Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Čtyři mrtví, 40 zraněných. Rusko jednání o míru nereflektuje, dál terorizuje Ukrajince

Ruský raketový útok na město Dnipro na východě Ukrajiny zabil čtyři lidi a čtyřicet zranil, oznámily tamní úřady. Neoficiální zprávy uvádějí, že při pondělním ranním úderu byla použita balistická střela. Záběry sdílené na internetu zachytily silnou explozi u dálnice a místní média informovala o zasažení či vážném poškození kancelářské budovy, obchodů a automobilů. Dnipro, které leží přibližně sto kilometrů od frontové linie, je častým terčem ruských útoků od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022.
Vladimir Putin

Putin přijme Witkoffa, potvrdil Kreml. Moskva odsoudila ukrajinskou operaci

Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily. 
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Ruské vojáky nečekají světlé zítřky. Mají dvě možnosti, lepší je zůstat v armádě

Návrat ruských vojáků domů odhaluje problém, který Kreml nemůže, a možná ani nechce, řešit. Statisíce mužů traumatizovaných válkou a chaotickým velením se vracejí domů, kde na ně čeká zhroucený psychiatrický systém. Stává se z nich časovaná bomba. V zemi, kde se násilí normalizuje a lidský život má nízkou hodnotu, hrozí, že místo léčby budou tito veteráni s PTSD znovu využiti jako nástroj síly. A to představuje riziko, které přesahuje ruské hranice.
Andrij Jermak

Jermak tvrdí, že se po rezignaci chystá na frontu

Někdejší šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak se po rezignaci chystá na frontu. Jermak odstoupil z funkce poté, co se o jeho osobu začaly intenzivně zajímat ukrajinské protikorupční úřady. Zelenského spolupracovník si postěžoval na nedostatek úcty. 
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Ukrajina čelí vyhlídce na drsnou zimu i příští léta. V rozpočtu má obří díru

Ukrajina čelí vyhlídce na drsnou zimu a pravděpodobně i na ta léta, která budou následovat. Podle nejlepších odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se válkou zničená země potýká s dírou v rozpočtu ve výši 65 miliard dolarů v průběhu příštích dvou let. Téměř dvě třetiny napjatého rozpočtu Kyjeva jsou v současné době vynakládány na financování zdlouhavé opotřebovací války s cílem zadržet ruský postup. Každodenní potřeby ukrajinských občanů, včetně výplat důchodů a mezd ve veřejném sektoru, jsou z velké části kryty zahraniční pomocí od západních spojenců.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj čelí obtížné volbě: Špatná dohoda, nebo žádná dohoda

Americký prezident Donald Trump upustil od svého termínu pro uzavření mírové dohody na Ukrajině, stanoveného na Den díkuvzdání, navzdory touze být vnímán jako mírotvorce. Jde o jasný signál, že nadcházející vyvrcholení jeho mírové iniciativy, v rámci setkání jeho vyslance Steva Witkoffa s Kremlem v Moskvě, pravděpodobně nepovede k náhlé dohodě o ukončení ruské invaze. Přetrvávající rozpory mezi Kyjevem a Moskvou jsou příliš zřejmé a důvody pro tvrdohlavost obou stran jsou prolnuté oběťmi, úzkostí a krví.
Bayraktar

Drony změnily válku k nepoznání. Na obzoru je ale další technická revoluce

Drony a umělá inteligence už jednou přetvořily moderní bojiště a chystají se to udělat znovu. Nejpatrnější je to na Ukrajině. Kyjev, i když čelil silnější armádě, rychle prokázal, že drony – vzdušné, pozemní i námořní – mohou odvrátit rychlé ruské vítězství. Drony jsou levnější, snadněji se vyrábějí a v některých případech jsou účinnější než vozidla s posádkou, přičemž minimalizují riziko ztráty operátora.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin okomentoval Trumpovu dohodu. Pak opět pohrozil Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že by americký plán na ukončení války na Ukrajině mohl vytvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň ale obnovil své pohrůžky, že v případě, že Kyjev nestáhne své jednotky, zabere další území silou.
Kaja Kallasová a Alexander Stubb

Může Evropa zabránit nespravedlivému míru na Ukrajině? Pokud selže, v sázce je toho hodně

Zatímco se budoucnost Ukrajiny znovu ocitla na geopolitickém rýsovacím prkně, Evropa čelí svému okamžiku pravdy. Je připravena bránit Kyjev proti vnucení nevyváženého „míru“, který odmění Vladimira Putina a podkopává bezpečnost celého kontinentu? Již poněkolikáté zůstaly evropské vlády v nevědomosti o tajných amerických návrzích na ukončení ruské války. Nejnovější, zneklidňující 28bodový plán unikl do médií minulý týden a byl tak nakloněný ve prospěch Ruska, že se objevilo podezření, že byl částečně sepsán v Kremlu a to i s kostrbatě přeloženou ruskou syntaxí.
Tomáš Řepa Rozhovor

Trump doma potřebuje ukázat rychlé vítězství. Části jeho mírového plánu působily jako překlad z ruštiny, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil „mírový“ plán Donalda Trumpa, který se v posledních dnech zřejmě podařilo zkorigovat méně v neprospěch Ukrajiny. Promluvil také o možné ruské agresi proti pobaltským státům, která se podle zpravodajských informací nezadržitelně blíží. „Ignorovat ruské výhrůžky úplně nejde, ale nelze ani přijmout, že Moskva má právo vetovat, kdo bude patřit do evropského bezpečnostního prostoru,“ říká.
Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

PO letech války střídají ideologii peníze. Jak Moskva nutí Ukrajince, aby zradili svou vlastní zemi?

Devatenáctiletá Olena a o tři roky starší Bohdan se usmívají při vstupu do místnosti, kde je doprovázejí ozbrojení agenti Bezpečnostní služby Ukrajiny, SBU. Dvojice, která je držena ve vazební věznici až do soudního procesu kvůli obvinění z velezrady, se vidí poprvé po měsíci. Olena s jemnými, dětinskými rysy a atletický Bohdan přiznávají, že spolupracovali s Ruskem, v naději, že si vyslouží patnáctiletý trest namísto doživotí za mřížemi. Jejich příjmení nebyla webem Politico zveřejněna.
Volodymyr Zelenskyj v hádce s Donaldem Trumpem

"Válka neskončí spravedlivě a Putina neodvlečou do Haagu." Experti pošlapali Trumpův mírový plán

Ukrajina možná nedokáže porazit Rusko na bojišti, ale stále si může zachovat svou nezávislost. Kritici mají podle expertů pravdu, že původní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa byl špatně navržen, vnitřně rozporný a natolik nakloněný Rusku, že se rovnal pokusu o vynucení kapitulace Ukrajiny. Pokud však má tento návrh nějakou přednost, pak je to ta, že přiměl Ukrajinu a její podporovatele, aby opustili rétoriku a soustředili se na to, čeho lze dosáhnout za cenu, kterou jsou Ukrajina, Evropa a Spojené státy ochotny nést.
Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml se zastal Witkoffa. Peskov únik rozhovorů bagatelizuje

Kreml trvá na tom, že na uniklém telefonickém rozhovoru mezi ruským ministrem Jurijem Ušakovem a americkým vyslancem Stevem Witkoffem „není nic strašného“. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že ti, kteří volají po odstoupení Witkoffa, se snaží vykolejit „skromný impuls“ směřující k mírové dohodě.
Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko předstírá, že vyjednává, ve skutečnosti ale dělá úplně něco jiného, varuje Kallasová

Šéfka estonské diplomacie a vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Kaja Kallasová, po videokonferenci s ministry zahraničí Evropské unie varovala před ruskou taktikou v současném mírovém úsilí. „Je důležité, abychom nadále podporovali Ukrajinu a vyvíjeli tlak na Rusko. To je to, na čem pracujeme,“ řekla Kallasová médiím. Uvedla, že všichni účastníci jednání uvítali snahu USA o ukončení války.

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 57 minutami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 2 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

Anonym vyhrožuje útoky po celém Česku. Policie spustila kontroly

Anonym v pondělí pohrozil bombovými útoky v budovách po celém Česku. Policejní kontroly probíhají za běžného provozu, relevance výhrůžky byla vyhodnocena jako nízká. Hrozba se podle dostupných informací týká stovek míst. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy