Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Rusové zasáhli vládní budovu v Kyjevě

Největší útok od začátku války: Rusové během 11hodinových náletů zasáhli i vládní budovu v Kyjevě

Rusko v neděli v noci podniklo největší letecký útok od začátku války na Ukrajině, při němž poprvé zasáhlo i vládní budovu v Kyjevě. Během náletu, který trval 11 hodin, bylo podle ukrajinského letectva nasazeno více než 800 dronů, čtyři balistické a devět křídlatých střel. Většinu z nich se sice podařilo sestřelit, ale 54 dronů a 9 raket zasáhlo cíle po celé Ukrajině. V Kyjevě útoky zasáhly několik obytných budov a zabily nejméně dva lidi, včetně malého dítěte.
Ruská armáda, ilustrační foto

Velké útočné skupiny s obrněnými vozidly jsou minulostí. Ukrajinský velitel popsal, jak se válka změnila

Boje na Ukrajině se stále mění a nejnovější vývoj technologií zásadně ovlivňuje dění na frontě. Velmi důležitou roli dnes hrají drony a jejich nasazení pro průzkum, záchranu, útoky i obranu. Jak popisuje zástupce velitele praporu Da Vinciho vlků, Afer, útoky ruských sil se změnily. Nepoužívají už velké skupiny s obrněnými vozidly, ale pokoušejí se o infiltraci po jednotlivcích, kteří se snaží vyhnout ukrajinským dronům. Poté se pokouší seskupit a zaútočit.
Emmanuel Macron, II. summit Evropského politického společenství (EPC) (Kišiněv, 1. června 2023).

Macron: Vojenskou podporu po válce poskytne Ukrajině 26 zemí

Dvacet šest zemí je připraveno poskytnout Ukrajině vojenskou podporu po válce, což by zahrnovalo mezinárodní síly na souši, na moři i ve vzduchu. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron po summitu, na kterém se evropští lídři snažili přimět Donalda Trumpa k tomu, aby se jasně vyjádřil k míře své podpory Kyjevu.
Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump se shodl s Putinem: Za to, že na Ukrajině stále není mír, může Evrope

Po třech týdnech od summitu, který se konal na Aljašce, a nepřinesl kýžené výsledky, se američtí a ruští prezidenti shodli na jedné věci. Označili Evropu za viníka, proč se mírová jednání ohledně války na Ukrajině nikam neposouvají. Trump ve čtvrtek v rozhovoru s evropskými představiteli vyzval k tomu, aby se zapojili víc do řešení situace. Přitom právě evropští spojenci se snaží posunout jednání kupředu, když se snaží zajistit Ukrajině bezpečnost po případné mírové dohodě. 
Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Trump dnes bude mluvit se Zelenským o konci ruské invaze

Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že se v blízké době chystá promluvit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trumpova slova zazněla během setkání s polským prezidentem Karolem Nawrockim v Oválné pracovně. Hovor s ukrajinskou hlavou státu byl stanoven na čtvrtek a má se týkat ukončení ruské invaze.
Ruská armáda, ilustrační foto

Zima se blíží. Rusko opět stupňuje útoky na energetickou síť Ukrajiny

Po nedávných summitech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a s ukrajinskými a evropskými lídry ve Washingtonu se objevila naděje na oživení diplomatického procesu. Tato naděje však pohasla poté, co Putin zahájil jeden z největších útoků války na civilní infrastrukturu Ukrajiny, zejména na energetickou síť. Rusko se tak snaží zlomit vůli ukrajinského lidu, aby s blížící se zimou přistoupil na ruské požadavky.
Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Francie odhalila novou strategii ruské armády, používá ji proti Ukrajině

S přibývajícím počtem ruských útoků na Ukrajinu pomocí sebevražedných dronů Šáhid se objevují informace o nových ruských letištích, která jsou speciálně navržena pro jejich hromadné vypouštění. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků identifikoval tato místa a odhalil tak novou strategii ruské armády.
Prezident Trump

"K tangu jsou potřeba dva." Trump zvažuje, že odstoupí od snahy dosáhnout míru na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump je podle představitelů své administrativy stále více nespokojen s pomalým pokrokem v jednáních o ukončení války na Ukrajině, a proto podle CNN zvažuje, jak moc by se měl osobně angažovat v zprostředkování schůzky mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Trumpova frustrace narostla zejména poté, co se setkal s ruským prezidentem na Aljašce a pokrok se výrazně zpomalil.
Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Jak Ukrajinci zatápí Rusku: Útoky na energetická zařízení mají viditelné výsledky

Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení, což je taktika, která se jí podle expertů vyplácí. Ukrajinské síly se soustředí na rafinerie, vlaky s palivem a čerpací stanice s cílem narušit nejen ruskou válečnou mašinérii, ale i každodenní život v Rusku. V důsledku těchto útoků vzrostly ceny benzinu na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
Ursula von der Leyenová

Útok na Kyjev rozzuřil evropské lídry. Trpělivost dochází i USA

Rusko provedlo nejsmrtelnější útok na Kyjev od července, který si vyžádal nejméně 23 obětí, z toho čtyři děti, a desítky zraněných. Rakety zasáhly i civilní budovy včetně obytného domu. Většina obětí zahynula v pětipodlažní budově, která se po zásahu zhroutila.
Předchozí články Další články

před 9 minutami

Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

Portugalsko, ilustrační foto

Extrémní počasí se projevilo naplno. Evropu už nyní spalují téměř čtyřicetistupňová vedra

Západní Evropu zasáhla vlna extrémních veder způsobená takzvanou tepelnou kopulí, kvůli které v řadě zemí padají teplotní rekordy pro měsíc květen. Tento atmosférický jev, při němž se horký vzduch proudící ze severní Afriky zablokoval pod tlakovou výší nad evropským kontinentem, funguje jako poklička na hrnci, která stlačuje teplý vzduch k zemi a přináší dlouhotrvající spalující horka. Podle meteorologů jsou tyto vlny kvůli klimatickým změnám stále častější, intenzivnější a přicházejí v průběhu roku mnohem dříve než v minulosti.

před 2 hodinami

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.

před 3 hodinami

Ropa

K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti

Prezident Donald Trump sice v sobotu prohlásil, že mír s Íránem je na dosah a Hormuzský průliv se brzy znovu otevře, finanční trhy však jeho vyjádření po předchozích falešných zprávách z posledních tří měsíců spíše ignorují. Obchodníci nyní čekají na hmatatelné důkazy skutečné dohody. Írán v konfliktu sice vojensky podléhal, ale díky rychlým člunům, minám a dronům dokázal zablokovat průliv, kterým proudí pětina světové ropy, což z této námořní cesty učinilo jeho hlavní páku při vyjednávání.

před 4 hodinami

New Orleans, USA

Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA

Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.

před 5 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí

Francie čelí rozsáhlému skandálu spojenému s týráním a zneužíváním dětí, do kterého jsou zapleteni vychovatelé a dozorci ve státních mateřských a základních školách. Pařížská policie v současné době prošetřuje více než sto obvinění z fyzického násilí, špatného zacházení, sexuálního napadení a znásilnění. Podle vyjádření prokuratury se tyto závažné případy týkají dětí od pouhých tří let, k nimž docházelo během poledních přestávek, odpočinku nebo v rámci družin a mimoškolních aktivit.

před 5 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baqáí v pondělí v Teheránu prohlásil, že v rozhovorech se Spojenými státy sice nastal určitý posun, avšak uzavření dohody rozhodně není bezprostředně na spadnutí. Reagoval tak na slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Ten předtím v indickém Dillí novinářům naznačil, že k dohodě by mohlo dojít možná již během pondělka, zároveň však mírnil přehnaná očekávání s tím, že komunikace s Teheránem vyžaduje nějaký čas.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes

Americký ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že dohody s Íránem by mohlo být dosaženo už v pondělí. Podle dostupných informací by došlo k prodloužení příměří, otevření klíčového průlivu a stanovení plánu pro další jednání. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Letní příroda

Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí

Českou republiku čeká týden plný slunce, ve kterém se vystřídají tropické teploty s přechodným ochlazením. Zatímco v úterý a ve středu mohou maxima na jihu Moravy dosáhnout až třicetistupňových hodnot, ve čtvrtek dorazí chladnější vzduch od severu, který denní teploty srazí k čtyřiadvaceti stupňům. O víkendu se pak začne znovu oteplovat, s čímž se však postupně lokálně spojí výskyt přeháněk a bouřek.

včera

Kongo, ilustrační foto

Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce

Počet podezřelých případů nákazy virem Ebola v Demokratické republice Kongo přesáhl hranici devíti set. Tamní ministerstvo komunikace oznámilo, že aktuálně eviduje 904 podezření na toto onemocnění a 119 s tím spojených úmrtí. Nákaza se šíří především ve východní části země, přičemž hlavním ohniskem zůstává provincie Ituri, kde úřady již dříve hlásily stovky nemocných a desítky obětí. Světová zdravotnická organizace sice označila riziko pro samotné Kongo za velmi vysoké, avšak globální nebezpečí rozšíření této nemoci do světa je podle ní stále nízké.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?

Írán a Spojené státy vyslaly jasné signály, že se blíží k dohodě, která by mohla změnit stávající příměří v dlouhodobé urovnání konfliktu. Obě strany v současnosti jednají o textu memoranda o porozumění, jež má stanovit přesný plán pro vyřešení všech sporných bodů. Ačkoli se definitivní stvrzení dokumentu neočekává během dneška, podpis memoranda by znamenal úplné zastavení bojů. To by přineslo úlevu oběma státům, neboť americký prezident Donald Trump čelí blížícím se podzimním volbám a íránské hospodářství se nachází v hluboké krizi.

včera

Donald Trump

Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA

Jednání o možné dohodě mezi Spojenými státy a Íránem jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa konstruktivní. Šéf Bílého domu však na své sociální síti Truth Social zároveň zdůraznil, že obě strany musí postupovat uvážlivě a nespěchat, aby byl výsledek zcela správný. Ve svém prohlášení dal jasně najevo, že Teherán musí bezpodmínečně pochopit, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby disponoval jadernou zbraní.

včera

MS v hokeji

Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději

Sobotní večerní program hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku přinesl další nečekaný výsledek a další problémy pro dalšího favorita. Poté, co ve skupině A zaváhali nejprve v ten samý den v poledne Američané, kteří nestačili na Lotyše a zkomplikovali si tím tak svoji cestu do čtvrtfinále, poněkud překvapivě se vyřazovací boje vzdálily po sobotě i Švédům ve skupině B. Ti totiž překvapivě nezvládli severské derby s Norskem, které prohráli 2:3 a boj o postup mezi nejlepších osm týmů tak už Švédové přestávají mít ve vlastních rukách. To Němci nažhaveni zaváháním Američanů ve skupině A zapnuli motory a Rakušany, kteří si mohli už nyní zajistit postup do čtvrtfinále, porazili s přehledem 6:2 a zůstávají tak nadále ve hře o postup. Domácí Švýcaři si pokračují ve vlastní soutěži, v níž porážejí jednoho po druhém, naposledy si tedy smlsli na Maďarech 9:0.

včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře

V centru Prahy se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas s plánovanou reformou financování veřejnoprávních médií. Protestní akci s názvem Ruce pryč od médií zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Hlavním cílem demonstrantů je zastavit návrh zákona, který by zrušil dosavadní koncesionářské poplatky a nahradil je přímým financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Pokojný protest odstartoval úderem šestnácté hodiny na zaplněném Staroměstském náměstí, odkud se dav následně vydal na pochod městem.

včera

Modžtaba Chámeneí

USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí

Navrhovaná mírová dohoda mezi Teheránem a Washingtonem stále vyžaduje oficiální schválení ze strany íránského nejvyššího vůdce a tamní rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení tamních představitelů je před odesláním dokumentu k ratifikaci nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chámeneímu nutné vyjasnit ještě jeden nebo dva body, aby text plně odpovídal požadavkům Íránu. Tuto skutečnost již íránská strana předala pákistánským prostředníkům, kteří v diplomatických jednáních fungují jako mediátoři.

včera

Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím pozastavit prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů vysílá jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny opustit své partnery v Asii. Tento krok přichází bezprostředně po jeho oficiální návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump se tímto příklonem k Pekingu otevřeně odvrací od dlouhodobé americké politiky takzvané strategické nejednoznačnosti, která po desetiletí definovala křehké vztahy vůči Tchaj-wanu, jejž si Čína nárokuje jako své vlastní území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy