Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Je na čase, aby Evropa začala jednat o Ukrajině i s Ruskem, prohlásila Meloniová
Italská premiérka Giorgia Meloniová se v pátek připojila k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a vyzvala k zahájení přímých rozhovorů mezi Evropou a Ruskem. Podle šéfky italské vlády nastal čas, aby Evropská unie vystupovala v konfliktu na Ukrajině aktivněji a nenechávala iniciativu pouze na jiných globálních hráčích. Meloniová dokonce navrhla, aby unie jmenovala speciálního vyslance, který by měl dialog s Moskvou na starosti.
Proč Rusko použilo na Ukrajině Orešnik? Pomstilo se za útok, který si podle všeho samo vymyslelo
Rusko použilo balistickou raketu Orešnik jako součást masivního nočního útoku na Ukrajinu. Tamní ministerstvo obrany uvedlo, že útok byl odvetou na údajný ukrajinský útok dronu zaměřený na rezidenci Vladimira Putina z konce prosince. Ten se ale podle expertů i Kyjeva nikdy nestal.
Útoky na Ukrajinu jsou šílené, řekl Macinka. Překroutil otázku novinářky, příznivce Ruska označil za pošuky
Český ministr zahraničí Petr Macinka se v Kyjevě důrazně postavil za napadenou Ukrajinu a vyzval k tomu, aby nyní v mírových jednáních převzalo iniciativu Rusko. Během tiskové konference se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou zdůraznil, že ukrajinská strana již učinila značné množství ústupků. Podle Macinky nastala chvíle, kdy musí začít slevovat ze svých požadavků Ruská federace, aby se situace mohla pohnout kupředu.
Rusko použilo na Ukrajině hypersonickou raketu Orešnik
Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou střelou Orešnik. Jde o vzácné nasazení jedné z jeho nejmodernějších zbraní během probíhajících mrazů. Moskva tuto zbraň, která může nést více konvenčních i jaderných hlavic, použila po více než roce. Ruské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení potvrdilo, že šlo o masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu odpálenými ze země i z moře.
EU čelí kritice z podněcování Putinovy války dovozem ruského zkapalněného zemního plynu
Evropské vlády čelí ostré kritice za to, že nepřímo financují ruskou agresi na Ukrajině. Nová data ukazují, že Kreml v loňském roce utržil přibližně 7,2 miliardy eur za export zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie. Přestože Brusel slíbil ukončit dovoz ruského LNG do roku 2027, analýzy naznačují, že tok suroviny z komplexu na sibiřském poloostrově Jamal do evropských přístavů zatím nijak neslábne.
Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu
Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.
Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři
V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.
Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu
Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.
Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině
V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.
Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj
Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.
Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy
Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.
Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev
Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.
Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá
První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.
Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům
Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.
Babiš slíbil, že vláda bude řešit problémy lidí. Mír označil za povinnost vůči dětem
Nový rok se nese také ve znamení politických projevů. Ještě před prezidentem Petrem Pavlem zveřejnil svou řeč k národu nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Zmínil, že chce, aby vláda řešila problémy obyčejných lidí, které zároveň vyzval k tomu, aby byli na Česko hrdí.
Rusové ukázali mapu údajného útoku na Putina. Trump udělal překvapivou věc
Ukrajinci vypustili drony, které podle neověřeného tvrzení ruské strany zaútočily na rezidenci prezidenta Vladimira Putina, ze Sumské a Černihivské oblasti, tvrdí Moskva. Americký prezident Donald Trump zároveň udělal něco, čímž naznačil, že Kremlu tentokrát nevěří.
Zelenskyj v novoroční řeči mluvil o mírové dohodě. Putin věří v ruský triumf
Válka na Ukrajině, která vypukla na konci února 2022, se již protáhla až do roku 2026. Lídři obou stran konfliktu přednesli své novoroční projevy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že mírová dohoda je téměř hotová. Ruský protějšek Vladimir Putin podle svých slov věří ve vítězství Moskvy.
Ukrajina neztrácí ani den. Diplomatická jednání budou pokračovat i v novém roce
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že Kyjev již na úvodní dny roku 2026 naplánoval dvě jednání se svými spojenci. Ukrajina tak chce navázat na nedělní rozhovory Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.
Aktuálně se děje
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání odmítla zavádět jakákoli mimořádná opatření v souvislosti s prudkým zdražením benzinu a nafty po vypuknutí války v Íránu. Na dotaz ohledně informací o dalším vývoji konfliktu Babiš odpověděl, že se zabývá pouze situací doma.
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.
včera
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.
včera
Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky
Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.
včera
Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Čeká se prudké zdražení paliv, zasedne G7
Cena ropy na světových trzích překonala hranici 100 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2022. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem pokračujících válečných operací na Blízkém východě. Podle ekonomických expertů se očekává, že tento vývoj povede k dalšímu zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích.
včera
Počasí se na pohled změní. Bude jako v dubnu, uvedli meteorologové
Začíná další březnový týden, podle meteorologů se ale můžeme těšit na dubnové počasí. Předpověď slibuje nadprůměrné teploty, ale i více srážek než v předchozích dnech. Vyplývá to z informací zveřejněných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
8. března 2026 21:56
Metro by ještě v březnu mohlo opět stavět na všech stanicích linky B
Jedna ze dvou aktuálně rekonstruovaných stanic pražského metra by se ještě v březnu mohla vrátit do provozu. Vlaky by na Českomoravské měly opět zastavovat od přespříštího týdne.
8. března 2026 21:11
Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám
Bývalý princ Andrew se vzdává další nemovitosti, kterou měl v pronájmu od královské rodiny. Upozornila na to BBC. Jde o budovu nacházející se v blízkosti jeho někdejšího sídla, které syn zesnulé královny Alžběty II. kontroverzně prodal již před více než dvaceti lety.
8. března 2026 20:08
Trump říká, že Írán chtěl ovládnout Blízký východ. Jsme napřed, komentoval operaci
Americký prezident Donald Trump upozornil příštího íránského vůdce, že potřebuje souhlas Washingtonu, aby přežil. Šéf Bílého domu prohlásil, že Teherán chtěl ovládnout celý Blízký východ, proto byla zahájena aktuální operace. Trump to řekl v rozhovoru pro americkou stanici ABC News.
8. března 2026 19:15
Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá
Česká televize respektuje rozhodnutí moderátora hlavní politické diskuze Václava Moravce, který po 21 letech končí ve veřejnoprávní televizi. Podle vedení média ale není pravda, že by v ČT nebyla garantována nezávislost redakční práce.
Zdroj: Jan Hrabě