Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Rusové zasáhli vládní budovu v Kyjevě

Největší útok od začátku války: Rusové během 11hodinových náletů zasáhli i vládní budovu v Kyjevě

Rusko v neděli v noci podniklo největší letecký útok od začátku války na Ukrajině, při němž poprvé zasáhlo i vládní budovu v Kyjevě. Během náletu, který trval 11 hodin, bylo podle ukrajinského letectva nasazeno více než 800 dronů, čtyři balistické a devět křídlatých střel. Většinu z nich se sice podařilo sestřelit, ale 54 dronů a 9 raket zasáhlo cíle po celé Ukrajině. V Kyjevě útoky zasáhly několik obytných budov a zabily nejméně dva lidi, včetně malého dítěte.
Ruská armáda, ilustrační foto

Velké útočné skupiny s obrněnými vozidly jsou minulostí. Ukrajinský velitel popsal, jak se válka změnila

Boje na Ukrajině se stále mění a nejnovější vývoj technologií zásadně ovlivňuje dění na frontě. Velmi důležitou roli dnes hrají drony a jejich nasazení pro průzkum, záchranu, útoky i obranu. Jak popisuje zástupce velitele praporu Da Vinciho vlků, Afer, útoky ruských sil se změnily. Nepoužívají už velké skupiny s obrněnými vozidly, ale pokoušejí se o infiltraci po jednotlivcích, kteří se snaží vyhnout ukrajinským dronům. Poté se pokouší seskupit a zaútočit.
Emmanuel Macron, II. summit Evropského politického společenství (EPC) (Kišiněv, 1. června 2023).

Macron: Vojenskou podporu po válce poskytne Ukrajině 26 zemí

Dvacet šest zemí je připraveno poskytnout Ukrajině vojenskou podporu po válce, což by zahrnovalo mezinárodní síly na souši, na moři i ve vzduchu. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron po summitu, na kterém se evropští lídři snažili přimět Donalda Trumpa k tomu, aby se jasně vyjádřil k míře své podpory Kyjevu.
Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump se shodl s Putinem: Za to, že na Ukrajině stále není mír, může Evrope

Po třech týdnech od summitu, který se konal na Aljašce, a nepřinesl kýžené výsledky, se američtí a ruští prezidenti shodli na jedné věci. Označili Evropu za viníka, proč se mírová jednání ohledně války na Ukrajině nikam neposouvají. Trump ve čtvrtek v rozhovoru s evropskými představiteli vyzval k tomu, aby se zapojili víc do řešení situace. Přitom právě evropští spojenci se snaží posunout jednání kupředu, když se snaží zajistit Ukrajině bezpečnost po případné mírové dohodě. 
Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Trump dnes bude mluvit se Zelenským o konci ruské invaze

Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že se v blízké době chystá promluvit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trumpova slova zazněla během setkání s polským prezidentem Karolem Nawrockim v Oválné pracovně. Hovor s ukrajinskou hlavou státu byl stanoven na čtvrtek a má se týkat ukončení ruské invaze.
Ruská armáda, ilustrační foto

Zima se blíží. Rusko opět stupňuje útoky na energetickou síť Ukrajiny

Po nedávných summitech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a s ukrajinskými a evropskými lídry ve Washingtonu se objevila naděje na oživení diplomatického procesu. Tato naděje však pohasla poté, co Putin zahájil jeden z největších útoků války na civilní infrastrukturu Ukrajiny, zejména na energetickou síť. Rusko se tak snaží zlomit vůli ukrajinského lidu, aby s blížící se zimou přistoupil na ruské požadavky.
Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Francie odhalila novou strategii ruské armády, používá ji proti Ukrajině

S přibývajícím počtem ruských útoků na Ukrajinu pomocí sebevražedných dronů Šáhid se objevují informace o nových ruských letištích, která jsou speciálně navržena pro jejich hromadné vypouštění. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků identifikoval tato místa a odhalil tak novou strategii ruské armády.
Prezident Trump

"K tangu jsou potřeba dva." Trump zvažuje, že odstoupí od snahy dosáhnout míru na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump je podle představitelů své administrativy stále více nespokojen s pomalým pokrokem v jednáních o ukončení války na Ukrajině, a proto podle CNN zvažuje, jak moc by se měl osobně angažovat v zprostředkování schůzky mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Trumpova frustrace narostla zejména poté, co se setkal s ruským prezidentem na Aljašce a pokrok se výrazně zpomalil.
Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Jak Ukrajinci zatápí Rusku: Útoky na energetická zařízení mají viditelné výsledky

Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení, což je taktika, která se jí podle expertů vyplácí. Ukrajinské síly se soustředí na rafinerie, vlaky s palivem a čerpací stanice s cílem narušit nejen ruskou válečnou mašinérii, ale i každodenní život v Rusku. V důsledku těchto útoků vzrostly ceny benzinu na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
Ursula von der Leyenová

Útok na Kyjev rozzuřil evropské lídry. Trpělivost dochází i USA

Rusko provedlo nejsmrtelnější útok na Kyjev od července, který si vyžádal nejméně 23 obětí, z toho čtyři děti, a desítky zraněných. Rakety zasáhly i civilní budovy včetně obytného domu. Většina obětí zahynula v pětipodlažní budově, která se po zásahu zhroutila.

Aktuálně se děje

včera

včera

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

včera

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

včera

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

včera

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy