Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Ruská agrese je největší hrozbou pro Evropu, shodli se Pavel a Nawrocki
Pokračující ruská agrese proti Ukrajině byla hlavním tématem dnešního jednání prezidenta Petra Pavla s polským protějškem na Pražském hradě. Karol Nawrocki zdůraznil, že obě sousedící země spojuje historie, přítomnost i budoucnost.
Nový návrh mírové dohody zatím nemáme, zní z Ruska
Rusko zatím nemá k dispozici nový návrh mírové dohody, která zřejmě doznala úprav během nedělního jednání americké a ukrajinské delegace ve švýcarské Ženevě. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině
Americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nevděčnosti a zároveň předložil mírový návrh, který nápadně kopíruje dlouhodobé ruské požadavky. Dokument, jenž zahrnuje uznání Krymu a omezení ukrajinské armády, přitom nevznikl v rukou diplomatů, ale osob z absolutního okraje politické sféry. Zapojení realitního magnáta a prominentního ekonoma vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda USA ještě hájí vlastní či západní bezpečnostní zájmy.
Zelenskyj poděkoval Trumpovi a zmínil, o co teď Ukrajině jde
Ukrajina je vděčná Spojeným státům americkým i jejich prezidentovi Donaldu Trumpovi, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj pečlivě pracuje na každém kroku, který by mohl vést k ukončení války na Ukrajině.
Američané a Ukrajinci hlásí pokrok. Po Trumpových slovech o nevděčnosti Kyjeva
Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem zřejmě opět polevilo. Američtí a ukrajinští vyjednavači projednali úpravy mírového plánu, v práci hodlají pokračovat i v následujících dnech. Uvedla to BBC po víkendovém jednání ve švýcarské Ženevě.
Zelenskyj: Mírový plán obsahuje některé klíčové prvky pro naše národní zájmy
Nový mírový plán podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obsahuje prvky, které jsou klíčové pro národní zájmy. Zelenskyj to uvedl poté, co dostal první zprávy z průběhu dnešních diplomatických rozhovorů ve Švýcarsku.
Trump se opřel do Ukrajinců. Nejsou nám vůbec vděční, postěžoval si
Americký prezident Donald Trump se zřejmě opět dostává do konfliktu s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. V nedělním příspěvku na sociální síti obvinil Kyjev z nevděčnosti v souvislosti s americkými snahami o ukončení války na Ukrajině.
Rusko se stalo tím, proti čemu bojovalo. Každý další útok na Ukrajině je důkazem
Ruská agrese proti Ukrajině už čtvrtým rokem odhaluje svou skutečnou povahu: nejde o žádnou „operaci“, ale o útočnou válku vedenou s vědomou brutalitou a cynismem. Kreml likviduje města, terorizuje civilisty a používá metody, které odporují elementární lidskosti. Každý další útok, každá rozbořená čtvrť a každé dítě vytažené z trosek jen potvrzují, že ruská moc se dobrovolně stala tím, proti čemu sami Rusové bojovali.
Mírový plán pro Ukrajinu jsme psali my, tvrdí Rubio
Američané trvají na tom, že jsou autory návrhu nového mírového plánu pro Ukrajinu. Podle Washingtonu navíc nejde o poslední nabídku pro Kyjev, který čelí velkému tlaku, aby s návrhem souhlasil.
Orbán chce zablokovat finanční pomoc Kyjevu. Podporuje návrh USA pro Ukrajinu
Maďarský premiér Viktor Orbán, který dlouhodobě vystupuje proti podpoře Ukrajiny, vidí v novém kontroverzním 28bodovém diplomatickém návrhu Spojených států příležitost, jak zdržet miliardy eur určených pro Kyjev. Návrh, který vypracoval vyslanec Bílého domu Steve Witkoff bez konzultace s evropskými spojenci, obsahuje rozsáhlé ústupky pro Moskvu. Kritici ho považují za odměnu ruské agrese.
Spojenci Ukrajiny z Evropy a Japonska jsou mírovým plánem USA znepokojeni
Spojenci Ukrajiny vyjádřili obavy ohledně amerického plánu na ukončení rusko-ukrajinské války, přičemž návrhy označili za „základ, který bude vyžadovat dodatečnou práci“. Ve společném prohlášení vydaném na summitu G20 v Jihoafrické republice lídři uznali, že plán obsahuje důležité prvky nezbytné pro spravedlivý a trvalý mír. Zároveň však citovali obavy týkající se hranic a navrhovaných omezení ukrajinských ozbrojených sil.
USA tlačí na Ukrajinu: Pokud Zelenskyj nepodepíše novou dohodu, ta budoucí bude mnohem horší
Američtí představitelé informovali spojence v NATO, že v příštích dnech očekávají, že prezident Volodymyr Zelenskyj podepíše mírovou dohodu. Ukrajina čelí pohrůžce, že pokud Kyjev nepřistoupí na současné podmínky, bude muset v budoucnu akceptovat mnohem horší ujednání.
"Rozhodli se nás zabít chladem." Ukrajinci v Černihivu čelí ruským útokům na energetickou síť
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je známé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektrického proudu a chladem v důsledku ruských útoků. Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, dárek od vnuka, kterou používá většinu večerů při domácích pracích, jako je vaření večeře nebo mytí nádobí. Vysvětlila, že bez elektřiny není možné nic plánovat, dokonce ani pozvat lidi na čaj, protože nefunguje rychlovarná konvice, což je stresující a vyčerpávající.
Spojenci Ukrajiny chtějí na summitu G20 vylepšit americký mírový plán
Spojenci Ukrajiny se chystají na summitu G20 v Jihoafrické republice usilovat o posílení mírového plánu navrženého Spojenými státy. Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil, že se lídři pokusí stávající návrh "posílit" pro další fázi vyjednávání. Schůzka G20 začíná den po varování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jeho země čelí jednomu z nejtěžších okamžiků ve své historii kvůli tlaku na přijetí plánu, jehož uniklé detaily se jeví jako vstřícné k Moskvě.
Trumpův mírový plán téměř plně vyhovuje požadavkům Putina, odhaluje analýza
Opakovat stále dokola stejnou neúspěšnou taktiku může být definicí šílenství, nebo, záleží na úhlu pohledu, ruskou vyjednávací strategií. Široce medializovaný a uniklý návrh 28bodového plánu prezidenta Donalda Trumpa představuje pro Kyjev děsivý krok zpět. Na jeho koncepci se podíleli Rusové, kteří předstírali zájem o mír, a byl šířen Ukrajinci a Evropany, kteří věřili, že pro svůj absurdní obsah se rozpadne při prvním kontaktu s veřejností.
Ztráta důstojnosti, partnera, nebo extrémní zima. Ukrajina je v nejtěžším okamžiku historie, řekl Zelenskyj národu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Peskov: Žádný návrh mírového plánu jsme od USA stále nedostali
I přes to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení konfliktu, Rusko prohlašuje, že k němu dosud nedorazil žádný oficiální dokument s americkým mírovým plánem. Tento široce probíraný americký návrh zahrnuje body, které Kyjev v minulosti zásadně odmítal. Jde například o postoupení dosud kontrolovaných částí východní Doněcké oblasti, snížení početního stavu ukrajinské armády a závazek nevstoupit do NATO.
Evropští lídři kvůli mírovému plánu volali Zelenskému. Jednejte o konci války, než bude pozdě, vzkazuje Moskva
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil, že Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer hovořili dnes ráno s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oficiální prohlášení, vydané v němčině, uvádí, že lídři potvrdili svou "neochvějnou a plnou podporu Ukrajině na cestě k trvalému a spravedlivému míru."
Americký mírový plán je pro Evropu blesk z čistého nebe. Lídři chtějí naléhavě mluvit se Zelenským
Předseda Evropské rady António Costa otevřeně přiznal, že Evropská unie nebyla o americkém plánu pro ukončení války na Ukrajině informována. Z tohoto důvodu podle něj "nedává smysl" se k němu vyjadřovat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však reagovala o něco diplomatičtěji, když uvedla, že EU úzce spolupracuje se Zelenským a "Koalicí ochotných" na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.
před 1 hodinou
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
před 2 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.
před 3 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.
před 3 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
před 5 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání odmítla zavádět jakákoli mimořádná opatření v souvislosti s prudkým zdražením benzinu a nafty po vypuknutí války v Íránu. Na dotaz ohledně informací o dalším vývoji konfliktu Babiš odpověděl, že se zabývá pouze situací doma.
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.
včera
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.
včera
Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky
Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.
Zdroj: Libor Novák