asi 350 kilometrů jižně od Moskvy, vypadá v zimě na první pohled jako z ruské pohádky. Nad zamrzlou řekou se tyčí zlaté kopce pravoslavných chrámů a na ledu posedávají rybáři. Tento idylický obraz však rychle mizí při pohledu na všudypřítomné náborové billboardy. Ty slibují každému, kdo se upíše k boji na Ukrajině, jednorázovou částku v přepočtu kolem 450 tisíc korun. Vedle plakátu s vojákem mířícím samopalem stojí heslo: „Jsme tam, kde musíme být.“

Rusko poslalo na Ukrajinu dva dny před výročím stovky raket a dronů

Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.

Lvovem otřásly exploze. Zemřela policistka, spekuluje se o terorismu

Lvovem otřásly v noci ze soboty na neděli exploze. Zemřela mladá policistka, dalších 15 lidí utrpělo zranění. Panuje podezření, že se jednalo o teroristický útok. O události informoval web Kyiv Independent. 

Zelenskyj: Kyjev je v rámci snah o ukončení války připraven k velkému kompromisu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev je v rámci snah o ukončení války připraven k „velkému kompromisu“. V rozhovoru pro japonskou tiskovou agenturu Kyodo News uvedl, že Ukrajina by mohla souhlasit se zmrazením konfliktu na současných bojových liniích. Zdůraznil však, že země nehodlá přistupovat na neustálá ultimáta ze strany Ruska, které označil za agresora.

Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti

V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.

Trump vyvíjí na Kyjev nepřiměřený tlak, na Rusko ne, prohlásil Zelenskyj

V souvislosti s aktuálním vyjednáváním v Ženevě si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj posteskl na přístup Donalda Trumpa, který podle něj vyvíjí na Kyjev neférový tlak. Zelenskyj věří, že Trumpova nedávná ostrá vyjádření jsou spíše strategickým manévrem než definitivním postojem. Nejvyšší představitel Ukrajiny kritizoval fakt, že americký politik směřuje výzvy ke kompromisům výhradně na ukrajinskou stranu, zatímco Rusko nechává stranou.

Rozhovory zaměřené na ukončení války na Ukrajině přinesly významný pokrok, tvrdí Witkoff

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ve Švýcarsku probíhají pod záštitou amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa. Ten uvedl, že rozhovory zaměřené na ukončení války přinesly významný pokrok, zatímco se obě strany připravují na středeční druhý den vyjednávání v Ženevě. Witkoff na sociální síti X vyzdvihl úspěch prezidenta Trumpa při svedení obou stran konfliktu dohromady. Dodal také, že jsou hrdí na práci pod jeho vedením, která směřuje k zastavení zabíjení v tomto hrozném konfliktu.

Začalo další klíčové jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Průlom se neočekává

V ženevském hotelu InterContinental v úterý začala klíčová třístranná jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem, která mají za cíl najít cestu k ukončení válečného konfliktu. Rozhovory probíhají v přísně diplomatickém formátu, přičemž americkou stranu zastupují dva nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa – jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner. Jejich role je v tuto chvíli zásadní, neboť Trump do jejich diplomatických schopností vkládá větší důvěru než do ostatních struktur své administrativy.

Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ostře zkritizoval poslední vlnu ruských útoků, které podle něj jasně demonstrují, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Prohlášení přišlo v době, kdy v Ženevě pod záštitou administrativy Donalda Trumpa začínají klíčová třístranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Sybiha varoval, že Moskva bere diplomacii vážně pouze tehdy, když je podpořena silou, a vyzval k přijetí nového balíčku sankcí k nadcházejícímu čtvrtému výročí invaze.

Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na okraji Mnichovské bezpečnostní konference uvedl, že Rusko ve válce proti Ukrajině ztrácí každý týden 7 000 až 8 000 vojáků. Zdůraznil přitom, že jde o mrtvé, nikoliv o zraněné. Podle Rubia nelze v tuto chvíli říci, že by některá ze stran vyhrávala, protože obě země trpí obrovskými škodami. Zatímco Rusko přichází o tisíce mužů, Ukrajina čelí drastickému ničení své energetické infrastruktury, jejíž obnova si vyžádá miliardy dolarů a mnoho let práce.

Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl

Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.

Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že válka na Ukrajině se v současné fázi mění v souboj o to, „kdo se zlomí dříve“. Podle něj se Rusko snaží otestovat vytrvalost ukrajinského lidu, zatímco jeho vlastní ekonomika se ocitá pod rostoucím tlakem. Sikorski upozornil, že Vladimir Putin sice mluví o míru, ale jeho představa je založena na kapitulaci Ukrajiny a potlačení její identity.

„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.

Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek

Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.