Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Evropa se obává, že je ve válce. Amerika si toho doteď nevšimla
„Nejsme ve válce, ale už ani nejsme v míru.“ Varování, které přednesl německý kancléř Friedrich Merz minulý měsíc, postrádá sice osudovost nářku Sira Edwarda Greye z předvečera první světové války, kdy "lampy zhasínají po celé Evropě." Nicméně signalizuje, že se v dějinách obrací list, doprovázený množstvím narušení vzdušného prostoru v zemích NATO. Za těmito incidenty stojí údajně ruské drony a válečné letouny, stejně jako za hrozivými aktivitami na moři a v kyberprostoru.
Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti
Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.
Ukrajina v problémech: Trpí nedostatkem pěchoty, jen stěží drží obranu
Ukrajinské jednotky se potýkají s obtížemi při zadržování ruského postupu kvůli prohlubujícímu se nedostatku lidských sil. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda od přímo dotazovaných vojáků, naznačují, že se mezi frontovými pozicemi rozšiřují mezery.
Byl summit s Putinem naprostý propadák? Změna Trumpovy rétoriky vůči Ukrajině vyvolává pochybnosti
Pozorovatelé a komentátoři byli překvapeni, když prezident Donald Trump nedávno, ve stejném týdnu jako jeho projev v OSN, učinil zjevný obrat ve svém postoji a předpověděl, že Ukrajina může vyhrát válku proti Rusku. Toto prohlášení z Bílého domu představuje značný kontrast oproti dřívějšímu pesimismu a výtkám, které Trump směřoval na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ještě během jejich únorového setkání. Zásadní otázkou je, co tuto náhlou rétorickou změnu vyvolalo a zda skutečně znamená, že je Trump nyní stejně odhodlaný v podpoře Kyjeva jako evropští spojenci v NATO.
Trumpovo selhání na Ukrajině: Jediná cesta k příměří vede přes tvrdý tlak na Putina
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit válku na Ukrajině dosud nepřinesly žádné výsledky. A to navzdory tomu, že od začátku roku nejméně sedmkrát telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Navíc jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff jednal s Putinem pětkrát a Trump zorganizoval i summit na Aljašce.
Putin nechce mír, míní Lipavský. Přislíbil pokračování muniční iniciativy
Ruský prezident Vladimir Putin nechce mír, konstatoval ministr zahraničí Jan Lipavský po dalším ruském útoku na Kyjev a další místa na Ukrajině. Šéf diplomacie zdůraznil, že pokud mu voliči umožní pokračovat ve vládní funkci, bude Česko nadále prosazovat muniční iniciativu.
Pravá tvář Ruska, hodnotí Zelenskyj nejnovější útok na Kyjev. Zemřela i malá dívka
Rusko opět ukázalo svou pravou tvář, komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj noční útok na svou zemi. Zemřeli nejméně čtyři lidé, mezi oběťmi je dvanáctiletá dívka. Zelenskyj vyzval mezinárodní společenství k tomu, aby na Moskvu vyvinulo co nejsilnější tlak.
Masivní ruský útok na Kyjev. Čtyři mrtví, mezi oběťmi je i dítě
Ukrajina čelila v uplynulých hodinách dalšímu masivnímu ruskému útoku. Cílem bylo především hlavní město Kyjev, kde zemřeli nejméně čtyři lidé. Další obyvatelé hlavního města utrpěli zranění, informovala BBC.
Rusko nehodlá útočit na NATO či EU, prohlásil Lavrov v OSN
Rusko nemá v úmyslu útočit na členskou zemi Evropské unie či NATO, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN. Šéf diplomacie zároveň varoval před rozhodnou odpovědí na jakoukoliv agresi namířenou proti Moskvě. Na jeho slova upozornila BBC.
Nové napětí kolem jaderné elektrárny na Ukrajině. Ani experti netuší, co se může dít
Rostoucí obavy vyvolává aktuální situace v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Zařízení je už více než tři dny bez proudu z externích zdrojů, upozornil britský deník The Guardian. Ani experti přitom netuší, co může v dalších hodinách následovat.
Pavel v OSN: Rusko vede nemilosrdnou válku, za oponou klamů a iluzí útočí i na Polsko
Petr Pavel se ve středečním projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ohlédl za 80 lety organizace a nabídl i pohled do budoucnosti. Vyzdvihl nutnost reforem. Velkým tématem pro prezidenta byla již tradičně ruská agrese vůči sousední Ukrajině.
Tankům definitivně odzvonilo? Rusko začalo budovat specializovanou dronovou infrastrukturu
Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto íránské drony jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Trump radí Ukrajině, aby získala zpět svá území. Přišla přitom o pětinu země
Nedávné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajina může získat zpět všechna svá území od ruské armády, která je podle něj „papírovým tygrem“, představuje překvapivou změnu v jeho rétorice. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Trump napsal, že si myslí, že Ukrajina, s podporou Evropské unie, může bojovat a získat zpět celou Ukrajinu v její původní podobě.
Zelenskyj je připraven skončit, až Ukrajina nebude válčit s Ruskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil konání prezidentských voleb na Ukrajině, pokud bude uzavřeno příměří. Naznačil také, že by v nich nemusel obhajovat mandát. Zelenského hlavním cílem v politice je momentálně dokončení války se sousedním Ruskem.
Rusko zareagovalo na Trumpa: Nemáme na výběr, válka bude pokračovat
Kreml dnes reagoval na nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Rusko za „papírového tygra“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na toto označení odpověděl slovy, že Rusko je spíše spojováno s medvědem a „papíroví medvědi neexistují“. Dodal také, že Rusko nemá jinou možnost než pokračovat ve své „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině, aby zajistilo své zájmy a dosáhlo cílů stanovených Vladimirem Putinem.
Trump: NATO by mělo sestřelit ruské letouny, Ukrajina může získat zpět všechno území
Prezident Donald Trump po svém setkání s Volodymyrem Zelenským na Valném shromáždění OSN dramaticky změnil svůj postoj k válce na Ukrajině. Na sociální síti Truth Social napsal, že Ukrajina, za podpory Evropské unie a NATO, je v pozici, aby získala zpět všechna svá území, která ztratila od ruské invaze v roce 2022. Podle jeho slov Rusko „bojovalo bezcílně tři a půl roku“, což by reálné vojenské velmoci trvalo méně než týden.
Rusko a Ukrajina se vzájemně obviňují z nedávných nočních útoků. Obě strany hlásí mrtvé
Jak Rusko, tak i Ukrajina se vzájemně obviňují z nedávných nočních útoků, které si vyžádaly oběti na životech. Kyjev obvinil ruské síly z náletů na jihovýchodní město Záporoží, zatímco Moskva tvrdí, že ukrajinský dronový útok zasáhl krymské letovisko Foros. Obě strany hlásí mrtvé a raněné.
Kanada: G7 chce ukončit válku na Ukrajině. Přechází od postupných k rozhodným akcím
Kanadský ministr financí François-Philippe Champagne uvedl, že země G7 se snaží přejít od „postupných“ k „rozhodným“ akcím, aby ukončily ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru pro Politico Champagne řekl, že skupina je „sladěna v ambicích a v naléhavosti“ a její úsilí je koordinované.
Příliš velká na to, aby prohrál. Stubb prozradil, proč Putin nechce ukončit válku
Finský prezident Alexander Stubb prohlásil, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, o kterých se v současné době jedná, by evropské země, jež se k nim připojí, zavázaly k tomu, aby v budoucnu v případě opětovné vojenské akce bojovaly proti Rusku.
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
Horké počasí v Česku si žádá rovnou dvě souběžně platná varování. Meteorologové v pondělní výstraze upozorňují na nebezpečí požárů i vysoké teploty. V úterý může být ojediněle až 33 °C, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hodinou
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
Americký ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že dohody s Íránem by mohlo být dosaženo už v pondělí. Podle dostupných informací by došlo k prodloužení příměří, otevření klíčového průlivu a stanovení plánu pro další jednání.
před 2 hodinami
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
V Česku sice ještě ani nezačalo meteorologické léto, ale kvůli horkům od uplynulého víkendu opět platí výstraha před nebezpečím požárů. Hrozí především ve středních a severozápadních Čechách, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hodinami
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
Americký prezident Donald Trump zdůraznil, že jím uzavřená dohoda s Íránem bude případně dobrá a pořádná, protože on podle svých slov neuzavírá špatné dohody. Trump zároveň přiznal, že text dohody stále není do detailu vyjednaný.
před 4 hodinami
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
Českou republiku čeká týden plný slunce, ve kterém se vystřídají tropické teploty s přechodným ochlazením. Zatímco v úterý a ve středu mohou maxima na jihu Moravy dosáhnout až třicetistupňových hodnot, ve čtvrtek dorazí chladnější vzduch od severu, který denní teploty srazí k čtyřiadvaceti stupňům. O víkendu se pak začne znovu oteplovat, s čímž se však postupně lokálně spojí výskyt přeháněk a bouřek.
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
Počet podezřelých případů nákazy virem Ebola v Demokratické republice Kongo přesáhl hranici devíti set. Tamní ministerstvo komunikace oznámilo, že aktuálně eviduje 904 podezření na toto onemocnění a 119 s tím spojených úmrtí. Nákaza se šíří především ve východní části země, přičemž hlavním ohniskem zůstává provincie Ituri, kde úřady již dříve hlásily stovky nemocných a desítky obětí. Světová zdravotnická organizace sice označila riziko pro samotné Kongo za velmi vysoké, avšak globální nebezpečí rozšíření této nemoci do světa je podle ní stále nízké.
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
Írán a Spojené státy vyslaly jasné signály, že se blíží k dohodě, která by mohla změnit stávající příměří v dlouhodobé urovnání konfliktu. Obě strany v současnosti jednají o textu memoranda o porozumění, jež má stanovit přesný plán pro vyřešení všech sporných bodů. Ačkoli se definitivní stvrzení dokumentu neočekává během dneška, podpis memoranda by znamenal úplné zastavení bojů. To by přineslo úlevu oběma státům, neboť americký prezident Donald Trump čelí blížícím se podzimním volbám a íránské hospodářství se nachází v hluboké krizi.
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
Jednání o možné dohodě mezi Spojenými státy a Íránem jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa konstruktivní. Šéf Bílého domu však na své sociální síti Truth Social zároveň zdůraznil, že obě strany musí postupovat uvážlivě a nespěchat, aby byl výsledek zcela správný. Ve svém prohlášení dal jasně najevo, že Teherán musí bezpodmínečně pochopit, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby disponoval jadernou zbraní.
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
Sobotní večerní program hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku přinesl další nečekaný výsledek a další problémy pro dalšího favorita. Poté, co ve skupině A zaváhali nejprve v ten samý den v poledne Američané, kteří nestačili na Lotyše a zkomplikovali si tím tak svoji cestu do čtvrtfinále, poněkud překvapivě se vyřazovací boje vzdálily po sobotě i Švédům ve skupině B. Ti totiž překvapivě nezvládli severské derby s Norskem, které prohráli 2:3 a boj o postup mezi nejlepších osm týmů tak už Švédové přestávají mít ve vlastních rukách. To Němci nažhaveni zaváháním Američanů ve skupině A zapnuli motory a Rakušany, kteří si mohli už nyní zajistit postup do čtvrtfinále, porazili s přehledem 6:2 a zůstávají tak nadále ve hře o postup. Domácí Švýcaři si pokračují ve vlastní soutěži, v níž porážejí jednoho po druhém, naposledy si tedy smlsli na Maďarech 9:0.
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
V centru Prahy se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas s plánovanou reformou financování veřejnoprávních médií. Protestní akci s názvem Ruce pryč od médií zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Hlavním cílem demonstrantů je zastavit návrh zákona, který by zrušil dosavadní koncesionářské poplatky a nahradil je přímým financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Pokojný protest odstartoval úderem šestnácté hodiny na zaplněném Staroměstském náměstí, odkud se dav následně vydal na pochod městem.
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
Navrhovaná mírová dohoda mezi Teheránem a Washingtonem stále vyžaduje oficiální schválení ze strany íránského nejvyššího vůdce a tamní rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení tamních představitelů je před odesláním dokumentu k ratifikaci nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chámeneímu nutné vyjasnit ještě jeden nebo dva body, aby text plně odpovídal požadavkům Íránu. Tuto skutečnost již íránská strana předala pákistánským prostředníkům, kteří v diplomatických jednáních fungují jako mediátoři.
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
Americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím pozastavit prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů vysílá jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny opustit své partnery v Asii. Tento krok přichází bezprostředně po jeho oficiální návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump se tímto příklonem k Pekingu otevřeně odvrací od dlouhodobé americké politiky takzvané strategické nejednoznačnosti, která po desetiletí definovala křehké vztahy vůči Tchaj-wanu, jejž si Čína nárokuje jako své vlastní území.
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
Bývalý moderátor České televize Václav Moravec zahájil provoz svého nového mediálního projektu na internetové platformě Moravec.cz. Vůbec prvním formátem, který divákům v prostorách Paláce Dunaj na Národní třídě představil, byl diskuzní pořad Poledne s Moravcem. Tento krok přišel zhruba dva měsíce poté, co novinář v březnu po jedenadvaceti letech ukončil své působení ve veřejnoprávní televizi. Svůj odchod tehdy zdůvodnil tím, že za tehdejších podmínek již nemohl garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, přičemž zmínil i předcházející týdny plné tlaku.
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
Na brněnském výstavišti v jednom z největších pavilonů pokračují Sudetoněmecké dny, kterých se účastní přibližně tři tisíce lidí. Během hlavního nedělního shromáždění vystoupil zástupce předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler, který jednoznačně odmítl, že by Němci požadovali jakékoli navrácení majetků. Zdůraznil, že cílem je naopak pracovat na společné kultuře a budovat živý most pro budoucnost Evropy. Podle něj se tímto sjezdem, který se poprvé v dějinách koná v České republice, uzavírá bolestný kruh, o čemž mnoho jejich rodičů a prarodičů celý život snilo.
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že v rozhovorech s Íránem bylo dosaženo významného pokroku, nicméně zdůraznil, že na konečné dohodě je stále potřeba pracovat. Toto prohlášení navazuje na sobotní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social uvedl, že dohoda je již z velké části vyjednána a její součástí bude i znovuotevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu. Trump tehdy doplnil, že o finálních aspektech a detailech se momentálně diskutuje a veřejnost se je brzy dozví.
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
včera
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.
včera
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
Dnešek přinese do České republiky letní charakter počasí, který doprovodí vysoké teploty, avšak vývoj v odpoledních hodinách může částečně ovlivnit jeden specifický atmosférický jev.
23. května 2026 22:46
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
V pražském Fóru Karlín se dnes večer uskutečnil finálový galavečer 17. ročníku prestižní soutěže krásy Miss Czech Republic 2026. O hlavní korunku a možnost reprezentovat Českou republiku na světových soutěžích bojovala finálová desítka dívek, do které se probojovaly Aneta Vizinová, Sandra Chalupníková, Dominique Alagia, Markéta Králová, Eliška Kramná, Barbara Plintová, Laura Anna Glozarová, Lucie Pisková, Hana Dědková a Eliška Kukačová. Slavnostním programem plným napětí provázely moderátorka Daniela Brzobohatá a úřadující miss Justýna Zedníková.
23. května 2026 21:14
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko chystá kombinovaný útok na území Ukrajiny, který by mohl cílit i na hlavní město Kyjev. Podle údajů ukrajinských zpravodajských služeb, které podpořily také informace od amerických a evropských partnerů, existuje podezření, že armáda Ruské federace k tomuto úderu plánuje využít mimo jiné raketový komplex středního doletu Orešnik. Ukrajinské orgány v současné době tyto získané poznatky podrobně prověřují a analyzují.
Zdroj: Libor Novák