Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
Ukrajina obvinila Rusko ze smrtícího útoku na tureckou nákladní loď Golden Leo, ke kterému došlo nedaleko Oděsy. Na plavidlo plující pod vlajkou Guiney-Bissau, které opouštělo přístav s nákladem obilí, byly vypáleny tři střely s plochou dráhou letu.
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nedělním večerním projevu oznámil, že na pondělí plánuje klíčové rozhovory zaměřené na formulování strategie pro ukončení války za podmínek přijatelných pro Ukrajinu. Cílem je zhodnotit aktivní operace a stanovit další postup, který by vedl k vynucení konce konfliktu.
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Rusko v noci podniklo největší raketový útok na Ukrajinu od začátku invaze
Ruské síly provedly masivní letecký úder na ukrajinské hlavní město Kyjev, přičemž podle tamních představitelů šlo o rekordní útok balistickými raketami od začátku invaze. Podle úřadů si tento úder vyžádal nejméně jednu lidskou oběť a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
Ruská federace plánuje na podzim letošního roku zmobilizovat 500 000 vojáků, přičemž část z nich hodlá okamžitě nasadit na východní frontě a další vycvičit pro případné otevření nového útočného směru. Uvedl to šéf ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko.
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.
CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI
Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
Ruské ministerstvo obrany 3. července letošního roku zveřejnilo záběry svých vojáků vyvěšujících ruské vlajky v různých částech centra města Kosťantynivka na východní Ukrajině s tvrzením, že nad ním získalo plnou kontrolu. Toto prohlášení se však ukázalo jako nepravdivé. Nedávno zveřejněné videonahrávky, svědectví ukrajinských vojáků i nezávislé mapování frontové linie totiž potvrzují, že ukrajinské síly v městských částech nadále kladou odpor.
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu.
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
Letošní červen se stal pro ukrajinské civilisty nejtragičtějším měsícem od dubna roku 2022. Podle úterní zprávy Organizace spojených národů za tím stojí především zintenzivňující se ruské útoky na města ležící daleko za samotnou frontovou linií.
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj důrazně varoval před rozšiřujícími se raketovými kapacitami Ruské federace. Podle jeho slov bude Moskva již brzy schopna odpalovat balistické rakety s doletem až 5 000 kilometrů. Tento technologický posun by znamenal, že v dosahu ruských útoků se ocitnou prakticky všechna hlavní a významná města na evropském kontinentu.
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě
Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.
Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
Líté boje na Ukrajině pokračují a nic nenasvědčuje tomu, že by případné mírové rozhovory měly vést k úspěchu. Ruský prezident Vladimir Putin je odhodlán pokračovat v konfliktu alespoň do té chvíle, než jeho krajané získají celý Donbas.
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
Zářijové parlamentní volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizi CNN Prima News vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,1 procenta hlasů. Výzkum zaměřený na volební model pracoval s předpokládanou volební účastí dosahující 66 procent občanů. Navzdory mírnému poklesu od posledních sněmovních voleb si politické uskupení Andreje Babiše nadále udržuje dominantní a neohroženou pozici na české politické scéně. Oproti červnovému šetření stejné agentury ztratilo hnutí ANO pouze jeden procentní bod.
před 1 hodinou
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
V nedělní televizní politické diskusi v pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS došlo k ostré slovní přestřelce mezi předními českými politiky. Do sporu se dostali ministr zahraničí Petr Macinka, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ze hnutí ANO a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
před 2 hodinami
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
Při ruském dronovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Pavlohrad zahynulo pět lidí a dalších šedesát sedm utrpělo zranění. Úder se odehrál během dne v momentě, kdy byly ulice plné lidí, přičemž zasaženy byly také okolní obchody a zaparkovaná vozidla. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža potvrdil, že mezi zraněnými je i osm dětí. Hasiči na místě dlouho bojovali s požárem vozidel a odstraňovali následky těžkého bombardování.
před 3 hodinami
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
Místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v pořadu Partie na televizi CNN Prima News střetl se šéfem Pirátů Zdeňkem Hřibem. Debata politických lídrů přinesla ostré výměny názorů ohledně správy hlavního města i koaličního potenciálu jednotlivých stran. Vedle komunální politiky se diskuse dotkla také případných státních zásahů do cen energií a pohonných hmot. Politici se během živého vysílání nevyhnuli ani osobním výpadům a připomínání minulých pochybení z pražské radnice.
před 5 hodinami
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli lokomotivu ukrajinského osobního vlaku směřujícího z Kyjeva do Varšavy. K incidentu došlo v ukrajinské Volyňské oblasti ve vzdálenosti pouhých dvou kilometrů od polských hranic. Ukrajinské státní dráhy Ukrzaliznycja podle webu tvn24.pl potvrdily, že při útoku nebyl nikdo z cestujících ani členů posádky zraněn.
před 6 hodinami
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
Ve Švédsku se v neděli konají napínavé parlamentní volby, v nichž miliony voličů rozhodují o budoucím směřování země. Výsledky hlasování určí, zda u moci zůstane stávající pravicová koalice, nebo zda zemi povede nový levicový kabinet pod vedením sociálních demokratů. Ačkoliv levicový blok dlouhé měsíce v průzkumech veřejného mínění jasně vedl, v posledních týdnech kampaně se odstup výrazně zmenšil. Poslední průzkumy před otevřením volebních místností naznačují mimořádně vyrovnaný souboj, který může přinést dramatickou volební noc.
před 7 hodinami
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
Sedmadvacetiletý výzkumník v oblasti umělé inteligence Jacob Coxon, který v minulosti působil ve společnostech OpenAI a Anthropic, veřejně varoval před riziky spojenými s překotným vývojem této technologie. Podle jeho slov jsou samotní vývojáři skrytě vystrašeni rychlostí, jakou se schopnosti systémů posouvají vpřed.
před 8 hodinami
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
před 10 hodinami
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
Český hydrometeorologický ústav vydal předpověď počasí na nadcházející týden, který přinese výrazně proměnlivé podmínky. Po pondělním ustávání deště a večerním vyjasňování nabídne úterý slunečnou oblohu a v nížinách teploty až 25 °C, ráno však bude chladné s údolními minimy kolem 6 °C. Během středy dorazí od severozápadu další srážková vlna s ojedinělými bouřkami, zatímco druhá polovina týdne přinese oblačné počasí s denními maximy mezi 18 a 24 °C.
včera
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.
včera
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.
včera
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.
včera
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.
včera
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.
včera
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
včera
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
včera
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
včera
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.
včera
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) odtajnila a zveřejnila více než sto stránek tajných dokumentů z denních zpráv pro prezidenty Billa Clintona a George W. Bushe. Zveřejněné materiály podrobně popisují varování před hrozbou ze strany teroristické sítě Al-Káida a jejího vůdce Usámy bin Ládina v období před útoky z 11. září 2001.
včera
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.
Zdroj: Libor Novák