Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Příměří na Ukrajině letos nehrozí. Nejdřív na jaře

Prezident Finska Alexander Stubb vyzval evropské spojence, aby navzdory korupčnímu skandálu, který zasáhl Kyjev, udrželi podporu pro Ukrajinu. Agentuře The AP sdělil, že příměří na Ukrajině je nepravděpodobné dříve než na jaře. Podle Stubba bude Evropa potřebovat „sisu“ – finské slovo pro vytrvalost, odolnost a kuráž – aby přečkala zimní měsíce, zatímco Rusko pokračuje v hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Vlaky

Rusko stále častěji cílí na vlaky: Útoky na ukrajinskou železniční síť se zintenzivňují

Ukrajina zaznamenala od července trojnásobný nárůst útoků na svou železniční síť. Moskva se snaží zničit jeden z klíčových logistických systémů Kyjeva. Oleksii Kuleba, místopředseda vlády odpovědný za infrastrukturu, oznámil, že od začátku roku 2025 bylo zaznamenáno více než 800 útoků na železniční infrastrukturu, což způsobilo škody v celkové výši jedné miliardy dolarů.
Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu

Přední evropští představitelé obrany využili setkání v Berlíně v pátek 14. listopadu 2025 k vyslání jednotného signálu podpory Ukrajině. Hlavními body jednání byly závazek k neomezené podpoře Kyjeva, narůstající hybridní hrozby proti Evropě a odhodlání nejsilnějších vojenských mocností kontinentu převzít větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost, zatímco válka vstupuje do další náročné zimy.
Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.
Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio: USA docházejí možnosti, jak dále uvalovat sankce na Rusko

Spojené státy americké minulý měsíc uvalily sankce na společnosti Rosněft a Lukoil i jejich dceřiné společnosti ve snaze snížit příjmy Ruska z ropy. Tyto příjmy jsou hlavním zdrojem financování války na Ukrajině a omezení by mělo zatlačit Moskvu k jednacímu stolu s cílem ukončit agresi Kremlu. Hlavní americký diplomat Marco Rubio nicméně ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Kyjev

Ukrajina se připravuje na nejhorší zimu od začátku války

Rodiny po celé Ukrajině se chystají na ještě těžší časy, na dlouhou a chladnou zimu, během které se ruský prezident Vladimir Putin pokusí dokončit svou invazi útoky na ukrajinské dodávky a sítě elektřiny. Již minulý víkend zanechal masivní útok drony a raketami velkou část země dočasně bez proudu. Ukrajinci teď snášejí pravidelné výpadky elektřiny, které trvají až šestnáct hodin denně. V zimě mohou teploty na Ukrajině klesnout až na –20 °C.
Londýn, ilustrační fotografie

Hluboko v horách se Británie připravuje na ruský útok

V Arktidě, půl míle uvnitř norské hory poblíž města Bodø, se vojenští plánovači Spojeného království připravují na potenciální válku. Cílem cvičení je sehrát scénář, jak by vypadala reakce na nepřátelskou aktivitu Ruska v těsné blízkosti, a to rok po imaginárním příměří na Ukrajině. Během cvičení museli ministři obrany a generálové severských a pobaltských zemí rozhodnout o nejlepším postupu, když začnou sledovat pro-ruské občanské nepokoje uvnitř sousední země na základě kusých zpravodajských informací a zpráv ze sociálních sítí.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Válka se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Situace v klíčovém Pokrovsku je kritická

Ruské jednotky zjevně zesilují tlak na strategické město Pokrovsk na východní Ukrajině. Ve zničeném městě propukly prudké pouliční boje, přičemž vojenští analytici hovoří o výrazném zhoršení situace pro ukrajinské obránce. Události na frontě se odehrávají souběžně s vyhrocením jaderné rétoriky mezi Moskvou a Washingtonem, neboť Kreml oznámil, že zváží obnovení testů jaderných zbraní.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Komentář

Pokrovsk i Kupjansk v „šedé zóně“. Rusové stupňují úsilí, situaci na frontě ale asi nezmění

Ruský postup na východní frontě nabývá nových rozměrů. Bitvy o Pokrovsk na Donbasu a Kupjansk v Charkovské oblasti mohou rozhodnout o dalším osudu ukrajinské obrany. Získání obou měst by Moskvě přineslo pevnější kontrolu nad Donbasem, zlepšilo logistiku a umožnilo tlak na aglomeraci Slovjansk–Kramatorsk. Strategický průlom by však nenastal, cesta na Kyjev ani k hranicím NATO by zůstala pro Rusko nedosažitelná.
Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina přeměnila útok drony na styl počítačových her. Revoluční systém válčení se šíří

Na Ukrajině se mezi vojenskými jednotkami rozšířil a stal se „virálním“ systém útoků drony, který využívá principy počítačových her. Jak uvedl první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, systém se navíc rozšiřuje i do oblastí průzkumu, dělostřelectva a logistiky. Tento systém odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy, které následně mohou vyměnit za nákup další výzbroje v online obchodě.
Vladimir Putin a Donald Trump se setkali na Aljašce. (15.8.2025) Komentář

Trump nemůže vyjednat s Ruskem mír na Ukrajině, dokud nepochopí jednu věc

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odhalil, jak hluboko je v ruské politice zakořeněna víra ve válku jako přirozený stav existence. Jeho slova o „válečných genech“ vycházejí z ideologického rámce, který propojuje náboženství, mytologii a militarismus do jednotné doktríny. Jeho světový názor, utvářený od Krymu přes Stalingrad až po dnešní Ukrajinu, činí z války morální povinnost a z kompromisu slabost. Západ – a zejména Donald Trump – tak stojí tváří v tvář mocnosti, pro niž není cílem mír, ale boj za ruskou civilizaci.
Andrej Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl založili novou frakci v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu. Komentář

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 5 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy