Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Peskov: Žádný návrh mírového plánu jsme od USA stále nedostali
I přes to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení konfliktu, Rusko prohlašuje, že k němu dosud nedorazil žádný oficiální dokument s americkým mírovým plánem. Tento široce probíraný americký návrh zahrnuje body, které Kyjev v minulosti zásadně odmítal. Jde například o postoupení dosud kontrolovaných částí východní Doněcké oblasti, snížení početního stavu ukrajinské armády a závazek nevstoupit do NATO.
Evropští lídři kvůli mírovému plánu volali Zelenskému. Jednejte o konci války, než bude pozdě, vzkazuje Moskva
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil, že Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer hovořili dnes ráno s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oficiální prohlášení, vydané v němčině, uvádí, že lídři potvrdili svou "neochvějnou a plnou podporu Ukrajině na cestě k trvalému a spravedlivému míru."
Americký mírový plán je pro Evropu blesk z čistého nebe. Lídři chtějí naléhavě mluvit se Zelenským
Předseda Evropské rady António Costa otevřeně přiznal, že Evropská unie nebyla o americkém plánu pro ukončení války na Ukrajině informována. Z tohoto důvodu podle něj "nedává smysl" se k němu vyjadřovat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však reagovala o něco diplomatičtěji, když uvedla, že EU úzce spolupracuje se Zelenským a "Koalicí ochotných" na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.
Evropa vzkazuje Trumpovi: Váš mírový plán není plán, ale seznam Putinových přání
Evropští a ukrajinští představitelé odmítli nejnovější návrh Donalda Trumpa na mírovou dohodu, která by nepřiměřeně zvýhodňovala Moskvu. Varují, že ustupování Rusku jen povzbudí Vladimira Putina k dalším útokům, a to i na státy NATO. Kaja Kallasová, nejvyšší diplomatka Evropské unie, sdělila týmu amerického prezidenta, že jejich 28bodový plán příměří nemůže uspět bez podpory Kyjeva a evropských vlád. Ty jsou nyní největšími dárci pro ukrajinské válečné úsilí.
Spor o Trumpův mírový plán: Podle Kyjeva jej navrhli Rusové. Zapojili jsme do jednání i Ukrajince, reaguje Bílý dům
Mírový plán na ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy, obsahuje mimo jiné požadavek, aby Kyjev postoupil Rusku oblasti Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek apeloval na dosažení "důstojného míru," přičemž Rusko ve stejný den oznámilo, že se mu podařilo dobýt strategicky významné město Kupjansk, což však Kyjev popřel.
Co obsahuje Trumpův mírový plán? Ukrajina by se musela kromě jiného vzdát Donbasu
Nový mírový návrh pro Ukrajinu, který vypracovala administrativa prezidenta Donalda Trumpa, by po Kyjevu požadoval územní ústupky a omezení velikosti armády výměnou za bezpečnostní záruky ze strany Spojených států. Podle západního představitele obeznámeného s dokumentem by Ukrajina musela postoupit Rusku východní Donbas, píše CNN.
Americká delegace dorazila na Ukrajinu. Bude jednat o ukončení války s Ruskem
Vysocí představitelé Pentagonu, vedení tajemníkem americké armády Danem Driscollem, dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Očekává se, že se ve čtvrtek v Kyjevě setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tato návštěva přichází ve chvíli, kdy se ve středu objevily zprávy o novém návrhu rámcového mírového plánu mezi USA a Ruskem. Ten má údajně požadovat významné ústupky ze strany Ukrajiny, včetně vzdání se stále kontrolovaných území a drastického snížení velikosti její armády.
Rusko verbuje mladé Ukrajince. Za útoky proti vlastní zemi jim platí tisíce dolarů
Letos v červenci sedmnáctiletý mladík, kterému server BBC říká Vlad, procestoval 800 kilometrů z východní Ukrajiny, aby v parku v západním městě Rivne vyzvedl bombu a mobilní telefon. Jak sdělil BBC, bylo mu slíbeno 2 000 dolarů za to, že nastraží bombu do dodávky používané ukrajinskou vojenskou odvodní službou. Když zapojoval dráty, bál se, že bomba v ten moment exploduje a že zemře.
USA s Ruskem tajně pracují na mírovém plánu. Podle ISW jde o kompletní kapitulaci Ukrajiny
Americká administrativa v čele s Donaldem Trumpem ve spolupráci s Ruskem tajně pracuje na novém plánu, který má za cíl ukončit válku na Ukrajině. Podle informací amerických a ruských představitelů citovaných serverem Axios se jedná o dokument s osmadvaceti body, jenž je inspirován úspěšným Trumpovým návrhem pro řešení konfliktu v Gaze.
Při jednom z nejkrvavějších ruských útoků na západní Ukrajinu zemřelo 25 lidí, včetně dětí
Ruský raketový a dronový útok zasáhl dva obytné domy v západoukrajinském Ternopilu a zabil nejméně 25 lidí, z toho tři děti. Ukrajinští představitelé uvedli, že při útoku, ke kterému došlo v časných ranních hodinách ve středu, bylo zraněno dalších 73 osob, včetně 15 dětí. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků v regionu od doby, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi v únoru 2022.
Polsko a Rumunsko kvůli ruskému bombardování Ukrajiny poslaly do vzduchu stíhačky
Polsko a Rumunsko v reakci na ruské bombardování západní Ukrajiny, které proběhlo v blízkosti hranic obou členských zemí NATO, vyslaly do svého vzdušného prostoru stíhačky. Moskva v noci vypustila na Ukrajinu vlnu bezpilotních letounů a raket, které se zaměřily i na západní města Lvov a Ternopil.
Devět mrtvých na Ukrajině. Zelenskyj apeluje na spojence Kyjeva
Ukrajina čelila v noci z úterý na středu další ze smrtících ruských útoků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil několik obětí, informovala britská BBC. Zelenskyj vyzval spojence, aby dále podpořili ukrajinskou schopnost se bránit.
Ukrajinské plány na leteckou flotilu čelí velkým komplikacím
Plán Ukrajiny vybudovat masivní nové letectvo, složené z velkého počtu francouzských a švédských stíhacích letounů, čekají vážné komplikace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron v pondělí podepsali dopis o záměru na nákup až 100 dvoumotorových stíhaček Rafale od společnosti Dassault v průběhu příští dekády. Toto oznámení přišlo jen několik týdnů poté, co Kyjev podepsal dohodu o spolupráci se Švédskem, která zahrnuje pořízení 100 až 150 jednomotorových stíhaček Gripen E od společnosti Saab.
Zóna smrti na Ukrajině: Jak drony ukončily zákopovou válku a vymazaly frontovou linii?
Boj na Ukrajině se již nepodobá zákopové válce známé z první světové války. Místo toho drony vytvořily zónu smrti, která prakticky vymazala souvislou frontovou linii. Obloha nad bojišti je nyní černá drony, z nichž některé nesou kamery a termodetektory, zatímco jiné jsou vybaveny bombami a zbraněmi. Některé z nich pouze leží u cest a silnic, dokud je neprobudí projíždějící voják nebo vozidlo.
Do války na Ukrajině vstupuje nový hráč. Zásadně mění podmínky na bojišti
Na frontových liniích na Ukrajině přináší proměnlivé počasí pro obě strany zrádné podmínky, ale také nové příležitosti. I když husté plochy mlhy omezují nasazení dronů jak Rusy, tak Ukrajinci, obě strany dokázaly otočit mlhu ve svůj prospěch, píše CNN.
Stubb: Příměří na Ukrajině letos nehrozí. Nejdřív na jaře
Prezident Finska Alexander Stubb vyzval evropské spojence, aby navzdory korupčnímu skandálu, který zasáhl Kyjev, udrželi podporu pro Ukrajinu. Agentuře The AP sdělil, že příměří na Ukrajině je nepravděpodobné dříve než na jaře. Podle Stubba bude Evropa potřebovat „sisu“ – finské slovo pro vytrvalost, odolnost a kuráž – aby přečkala zimní měsíce, zatímco Rusko pokračuje v hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Rusko stále častěji cílí na vlaky: Útoky na ukrajinskou železniční síť se zintenzivňují
Ukrajina zaznamenala od července trojnásobný nárůst útoků na svou železniční síť. Moskva se snaží zničit jeden z klíčových logistických systémů Kyjeva. Oleksii Kuleba, místopředseda vlády odpovědný za infrastrukturu, oznámil, že od začátku roku 2025 bylo zaznamenáno více než 800 útoků na železniční infrastrukturu, což způsobilo škody v celkové výši jedné miliardy dolarů.
Evropští ministři obrany v Berlíně slíbili Ukrajině dlouhodobou podporu
Přední evropští představitelé obrany využili setkání v Berlíně v pátek 14. listopadu 2025 k vyslání jednotného signálu podpory Ukrajině. Hlavními body jednání byly závazek k neomezené podpoře Kyjeva, narůstající hybridní hrozby proti Evropě a odhodlání nejsilnějších vojenských mocností kontinentu převzít větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost, zatímco válka vstupuje do další náročné zimy.
Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války
Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur.
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Policejní pátrání po ženě z Frýdku-Místku pokračuje. Rozšířilo se na celou zemi
Třetím týdnem pokračuje pátrání po pohřešované ženě z Moravskoslezského kraje, která beze stopy zmizela už na začátku září. Policejní práce na případu se rozšířila již do celého Česka, přesto zatím nepřišly žádné dobré zprávy.
před 1 hodinou
Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open
Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.
před 1 hodinou
Pavel a další klíčníci vyzvedli korunovační klenoty. Výstava začne o víkendu
Klíčníci v pondělí na Pražském hradě vyzvedli korunovační klenoty, které budou od soboty vystaveny i pro veřejnost. Klenoty jsou jedním z klíčových symbolů české státnosti, historické tradice a národní identity.
před 2 hodinami
Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump
Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem.
před 3 hodinami
Vlak svobody. Před 75 lety dopravil na západ stovku lidí z komunistického Československa
Přesně před 75 lety, 11. září roku 1951, se podařil jeden z masových útěků z komunistického Československa na svobodný západ. Tzv. „vlak svobody“ tehdy přepravil do Bavorska více než stovku uprchlíků. Většina osob se ale do Československa brzy vrátila. Proč?
před 3 hodinami
Otřesný nález na Semilsku. Kriminalisté vyšetřují závažný zločin
Kriminalisté se od konce uplynulého zářijového víkendu zabývají zvlášť závažným trestným činem na Semilsku v Libereckém kraji. V jedné z obcí došlo k nálezu zemřelé osoby. Obětí je podle některých informací malé dítě.
před 4 hodinami
Odešla fotbalová legenda. Zemřel někdejší reprezentační brankář Mikloško
Českou fotbalovou obec zasáhla velmi smutná zpráva hned na začátku nového týdne. Ve věku 64 let zemřel Luděk Mikloško, bývalý brankář a naposledy funkcionář ostravského Baníku. Mikloško se v poslední době potýkal s rakovinou.
před 4 hodinami
Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy
Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.
před 5 hodinami
Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová
Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.
před 6 hodinami
Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením
Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.
před 6 hodinami
Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT
Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize.
před 7 hodinami
Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní
Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.
před 7 hodinami
Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu
Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.
před 8 hodinami
Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve
Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.
před 9 hodinami
Turek se musí veřejně omluvit Hnutí Duha za výroky o parazitech, rozhodl soud
Poslanec Filip Turek zvolený za hnutí Motoristé se musí veřejně omluvit ekologické organizaci Hnutí Duha za své dřívější výroky o parazitech. Nepravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Omluvu musí politik podle soudního verdiktu publikovat na své sociální síti. Uvedla to Česká televize.
před 10 hodinami
Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
před 10 hodinami
Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová
Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.
před 11 hodinami
Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce
Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.
před 12 hodinami
Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš
V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.
před 13 hodinami
Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní
Meteorologové očekávají během příštího víkendu proměnlivou oblačnost s mírnými teplotami. Česko tak čekají meteorologicky poměrně stabilní dva dny.
Zdroj: Libor Novák