Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Rusko, Kreml

Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.
Zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny.

Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci

Rusko pohrozilo zahájením nové vlny systematických úderů na Kyjev, k čemuž přistoupilo jen několik dní poté, co na ukrajinské hlavní město podniklo jeden z největších útoků od začátku války. Ruské ministerstvo zahraničí ve svém oficiálním prohlášení specifikovalo, že tyto nové útoky budou cílit na rozhodovací centra a velitelská stanoviště a rovněž na zařízení sloužící k výrobě bezpilotních letounů přímo ve městě. Moskva v této souvislosti vyzvala cizí státní příslušníky a diplomaty, aby opustili Kyjev co nejdříve, a zároveň varovala tamní občany, aby se nezdržovali v blízkosti administrativních a vojenských budov.
Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok

Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko chystá kombinovaný útok na území Ukrajiny, který by mohl cílit i na hlavní město Kyjev. Podle údajů ukrajinských zpravodajských služeb, které podpořily také informace od amerických a evropských partnerů, existuje podezření, že armáda Ruské federace k tomuto úderu plánuje využít mimo jiné raketový komplex středního doletu Orešnik. Ukrajinské orgány v současné době tyto získané poznatky podrobně prověřují a analyzují.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.
Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.
Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.
Ruská armáda, ilustrační foto

CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla

Podle globálního analytika CNN Bretta McGurka, který působil ve vysokých bezpečnostních funkcích za několika amerických prezidentů, čínský prezident Si Ťin-pching během nedávných rozhovorů v Pekingu poznamenal, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat své invaze na Ukrajinu. Vývoj na bojišti naznačuje, že má čínský vůdce pravdu. To otevírá novou příležitost pro diplomacii Donalda Trumpa, která by však měla stavět na jiném přístupu než doposud.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rozvědka zajistila dokumenty, podle kterých Rusko plánuje útok na prezidentskou kancelář

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X oznámil, že tamní vojenská rozvědka HUR zajistila materiály odhalující chystané ruské útoky. Moskva podle těchto plánů hodlá pomocí raket a bezpilotních letounů zasáhnout klíčová místa, která označuje jako „centra rozhodování“. Informace se na veřejnost dostaly po schůzce hlavy státu s představiteli generálního štábu, tajných služeb a bezpečnostní složky SBU.
Ukrajinská armáda

Data mluví jasně: Ruská dominance na Ukrajině končí, Moskva přestává válku zvládat

Válka na Ukrajině prochází zásadním bodem zlomu. Podle analýz z bojiště i vyjádření vojáků přímo z první linie se zdá, že dlouhé období ruských územních zisků skončilo. Důstojník Kyrylo Bondarenko ze speciální jednotky bezpilotních systémů potvrzuje, že u ruských jednotek je patrné vyčerpání a nálada se dramaticky mění v neprospěch agresora.

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

před 2 hodinami

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

před 4 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

před 6 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum

Zářijové parlamentní volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizi CNN Prima News vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,1 procenta hlasů. Výzkum zaměřený na volební model pracoval s předpokládanou volební účastí dosahující 66 procent občanů. Navzdory mírnému poklesu od posledních sněmovních voleb si politické uskupení Andreje Babiše nadále udržuje dominantní a neohroženou pozici na české politické scéně. Oproti červnovému šetření stejné agentury ztratilo hnutí ANO pouze jeden procentní bod.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných

Při ruském dronovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Pavlohrad zahynulo pět lidí a dalších šedesát sedm utrpělo zranění. Úder se odehrál během dne v momentě, kdy byly ulice plné lidí, přičemž zasaženy byly také okolní obchody a zaparkovaná vozidla. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža potvrdil, že mezi zraněnými je i osm dětí. Hasiči na místě dlouho bojovali s požárem vozidel a odstraňovali následky těžkého bombardování.

před 9 hodinami

Karel Havlíček

Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček

Místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v pořadu Partie na televizi CNN Prima News střetl se šéfem Pirátů Zdeňkem Hřibem. Debata politických lídrů přinesla ostré výměny názorů ohledně správy hlavního města i koaličního potenciálu jednotlivých stran. Vedle komunální politiky se diskuse dotkla také případných státních zásahů do cen energií a pohonných hmot. Politici se během živého vysílání nevyhnuli ani osobním výpadům a připomínání minulých pochybení z pražské radnice.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Švédsko

Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář

Ve Švédsku se v neděli konají napínavé parlamentní volby, v nichž miliony voličů rozhodují o budoucím směřování země. Výsledky hlasování určí, zda u moci zůstane stávající pravicová koalice, nebo zda zemi povede nový levicový kabinet pod vedením sociálních demokratů. Ačkoliv levicový blok dlouhé měsíce v průzkumech veřejného mínění jasně vedl, v posledních týdnech kampaně se odstup výrazně zmenšil. Poslední průzkumy před otevřením volebních místností naznačují mimořádně vyrovnaný souboj, který může přinést dramatickou volební noc.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Nová mapa světa. Světle modrá zobrazuje aktuálně uváděnou velikost států, tmavě modrá tu skutečnou.

Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.

před 15 hodinami

Déšť

Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou

Český hydrometeorologický ústav vydal předpověď počasí na nadcházející týden, který přinese výrazně proměnlivé podmínky. Po pondělním ustávání deště a večerním vyjasňování nabídne úterý slunečnou oblohu a v nížinách teploty až 25 °C, ráno však bude chladné s údolními minimy kolem 6 °C. Během středy dorazí od severozápadu další srážková vlna s ojedinělými bouřkami, zatímco druhá polovina týdne přinese oblačné počasí s denními maximy mezi 18 a 24 °C.

včera

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

včera

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

včera

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

včera

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

včera

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

včera

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy