Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?
V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.
Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách
Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.
Tisíce Ukrajinců zmizely v pekelném souostroví ruských věznic. Jsou týráni, znásilňováni a umírají bez soudu
Mezi mnoha hrůzami ruské invaze na Ukrajinu je osud tisíců unesených civilistů jednou z nejtemnějších a zároveň nejvíce přehlížených kapitol. Podle ukrajinských úřadů zmizelo téměř 16 000 civilistů, kteří jsou rozptýleni v síti 180 věznic na okupovaném území Ukrajiny i hluboko v Rusku – až na Sibiři.
Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří
V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.
Putin na žádném příměří zájem nemá, pouze se snaží proces protahovat a odsouvat, říká Drmola
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes marně vyčkával svého ruského protějška Vladimira Putina v tureckém Istanbulu. Přestože do města na Bosporu dorazila ruská delegace vedená Putinovým poradcem Vladimirem Medinským, samotný ruský prezident se jednání nezúčastní. Evropská unie mezitím uvalila na Rusko už 17. sankční balík.
Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti
Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.
V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem
V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový
Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.
Napětí v Istanbulu: Ukrajinská a ruská delegace čekají na jednání, ale setkají se vůbec?
Dnešní den přinesl další dramatickou kapitolu snah o ukončení války na Ukrajině. Delegace Ruska i Ukrajiny dorazily do Istanbulu, kde mají probíhat mírová jednání, avšak stále není jasné, zda se vůbec uskuteční. Po celý den visela ve vzduchu otázka: „Setkají se, nebo ne?“ A odpověď zůstává stále nejasná – byť možná padne zítra.
Istanbulské mírové rozhovory: Pomalu, ale přesně podle ruského plánu
Přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech obnovily tento týden v Istanbulu, zatím probíhají v duchu pomalého, opatrného postupu – přesně podle tempa, které si diktuje Moskva. Ačkoliv jednání nepřinesla zásadní průlom, jejich samotná existence je důkazem, že Kyjev se snaží demonstrovat ochotu jednat – především směrem k prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, jenž podle některých zdrojů vyvíjí tlak na nalezení cesty k příměří.
Mimořádná zpráva Zelenskyj potvrdil první přímé rozhovory s Ruskem od roku 2022, sám do Istanbulu nepojede
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes potvrdil, že ukrajinská delegace je připravena k přímému jednání s ruskou stranou v Istanbulu. Pokud se schůzka skutečně uskuteční, půjde o první oficiální přímý kontakt mezi představiteli obou zemí od jara roku 2022, kdy tehdejší mírové snahy ztroskotaly.
Putin se jednání o míru účastnit nebude. Ruská delegace čeká na Ukrajince, těm se za Rusy nechce
Ruský prezident Vladimir Putin zatím nemá v plánu osobní účast na mírových rozhovorech s Ukrajinou. Oznámil to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov během pravidelného tiskového brífinku, kde zároveň potvrdil, že ruská delegace již čeká v Istanbulu – zatím však bez ukrajinského protějšku.
EXKLUZIVNĚ: Evropa kromě nás jinou účinnou armádu nemá, Kreml převrací fakta, říká ukrajinský exnáměstek
Ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že Kreml už diplomacii nepraktikuje a spoléhá se výhradně na tajné operace. „V tuto chvíli by nám všem mělo být jasné, že nic, co Kreml říká nebo dělá, neodráží realitu. Hybridní režim agentů KGB a gangsterů, který vládne ruskému impériu, neustále hraje s lidskými životy,“ varoval.
Setkání v Turecku je inscenace, Putin válku ukončit nechce, zní z Ruska. Kreml podle Zelenského poslal kulisáky
ANKARA – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po příletu do Turecka tvrdě zpochybnil důvěryhodnost ruské delegace, která dorazila do Istanbulu na potenciální mírová jednání. Označil ji za „divadelní kulisu“, čímž dal najevo hlubokou skepsi vůči ruským úmyslům na diplomatickém poli.
Lipavský: Putin nepřijel na jednání se Zelenským, protože je zbabělec
Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský se ostře vyjádřil k aktuálním jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, která probíhají v tureckém Istanbulu. Podle něj skutečnost, že se ruský prezident Vladimir Putin osobně neúčastní těchto klíčových diplomatických rozhovorů, svědčí o jeho slabosti a nedostatku odvahy postavit se odpovědnosti za válku, kterou jeho režim rozpoutal.
Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?
Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se mají uskutečnit v Turecku, vzbuzují značné očekávání, přestože ruský prezident Vladimir Putin nedorazí. Mnozí doufali, že by se mohlo uskutečnit historické osobní setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem, které by mohlo posunout válku na Ukrajině k diplomatickému řešení.
Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?
Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce.
Zelenskyj: Trump musí pochopit, že překážkou míru je Putin. Co mu řekl ve Vatikánu ale neprozradí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer prohlásil, že současné diplomatické úsilí mezi Moskvou a Kyjevem může být úspěšné jen tehdy, pokud si americký prezident Donald Trump uvědomí, že skutečnou překážkou míru je ruský vůdce Vladimir Putin.
Aktuálně se děje
včera
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.
včera
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
Americký prezident Donald Trump před Bílým domem hovořil s novináři o aktuálním vývoji konfliktu v Íránu. Na otázku, co je zapotřebí k ukončení bojů, odpověděl, že bude pokračovat ve stejném postupu a následně se uvidí, jaký to přinese výsledek. Podle jeho slov Írán přišel o své námořnictvo, letectvo i veškerá protiletadlová zařízení a radarové systémy.
včera
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 miliard korun. Rozpočet už se po zapracování pozměňovacích návrhů neměnil. Zákon ještě musí podepsat prezident Petr Pavel. Následně skončí rozpočtové provizorium.
včera
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
Odchod z Poslanecké sněmovny oznámila poslankyně Markéta Šichtařová, která se stala členkou horní komory parlamentu teprve v říjnu. Rozhodla se tak po hlasování k jednomu ze zákonů, s nímž zásadně nesouhlasí.
včera
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
Budoucnost Václava Moravce po jeho nedělním odchodu z České televize, kde působil přes 20 let, je zatím nejasná. Má to dobrý důvod. Televize v tuto chvíli může mluvit moderátorovi do života. Moravec se s ní ale zkouší dohodnout na jiném postupu.
včera
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
včera
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
Světová energetická bezpečnost čelí v těchto dnech nevídané hrozbě, která by mohla destabilizovat globální hospodářství na celá léta. Teherán prostřednictvím svých vojenských představitelů vyslal do světa varování, které nenechává nikoho na pochybách o vážnosti situace v Perském zálivu. Podle íránského vojenského velení se konflikt s USA a Izraelem přesouvá do nové, mnohem agresivnější fáze.
včera
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí spekulace, které musely oficiální zdroje v Teheránu začít krotit. Syn íránského prezidenta prohlásil, že nový lídr, který do funkce nastoupil po svém otci zabitém v první den války, je „živ a zdráv“. Tato prohlášení přicházejí v reakci na zprávy, že Modžtaba byl při stejném útoku, který připravil o život jeho otce i manželku, vážně zraněn.
včera
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
Evropské metropole se připravují ke schválení historického kroku, který má stabilizovat světové trhy s energiemi zasažené válkou v Íránu. Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) plánují uvolnit celkem 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Jde o největší intervenci v historii této organizace, která objemem více než dvojnásobně překonává uvolnění zásob po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
včera
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
Prezident Donald Trump se snaží Američany přesvědčit, že současný dramatický nárůst cen pohonných hmot je pouze nezbytnou, ale krátkodobou obětí. Podle jeho slov i vyjádření Bílého domu ceny benzínu „velmi rychle klesnou“, jakmile skončí vojenská operace v Íránu. Energetický poradce Chris Wright dokonce mluví o týdnech, nikoliv měsících. Analytici z Wall Street jsou však k tomuto optimismu skeptičtí a upozorňují, že realita ropného trhu je mnohem složitější než politický marketing.
včera
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.
včera
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
Izraelská armáda (IDF) v úterý zveřejnila znepokojivou analýzu, podle které přibližně polovina zhruba ze tří set balistických raket, které Írán dosud v tomto konfliktu odpálil na Izrael, nesla kazetové hlavice. Tato zpráva přichází jen den poté, co submunice z těchto zbraní zabila v centrálním Izraeli dva lidi a dalšího vážně zranila.
včera
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
Vedení České televize se muselo narychlo vypořádat s nečekanou situací, kterou způsobil náhlý odchod Václava Moravce. Tradiční nedělní polední diskuse se však neruší, pouze dostane dočasný kabát. Nadcházející neděli 15. března tak diváci namísto Otázek uvidí živě vysílaný speciál pořadu Události, komentáře.
včera
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
Ruský prezident Vladimir Putin se v souvislosti s pokračujícími údery Spojených států a Izraele na Írán snaží stylizovat do role mezinárodního mírotvůrce. Jen během posledního týdne proběhly mezi Moskvou a Teheránem dva telefonické hovory na prezidentské úrovni. Kreml nyní oficiálně volá po „rychlé deeskalaci a politickém řešení“, což ovšem kontrastuje s faktem, že Rusko samo pokračuje v opotřebovávací válce proti Ukrajině, kterou rozpoutalo v roce 2022.
včera
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálních vyjádření v pořádku, přestože utrpěl válečná zranění. Tuto informaci zveřejnil Júsuf Pezeškiján, vládní poradce a syn íránského prezidenta, na svém kanálu na platformě Telegram. Učinil tak ve středu ve snaze uklidnit veřejnost a vyvrátit spekulace, které se šíří od chvíle, kdy Chameneí nastoupil do úřadu po svém zesnulém otci.
včera
Írán zaminoval Hormuzský průliv
Írán začal v Hormuzském průlivu pokládat námořní miny, jak potvrzují zdroje serveru CNN obeznámené se zpravodajskými informacemi Spojených států. Tato vodní cesta představuje nejdůležitější energetický uzel na světě, kterým protéká přibližně pětina veškeré ropy. Podle dostupných zpráv není zatím rozsah zaminování masivní a v posledních dnech byly rozmístěny desítky kusů těchto náloží.
včera
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
Až do Velikonoc, které letos připadají na začátek dubna, mají v Česku panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
10. března 2026 22:02
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
Americký prezident Donald Trump v úterý varoval Teherán, aby neumisťoval miny v Hormuzském průlivu. Íránu pohrozil dosud nevídanými následky, pokud by se potvrdilo, že íránský režim ohrozil lodní provoz na mimořádně důležitém strategickém místě.
10. března 2026 21:21
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.
10. března 2026 20:44
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila.
Zdroj: Lucie Podzimková