Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
„Lidské safari“ na Ukrajině. Drony razantně proměňují charakter války, Evropa na to stále není připravená
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak bezpilotní letouny za poslední léta promluvily do vývoje moderního konfliktu, zejména toho na Ukrajině. Promluvil také o připravenosti Evropy i České republiky na případnou dronovou válku. „Je zjevné, že evropské armády na tyto hrozby nyní dostatečně připravené nejsou a změní se to až postupem času v horizontu měsíců, ale spíše až let,“ upozornil.
Ukrajina může získat stíhačky Gripen, zaplatit by je mohly zmrazené ruské finance
Na základě středeční dohody by Ukrajina mohla od Švédska zakoupit až 150 stíhaček Gripen. Jejich financování by mělo proběhnout prostřednictvím zmrazených ruských aktiv. Ukrajina již disponuje americkými stíhačkami F-16 a francouzskými Mirage 2000. Stíhačky Gripen jsou však dlouhodobě vyzdvihovány jako praktičtější pro ukrajinské bojiště. Například jejich konstrukce umožňuje vzlety a přistání nejen na ranvejích, ale i na civilních silnicích, což jim dovoluje operovat z rozptýlených míst mimo letiště.
Zelenskyj vítá Trumpův kompromis, který by mohl vést ke konci války
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Ruské útoky opět zabíjely na Ukrajině. Mezi mrtvými jsou i děti
Ruské střely a drony tvrdě zasáhly ukrajinské hlavní město Kyjev a další města, přičemž zemřelo šest osob, včetně dvou dětí a šestiměsíčního miminka. Útoky způsobily značné škody na klíčových energetických zařízeních a několika výškových obytných budovách. Raketové a dronové údery probíhaly většinu noci z úterý na středu a Kyjev byl zasažen nejméně čtyřmi balistickými střelami. V celém městě bylo slyšet sérii silných explozí.
Proč Trump uspěl v Gaze, ale mír na Ukrajině zajistit nedokázal?
Plánovaný summit prezidentů Trumpa a Putina o válce na Ukrajině, který se měl konat v Budapešti, byl odložen na neurčito. Záměr uskutečnit setkání "během dvou týdnů, nebo tak nějak," který americký prezident zmínil jen před několika dny, se nerealizoval. Zrušena byla i předběžná schůzka ministrů zahraničí obou zemí. Prezident Trump v Bílém domě v úterý odpoledne prohlásil, že nechce mít "zbytečnou schůzku" a že nechtěl marnit čas.
Ukrajina zasáhla chemickou továrnu v Rusku střelami Storm Shadow
Ukrajinské ozbrojené síly informovaly o úspěšném úderu na ruský chemický závod za použití raket Storm Shadow, které dodala Velká Británie. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o "masivní" a "úspěšný zásah", jenž pronikl ruským systémem protivzdušné obrany. Armáda momentálně stále vyhodnocuje přesné výsledky tohoto útoku.
Co odhalilo zrušení setkání s Putinem? Trumpova snaha nastolit mír naráží na vlastní vnitřní limity
Přát si mír je mnohem jednodušší než mír skutečně nastolit. Velké ambice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti Blízkého východu a Ukrajiny nyní narážejí na vlastní vnitřní limity a na děsivé dozvuky obou brutálních válek. Trump v úterý zrušil plány na rychlý druhý summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil, že nechce ztrácet čas, což je nejnovější obrat v jeho dramatickém, ale zatím marném mírovém úsilí.
Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže
Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.
Spojenci Ukrajiny se obávají setkání Putina s Trumpem. Na poslední chvíli podporují Kyjev
Spojenci Ukrajiny usilují o rychlé posílení pozice Kyjeva před chystanými rozhovory mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Panují totiž obavy, že by se oba lídři mohli dohodnout na špatném příměří, které by oslabilo celou Evropu.
The Guardian: Trump není schopen rozlišit, kdo je na Ukrajině agresor a kdo oběť
Pokusy amerického prezidenta Donalda Trumpa zprostředkovat mírovou dohodu na Ukrajině podle deníku The Guardian selhávají v rozlišování mezi agresorem a obětí. Na takovém základě není možné dosáhnout spravedlivé dohody, píše se v úvodníku.
Zelenskyj požádal o dodání dalších 25 amerických protiraketových systémů Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po eskalaci vzdušné války s Ruskem naléhavě požaduje dodání dalších pětadvaceti amerických protiraketových systémů Patriot. Jeho výzva zazněla v momentě, kdy se ukázalo, že americký prezident Donald Trump se opět výrazně přiklonil na stranu Moskvy. Zelenskyj zároveň prohlásil, že je ochoten zúčastnit se nadcházejícího summitu Vladimira Putina a Trumpa v Maďarsku, pokud obdrží pozvánku.
Trump s Witkoffem tlačili na Zelenského, aby se vzdal rozsáhlých území ve prospěch Ruska
Donald Trump navrhl, že nejlepším způsobem k ukončení války na Ukrajině by bylo „rozdělit“ region Donbas tak, že by jeho většina zůstala pod kontrolou Ruska. Tato slova pronesl poté, co podle zpráv během schůzky v Bílém domě naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se vzdal rozsáhlých území.
Zelenskyj je ochoten setkat se s Trumpem a Putinem v Budapešti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se stal tvrdším vůči ruskému lídrovi Vladimiru Putinovi. Uvedl, že je ochoten se připojit k jejich nadcházejícímu summitu v Budapešti. Zelenskyj tak učinil v exkluzivním rozhovoru pro pořad Meet the Press televize NBC News, a to navzdory tomu, že z Washingtonu odjel bez zbraní, které požadoval.
Ukrajina a Rusko u Záporožské jaderné elektrárny vyhlásily lokální příměří
V Ruskem okupovaném areálu Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny probíhají opravy energetických sítí. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) bylo v oblasti vyhlášeno „lokální příměří“, aby mohly složité opravy poškozených vedení proběhnout. Obě strany konfliktu přistoupily ke konstruktivní spolupráci s IAEA, aby se kritický plán mohl realizovat.
Ruské síly postupují na Ukrajině díky masivnímu leteckému bombardování
Ruské jednotky stále pomalu postupují na několika úsecích dlouhé frontové linie na Ukrajině. Děje se tak navzdory opakovaným výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa k zmrazení bojů podél stávajících linií. Trump po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu prohlásil, že by obě strany měly „zůstat tam, kde jsou“.
Úcta i zklamání: Zelenskyj odchází z Bílého domu s prázdnýma rukama, Ukrajinci v mír nevěří
Jedno slovo vyčnívá v popisu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně jeho poslední návštěvy centra americké moci. Svůj rozhovor s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě označil na sociální síti X jako „přímočarý“. Avšak k pochopení toho, že setkání nebylo takové, jaké ukrajinská strana očekávala, není nutné slovní popis zkoumat do hloubky.
Zelenskyj souhlasí s návrhem Trumpa ukončit boje podél současné frontové linie
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nevyhýbal komentáři k Trumpově výzvě, že by se Ukrajina a Rusko měly „zastavit tam, kde jsou“ a zahájit jednání. Zelenskyj sice s touto myšlenkou vyjádřil souhlas, ale zároveň důrazně připomněl, že válku nezahájila Ukrajina a zastavit by ji měla ta strana, která ji začala.
Ukrajinci zřejmě Tomahawky nedostanou. Trump nechce eskalaci
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Pokud Rusko zaútočí na NATO, aliance vymaže Kaliningrad z mapy za pár hodin, varuje bývalý americký generál
Bývalý velitel americké armády v Evropě, Ben Hodges, prohlásil, že pokud by Rusko zaútočilo na území NATO, jeho strategická exkláva Kaliningrad by byla „eliminována během prvních hodin“. Podle něj je to „absolutně legitimní cíl“.
Aktuálně se děje
včera
USA: Ukrajina dostane záruky podobné členství v NATO. Rusko s jejím vstupem do EU souhlasí
Američtí představitelé, kteří se účastnili víkendových jednání s evropskými a ukrajinskými lídry v Berlíně, tvrdí, že mírové rozhovory s Ruskem jsou „velmi pozitivní“. Podle nich je vyřešeno již 90 % sporných bodů a Rusko by dokonce bylo ochotno akceptovat vstup Ukrajiny do Evropské unie. Navzdory tomuto optimismu však stále přetrvává zásadní neshoda ohledně budoucího uspořádání ukrajinského území.
včera
Už to není jen Ukrajina. Frontová linie je všude a hrozba z Ruska stále sílí, varovala nová šéfka MI6
Nová ředitelka britské tajné služby MI6, Blaise Metreweli, ve svém prvním veřejném projevu varovala před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a zdůraznila, že Spojené království čelí nové „éře nejistoty“, kde se přepisují pravidla konfliktu. Metreweli, která je první ženou v čele britské tajné služby, označila ruský přístup k mezinárodním vztahům za hluboce znepokojivý.
včera
Babiš ukazuje, jak se z Česka nejlepší místo pro život nedělá
Prezident Petr Pavel jmenoval třetí vládu Andreje Babiše, která se od počátku opírá o velká slova a omezený respekt k realitě. Ambice učinit z České republiky „nejlepší místo pro život“ kontrastuje s personálním složením kabinetu, jenž je produktem koaličního handlu. Vedle několika relativně kompetentních jmen stojí posílení partnerů s problematickým profilem, kteří obsadili strategické resorty. Výsledkem je kabinet, jenž vzbuzuje spíše pochybnosti než důvěru – a oprávněně.
včera
Naděje na mír je největší od začátku války, prohlásil Merz po jednání se Zelenským
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí po jednáních v Berlíně ocenil novou dynamiku v mírových rozhovorech o Ukrajině. Merz uvedl, že díky "produktivním diskusím" a "velkému diplomatickému impulsu" existuje "šance na skutečný mírový proces pro Ukrajinu", i když jsou rozhovory stále v počáteční fázi. Dodal, že je poprvé od vypuknutí války možné, že by bylo dosaženo příměří.
včera
Politico: Nová Babišova vláda vyvolává v Evropě obavy. Ukrajině kvůli ní hrozí problémy
Prezident Petr Pavel v pondělí oficiálně jmenoval novou pravicovou koaliční vládu, kterou vede populistický miliardář Andrej Babiš. Tento návrat k moci, po Babišově předchozím působení v letech 2017 až 2021, podle webu Politico vyvolává obavy v Evropě, protože by Česká republika mohla následovat Slovensko a Maďarsko v omezování pomoci Ukrajině.
včera
Vylepšuje zbraně a útočí i na civilisty. Z Británie přichází naléhavá série varování před Putinem
Vrcholní britští armádní představitelé v posledních týdnech nešetří ostrými varováními, která zdůrazňují vážnost hrozby ze strany Ruska. Ta se podle nich rozprostírá daleko za hranice Ukrajiny. Série jejich prohlášení přichází v klíčovém okamžiku, kdy se v Berlíně konají rozhovory s cílem prolomit pat v mírových jednáních mezi Kyjevem a Moskvou. Jejich komentáře zároveň rezonují s probíhajícími diskuzemi mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem financí o budoucím investičním plánu pro obranu Spojeného království.
včera
Muslim zastavil střelce v Sydney. Jeho statečnost ocenil celý svět, poklonu mu složil i Trump
Otec hrdiny z pláže Bondi, Mohameda Fateha al Ahmeda, sdělil stanici BBC News Arabic, že čin jeho syna Ahmeda al Ahmeda, který při útoku v Sydney odzbrojil střelce, pramenil z "čistého lidského svědomí". Ahmed se díky tomuto odvážnému kroku stal v očích veřejnosti hrdinou. Jeho statečnost ocenili mimo jiné i americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
včera
V Berlíně se sešli evropští lídři se Zelenským. Dorazil i Trumpův vyjednávací tým
Evropští státníci, včetně britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, se sešli v pondělí v Berlíně s Volodymyrem Zelenským na schůzce, kterou hostil německý kancléř Friedrich Merz. Cílem je vyjádřit podporu Ukrajině v době, kdy Spojené státy tlačí na rychlé ukončení konfliktu.
včera
Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí
Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrátila do čela resortu, ostře kritizovala dosavadní stav hospodaření. Hned po uvedení do úřadu, které proběhlo jako první, jelikož je Ministerstvo financí nejblíže Úřadu vlády, prohlásila, že "končí umělé nadhodnocování příjmů". Resorty postupně přijímají i další členové nové vlády Andreje Babiše.
Aktualizováno včera
Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš
Nově jmenovaný kabinet Andreje Babiše se sešel na prvním jednání krátce po ceremonii, kde jej prezident Petr Pavel uvedl do funkce. Premiér Babiš po jednání prohlásil, že se jeho vláda hodlá stát vládou všech občanů a zdůraznil, že nebude vyžadovat obvyklých "sto dnů hájení". Ministři za ANO, SPD a Motoristy sobě dorazili na Úřad vlády autobusem.
včera
Mluvčí Babišovy vlády bude bývalá televizní rosnička
Bezprostředně po ranním jmenování prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě se ministři nového kabinetu Andreje Babiše odebrali do Strakovy akademie, kde se konalo první, spíše technické, zasedání vlády. Premiér Babiš následně zahájil proces uvádění členů kabinetu do jejich ministerských funkcí, který potrvá až do večerních hodin.
včera
Ministři přebírají své resorty. Schillerová chce na ministerstvu financí audit
Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrací do čela resortu, ostře kritizovala stav ministerstva, v jakém ho přebírá po předchozím ministrovi Zbyňku Stanjurovi. Po převzetí agendy neskrývala svou nespokojenost.
Aktualizováno včera
Na Ministerstvu životního prostředí zasahuje policie. Na budovu vylezli aktivisté
Aktivisté z organizace Greenpeace zahájili v pondělí ráno protest přímo na budově Ministerstva životního prostředí, která se nachází v pražských Vršovicích. Pro dosažení fasády využili žebříky a lana. Policie v reakci na událost potvrdila na sociální síti X, že jsou na místě a situaci řeší.
včera
Obětí teroristického útoku v Austrálii je i přítelkyně Čaputové
Mezi oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney je i občanka Slovenska, jak oznámila bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Tato žena jménem Marika byla její velmi blízkou přítelkyní a dokonce se zúčastnila i její prezidentské inaugurace.
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.
včera
Fiala předal Babišovi klíč od korunovačních klenotů, místo dopisu dostal osmdesátistránkový dokument
Nová vláda Andreje Babiše se sešla k prvnímu zasedání krátce po jmenování prezidentem Petrem Pavlem. Ministři koalice složené z ANO, SPD a Motoristů dorazili na Úřad vlády autobusem. Premiér Babiš po jmenování prohlásil, že kabinet bude sloužit všem občanům.
včera
Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog
Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.
včera
Režiséra Reinera a jeho manželku zavraždili. Podezřelým má být syn
Z Hollywoodu přišla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel slavný režisér Rob Reiner, po smrti je i jeho manželka. Policie případ vyšetřuje pro podezření z vraždy. Podezřelým má být syn manželů Reinerových.
včera
Otec a syn při útoku zabili 15 lidí. Austrálie zavede přísnější zákony o zbraních
Po hrůzném útoku střelnými zbraněmi na pláži Bondi, při kterém zemřelo patnáct lidí, slíbil australský premiér Anthony Albanese zpřísnění zákonů o kontrole zbraní. Útok se odehrál v Sydney v neděli večer, v den, kdy začal židovský svátek Chanuka. Podle Albaneseho šlo o útok, který byl záměrně zacílen na židovskou komunitu.
včera