Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Když byl Zelenskyj v Bílém domě, Rusové opět útočili. Činili se i Ukrajinci

Rusko v noci na úterý zaútočilo proti ukrajinskému území celkem 270 drony a raketami, Ukrajinci odpověděli útokem proti rafinerii společnosti Lukoil ve Volgogradu. Informovali o tom ukrajinští a ruští představitelé jen několik hodin poté, co se prezident Volodymyr Zelenskyj a další evropští lídři setkali s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, aby hledali cestu k ukončení války na Ukrajině. 
David Svoboda Původní zpráva

Válka asi potrvá ještě roky, varuje Svoboda. Evropa a USA jsou dva vyděšení v letadle, jímž zmítají turbulence

Historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil aktuální vývoj jednání, která mají vést k ukončení války na Ukrajině, pozici Západu i vágní sliby bezpečnostních záruk ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rozebral limity mírových dohod, varuje před falešným klidem výměnou za ústupky a tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude zpochybněna samotná existence ruského impéria jako autoritářské mocnosti s jaderným arzenálem.
Sergej Lavrov

Rusové se nebrání jednání s Ukrajinci, deklaroval Lavrov

Rusové se nebrání dvoustrannému či trojstrannému jednání s ukrajinskými představiteli v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyplývá to ze slov ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Informovala o nich ruská státní agentura TASS. 
Prezident Trump

Trump a hrozba opakování Mnichova. Evropou rezonují obavy

Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.
Volodymyr Zelenskyj opět jednal v Bílém domě. (18.8.2025) Komentář

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump slíbil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Dokud ale nebude dohoda, nedá se mu věřit

Americký prezident Donald Trump během setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími sedmi evropskými lídry naznačil, že Spojené státy jsou ochotné podpořit bezpečnostní garance, které chce Kyjevu poskytnout Evropa. Vyjádřil se ale tak vágně, že není vůbec jisté, zda mu Ukrajinci mohou věřit. To patrně bude možné až ve chvíli, kdy nepůjde o pouhé Trumpovy přísliby, nýbrž podpisem stvrzenou dohodu. 
Volodymyr Zelenskyj opět jednal v Bílém domě. (18.8.2025) Prohlédněte si galerii

Zelenskyj je ochoten jednat s Putinem bez podmínek. Jednání evropských lídrů a Trumpa skončilo

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025) Prohlédněte si galerii

Zelenskyj je v Bílém domě. Trump ho ujistil o americké podpoře, slíbil i mírové jednotky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií. 
Dmytro Zolotukhin Původní zpráva

Trump sliboval mír skrz sílu. Vůči Rusku nebo Putinovi ji nevidíme, říká Zolotukhin pro EZ

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, které proběhlo v pátek na Aljašce s nečekaně vřelým přivítáním pro Putina. „Od psychopata nelze očekávat, že se za něco stydí. Musíme si na to zvyknout,“ řekl. 
Vladimir Putin a Donald Trump se setkali na Aljašce. (15.8.2025) Komentář

Den, kdy Spojené státy natáhly Putinovi červený koberec a jako „morální autorita“ definitivně skončily

Americké bombardéry nad hlavami účastníků summitu měly působit jako symbol moci, ale vše skončilo fiaskem. Administrativa Donalda Trumpa místo demonstrace síly předvedla geopolitický ústup. Šéf Kremlu Vladimir Putin přijel do Anchorage jako vítěz, před jehož letadlem poklekli američtí vojáci, aby pateticky natáhli červený koberec. Spojené státy přijaly roli tlumočníka ruských zájmů, zatímco Ukrajina zůstává osamocena. Svět sleduje novodobý Mnichov v přímém přenosu.š
Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Fiala chce jasné bezpečnostní garance pro Ukrajinu

Ukrajina musí dostat jasné bezpečnostní garance od USA a Evropy, konstatoval premiér Petr Fiala (ODS) po nedělní videokonferenci evropských lídrů, která předcházela dnešní schůzce v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítá ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských státníků. 
Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci Původní zpráva

Mítink na Aljašce mění postavení Ruska. Trump si dnes musí jednu věc uvědomit, říká Kraus pro EZ

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil páteční schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj díky tomu stal znovu nepostradatelným účastníkem jednání. „Diktuje si podmínky, americký prezident nyní hází odpovědnost za další krok na Ukrajince,“ popisuje Kraus. 
Předchozí články Další články

před 3 hodinami

Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babišova vláda prodloužila cenové stropy u paliv. Chce pokročit i s digitalizací

Babišova vláda na pondělním zasedání projednala návrh změnového zákona, který v zájmu posílení bezpečnosti Česka zpřísňuje podmínky pro osoby s dočasnou ochranou a zpřísňuje sankce za nelegální překročení hranic. Schválila také systém řízení strategických programů a projektů z oblasti informačních technologií a rozhodla o zařazení Strategického podnikatelského parku Cheb na seznam lokalit zvýhodněných průmyslových zón.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Další nečekaný výkon na MS v hokeji. Češi za pískotu prohráli s Nory 1:4

Čeští hokejoví reprezentanti na probíhajícím světovém šampionátu ve Švýcarsku předvedli další nečekaný výkon. Po Slovincích, s nimiž poprvé v historii na MS letos prohráli, a Italech, se kterými se český tým trápil dvě třetiny, aby nakonec přeci jen vyhráli 3:1, si na svěřence kouče Radima Rulíka vyšlápli v rámci skupiny B i Norové. Češi se v tomto zápase prakticky nedostali do souvislejšího tlaku a k něčemu významnému v norském brankovišti. Seveřané tak zaslouženě a především bez větších problémů dospěli k prvnímu vítězství nad Českem na MS po 16 letech, konkrétně k vítězství 4:1.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Boris Šťastný a Oto Klempíř

Klempířovi může zlomit vaz i StarDance, míní politici z opozice

I populární taneční show StarDance hraje roli v debatách o budoucnosti České televize a způsobu financování veřejnoprávních médií. Divácky oblíbený pořad zmínil i jeden lidovecký poslanec, podle jehož názoru se blíží chvíle, kdy premiérovi Andreji Babišovi dojde trpělivost s ministrem kultury Oto Klempířem (Motoristé). 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Portugalsko, ilustrační foto

Extrémní počasí se projevilo naplno. Evropu už nyní spalují téměř čtyřicetistupňová vedra

Západní Evropu zasáhla vlna extrémních veder způsobená takzvanou tepelnou kopulí, kvůli které v řadě zemí padají teplotní rekordy pro měsíc květen. Tento atmosférický jev, při němž se horký vzduch proudící ze severní Afriky zablokoval pod tlakovou výší nad evropským kontinentem, funguje jako poklička na hrnci, která stlačuje teplý vzduch k zemi a přináší dlouhotrvající spalující horka. Podle meteorologů jsou tyto vlny kvůli klimatickým změnám stále častější, intenzivnější a přicházejí v průběhu roku mnohem dříve než v minulosti.

před 5 hodinami

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.

před 6 hodinami

Ropa

K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti

Prezident Donald Trump sice v sobotu prohlásil, že mír s Íránem je na dosah a Hormuzský průliv se brzy znovu otevře, finanční trhy však jeho vyjádření po předchozích falešných zprávách z posledních tří měsíců spíše ignorují. Obchodníci nyní čekají na hmatatelné důkazy skutečné dohody. Írán v konfliktu sice vojensky podléhal, ale díky rychlým člunům, minám a dronům dokázal zablokovat průliv, kterým proudí pětina světové ropy, což z této námořní cesty učinilo jeho hlavní páku při vyjednávání.

před 7 hodinami

New Orleans, USA

Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA

Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.

před 8 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí

Francie čelí rozsáhlému skandálu spojenému s týráním a zneužíváním dětí, do kterého jsou zapleteni vychovatelé a dozorci ve státních mateřských a základních školách. Pařížská policie v současné době prošetřuje více než sto obvinění z fyzického násilí, špatného zacházení, sexuálního napadení a znásilnění. Podle vyjádření prokuratury se tyto závažné případy týkají dětí od pouhých tří let, k nimž docházelo během poledních přestávek, odpočinku nebo v rámci družin a mimoškolních aktivit.

před 9 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baqáí v pondělí v Teheránu prohlásil, že v rozhovorech se Spojenými státy sice nastal určitý posun, avšak uzavření dohody rozhodně není bezprostředně na spadnutí. Reagoval tak na slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Ten předtím v indickém Dillí novinářům naznačil, že k dohodě by mohlo dojít možná již během pondělka, zároveň však mírnil přehnaná očekávání s tím, že komunikace s Teheránem vyžaduje nějaký čas.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Marco Rubio

Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes

Americký ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že dohody s Íránem by mohlo být dosaženo už v pondělí. Podle dostupných informací by došlo k prodloužení příměří, otevření klíčového průlivu a stanovení plánu pro další jednání. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Letní příroda

Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí

Českou republiku čeká týden plný slunce, ve kterém se vystřídají tropické teploty s přechodným ochlazením. Zatímco v úterý a ve středu mohou maxima na jihu Moravy dosáhnout až třicetistupňových hodnot, ve čtvrtek dorazí chladnější vzduch od severu, který denní teploty srazí k čtyřiadvaceti stupňům. O víkendu se pak začne znovu oteplovat, s čímž se však postupně lokálně spojí výskyt přeháněk a bouřek.

včera

Kongo, ilustrační foto

Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce

Počet podezřelých případů nákazy virem Ebola v Demokratické republice Kongo přesáhl hranici devíti set. Tamní ministerstvo komunikace oznámilo, že aktuálně eviduje 904 podezření na toto onemocnění a 119 s tím spojených úmrtí. Nákaza se šíří především ve východní části země, přičemž hlavním ohniskem zůstává provincie Ituri, kde úřady již dříve hlásily stovky nemocných a desítky obětí. Světová zdravotnická organizace sice označila riziko pro samotné Kongo za velmi vysoké, avšak globální nebezpečí rozšíření této nemoci do světa je podle ní stále nízké.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?

Írán a Spojené státy vyslaly jasné signály, že se blíží k dohodě, která by mohla změnit stávající příměří v dlouhodobé urovnání konfliktu. Obě strany v současnosti jednají o textu memoranda o porozumění, jež má stanovit přesný plán pro vyřešení všech sporných bodů. Ačkoli se definitivní stvrzení dokumentu neočekává během dneška, podpis memoranda by znamenal úplné zastavení bojů. To by přineslo úlevu oběma státům, neboť americký prezident Donald Trump čelí blížícím se podzimním volbám a íránské hospodářství se nachází v hluboké krizi.

včera

Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA

Jednání o možné dohodě mezi Spojenými státy a Íránem jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa konstruktivní. Šéf Bílého domu však na své sociální síti Truth Social zároveň zdůraznil, že obě strany musí postupovat uvážlivě a nespěchat, aby byl výsledek zcela správný. Ve svém prohlášení dal jasně najevo, že Teherán musí bezpodmínečně pochopit, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby disponoval jadernou zbraní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy