Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Andrij Jermak

Jermak tvrdí, že se po rezignaci chystá na frontu

Někdejší šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak se po rezignaci chystá na frontu. Jermak odstoupil z funkce poté, co se o jeho osobu začaly intenzivně zajímat ukrajinské protikorupční úřady. Zelenského spolupracovník si postěžoval na nedostatek úcty. 
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Ukrajina čelí vyhlídce na drsnou zimu i příští léta. V rozpočtu má obří díru

Ukrajina čelí vyhlídce na drsnou zimu a pravděpodobně i na ta léta, která budou následovat. Podle nejlepších odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se válkou zničená země potýká s dírou v rozpočtu ve výši 65 miliard dolarů v průběhu příštích dvou let. Téměř dvě třetiny napjatého rozpočtu Kyjeva jsou v současné době vynakládány na financování zdlouhavé opotřebovací války s cílem zadržet ruský postup. Každodenní potřeby ukrajinských občanů, včetně výplat důchodů a mezd ve veřejném sektoru, jsou z velké části kryty zahraniční pomocí od západních spojenců.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj čelí obtížné volbě: Špatná dohoda, nebo žádná dohoda

Americký prezident Donald Trump upustil od svého termínu pro uzavření mírové dohody na Ukrajině, stanoveného na Den díkuvzdání, navzdory touze být vnímán jako mírotvorce. Jde o jasný signál, že nadcházející vyvrcholení jeho mírové iniciativy, v rámci setkání jeho vyslance Steva Witkoffa s Kremlem v Moskvě, pravděpodobně nepovede k náhlé dohodě o ukončení ruské invaze. Přetrvávající rozpory mezi Kyjevem a Moskvou jsou příliš zřejmé a důvody pro tvrdohlavost obou stran jsou prolnuté oběťmi, úzkostí a krví.
Bayraktar

Drony změnily válku k nepoznání. Na obzoru je ale další technická revoluce

Drony a umělá inteligence už jednou přetvořily moderní bojiště a chystají se to udělat znovu. Nejpatrnější je to na Ukrajině. Kyjev, i když čelil silnější armádě, rychle prokázal, že drony – vzdušné, pozemní i námořní – mohou odvrátit rychlé ruské vítězství. Drony jsou levnější, snadněji se vyrábějí a v některých případech jsou účinnější než vozidla s posádkou, přičemž minimalizují riziko ztráty operátora.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin okomentoval Trumpovu dohodu. Pak opět pohrozil Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že by americký plán na ukončení války na Ukrajině mohl vytvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň ale obnovil své pohrůžky, že v případě, že Kyjev nestáhne své jednotky, zabere další území silou.
Kaja Kallasová a Alexander Stubb

Může Evropa zabránit nespravedlivému míru na Ukrajině? Pokud selže, v sázce je toho hodně

Zatímco se budoucnost Ukrajiny znovu ocitla na geopolitickém rýsovacím prkně, Evropa čelí svému okamžiku pravdy. Je připravena bránit Kyjev proti vnucení nevyváženého „míru“, který odmění Vladimira Putina a podkopává bezpečnost celého kontinentu? Již poněkolikáté zůstaly evropské vlády v nevědomosti o tajných amerických návrzích na ukončení ruské války. Nejnovější, zneklidňující 28bodový plán unikl do médií minulý týden a byl tak nakloněný ve prospěch Ruska, že se objevilo podezření, že byl částečně sepsán v Kremlu a to i s kostrbatě přeloženou ruskou syntaxí.
Tomáš Řepa Rozhovor

Trump doma potřebuje ukázat rychlé vítězství. Části jeho mírového plánu působily jako překlad z ruštiny, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil „mírový“ plán Donalda Trumpa, který se v posledních dnech zřejmě podařilo zkorigovat méně v neprospěch Ukrajiny. Promluvil také o možné ruské agresi proti pobaltským státům, která se podle zpravodajských informací nezadržitelně blíží. „Ignorovat ruské výhrůžky úplně nejde, ale nelze ani přijmout, že Moskva má právo vetovat, kdo bude patřit do evropského bezpečnostního prostoru,“ říká.
Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

PO letech války střídají ideologii peníze. Jak Moskva nutí Ukrajince, aby zradili svou vlastní zemi?

Devatenáctiletá Olena a o tři roky starší Bohdan se usmívají při vstupu do místnosti, kde je doprovázejí ozbrojení agenti Bezpečnostní služby Ukrajiny, SBU. Dvojice, která je držena ve vazební věznici až do soudního procesu kvůli obvinění z velezrady, se vidí poprvé po měsíci. Olena s jemnými, dětinskými rysy a atletický Bohdan přiznávají, že spolupracovali s Ruskem, v naději, že si vyslouží patnáctiletý trest namísto doživotí za mřížemi. Jejich příjmení nebyla webem Politico zveřejněna.
Volodymyr Zelenskyj v hádce s Donaldem Trumpem

"Válka neskončí spravedlivě a Putina neodvlečou do Haagu." Experti pošlapali Trumpův mírový plán

Ukrajina možná nedokáže porazit Rusko na bojišti, ale stále si může zachovat svou nezávislost. Kritici mají podle expertů pravdu, že původní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa byl špatně navržen, vnitřně rozporný a natolik nakloněný Rusku, že se rovnal pokusu o vynucení kapitulace Ukrajiny. Pokud však má tento návrh nějakou přednost, pak je to ta, že přiměl Ukrajinu a její podporovatele, aby opustili rétoriku a soustředili se na to, čeho lze dosáhnout za cenu, kterou jsou Ukrajina, Evropa a Spojené státy ochotny nést.
Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml se zastal Witkoffa. Peskov únik rozhovorů bagatelizuje

Kreml trvá na tom, že na uniklém telefonickém rozhovoru mezi ruským ministrem Jurijem Ušakovem a americkým vyslancem Stevem Witkoffem „není nic strašného“. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že ti, kteří volají po odstoupení Witkoffa, se snaží vykolejit „skromný impuls“ směřující k mírové dohodě.
Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko předstírá, že vyjednává, ve skutečnosti ale dělá úplně něco jiného, varuje Kallasová

Šéfka estonské diplomacie a vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Kaja Kallasová, po videokonferenci s ministry zahraničí Evropské unie varovala před ruskou taktikou v současném mírovém úsilí. „Je důležité, abychom nadále podporovali Ukrajinu a vyvíjeli tlak na Rusko. To je to, na čem pracujeme,“ řekla Kallasová médiím. Uvedla, že všichni účastníci jednání uvítali snahu USA o ukončení války.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Mír na dosah ruky? Mezi tím, co USA žádají a co je Ukrajina ochotna přijmout, jsou obrovské rozdíly, píše CNN

Navzdory tomu, že zbývá jen „několik bodů nesouhlasu“, prezident Trump ohlásil, že jeho tým dosáhl „obrovského pokroku“ směrem k ukončení války Ruska na Ukrajině. Již dříve, po jednáních v Ženevě o víkendu, vyzněl i jeho nejvyšší diplomat, americký ministr zahraničí Marco Rubio, neúnavně optimisticky. Trval na tom, že „položky, které zbývají, nejsou nepřekonatelné“.
Volodymyr Zelenskyj

Ukrajina souhlasí s mírovým plánem. Zelenskyj se chce setkat s Trumpem

Spojené státy americké se v uplynulém týdnu výrazně posunuly k uzavření mírové dohody tím, že přivedly k jednacímu stolu Ukrajinu i Rusko. Bílý dům v úterý oznámil, že k dosažení dohody o ukončení války jsou nezbytná další jednání mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem. Tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že k dořešení zbývá několik citlivých, ale nepřekonatelných detailů. Tyto kroky si vyžádají další rozhovory mezi zúčastněnými stranami.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trumpův omyl s "nevděčnými" Ukrajinci. Zelenskyj děkuje více než dost

Americký prezident Donald Trump se před pár dny nechal opět slyšet, že ukrajinské vedení není dostatečně vděčné za pomoc Spojených států v obranné válce proti Ruské federaci. Ve skutečnosti ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval v desítkách případů, z nichž se podařilo zdokumentovat bezmála osm desítek. Jen od velké únorové hádky v Bílém domě šlo o 29 poděkování směřujících do USA.
Volodymyr Zelenskyj Analýza

Museli si to odmakat i Češi či Slováci. Ukrajina potřebuje účinně bojovat proti korupci

Zatímco Ukrajina řeší jeden z nejhorších korupčních skandálů za poslední léta, stále existuje otázka, zda může uspět tam, kde jiné postsovětské státy selhávaly. Zkušenosti střední Evropy ukazují, že bez razantního potlačení klientelismu a nezávislé justice není evropská integrace možná. Česko a Slovensko musely svou důvěryhodnost tvrdě vybojovat, Rumunsko a Bulharsko platí za odkládání reforem dodnes. Ukrajina nyní čelí stejnému testu, je na ni ale kladen daleko větší geopolitický tlak.

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 3 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 4 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 5 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 7 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

včera

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

včera

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

včera

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy